Pilíř veřejnoprávnosti: Proč Peče celá země a StarDance patří na obrazovky České televize
Vždy když pořady StarDance a Peče celá země lámou nějaké další divácké rekordy, přijde reakce odpůrců veřejnoprávních médií. Ptají se, že když jsou ty pořady tak populární, proč je musíme platit z poplatků a nevydělávají si na sebe samy. Tedy proč je vůbec produkuje veřejnoprávní televize, nikoli soukromé stanice. Věřím, že logika je opačná. Přesně takové formáty veřejnoprávní televize potřebuje a je možné, že budou klíčové v jejím souboji s politickým nátlakem. A nakonec, ve veřejnoprávním prostředí vznikly a jsou pro ně přímo dělané.
Původ v BBC
Jak StarDance, tak Peče celá země jsou v souladu se svými anglickými počátky veřejnoprávní pořady. Vznikly oba uvnitř BBC, jakési světové kolébky veřejnoprávnosti, odkud se jejich licence později dostala do mnoha dalších zemí, včetně Česka. A není to náhoda, jejich styl, tedy nekonfrontační, veskrze pozitivní zábava, prostě je veřejnoprávní, byť třeba britský předobraz Peče celá země, tedy The Great British Bake off, nakonec kvůli tahanicím s produkční společností přešel na soukromý kanál.
V posledních letech v médiích převažují negativní zprávy ještě více než dřív. Pandemie, válka v Evropě, energetická krize, inflace… Není tedy divu, že zrovna teď tolik diváků přiláká nekonfliktní a optimistický pořad, jako Peče celá země, a že každou řadou jejich počet dál roste. Letošní, čtvrtá řada byla zatím v každé epizodě nad milión diváků a pokaždé byla nejsledovanější pořad sobotního večera, s podílem kolem třetiny diváctva.
V Peče celá země téměř nenarazíte na konfrontaci, soutěžící si dokonce pomáhají mezi sebou, porotci jsou přísní, ale féroví. A ještě povětšině vidíte vynikající cukrářské umění, dozvíte se, co je třeba špachtlování, jak se dělají dokonalé makronky nebo jak vypadá přešlehaný krém.
Zdroj legitimity
A proč jsem v titulku tohoto článku nazval Peče celá země pilířem veřejnoprávnosti? Proto, že jako každá veřejná instituce potřebuje veřejnoprávní televize demokratickou legitimitu. Tím spíš, že je financovaná přímými poplatky. Lidé tedy ještě více „pociťují“, že si ji platí, než je tomu u jiných veřejných statků či institucí placených z daní. A lidé nebudou chtít platit za něco, co nesledují a nezajímá je to. A rovněž nebudou bojovat za nezávislost takové televize.
Poslání veřejnoprávních médií
Že je legitimita televize zásadní pro její nezávislost, ukazují i příklady ze zahraničí. V Polsku a Maďarsku politici snadno ovládli veřejnoprávní média i díky tomu, že obzvlášť televize neměla příliš atraktivní nabídku. V Maďarsku neměla veřejnoprávní televize dlouhodobě masový dosah ani silnou vazbu s publikem. Její sledovanost nebyla valná, a když politici přišli se zestátněním, šlo to naprosto hladce.
Trochu provokativně by se tedy dalo říct, že jsou-li symboly veřejnoprávnosti Daniel Stach a Václav Moravec, úplně stejně bychom za ně měli brát Marka Ebena a Josefa Maršálka. Anebo třeba Robert Záruba, díky němuž si zase možná milióny lidí neumějí představit hokejové šampionáty jinde než právě na ČT.
Otázky Václava Moravce jsou nejsledovanější pořad zpravodajské „čtyřiadvacítky“, jenže ani tak nedosahují ani poloviny sledovanosti Peče celá země. To neznamená, že kvalitní zpravodajství a publicistika nejsou podstatné. Jsou. Ale samy o sobě pro udržení veřejnoprávní televize nestačí, protože je sledují jednotky procent diváků.
Nakonec i Andrej Babiš velmi rychle vycouval poté, co v jednom ze svých videí zmínil možnost zrušení StarDance. Odezva voličů byla zřejmě negativní.
Posláním veřejnoprávních médií není být populární za každou cenu, nakonec od soukromých se mají lišit právě v tom, že sledovanost pro ně není jediné hledisko úspěchu. Veřejná služba však musí být v rovnováze s poptávkou diváků. A právě od toho je tu Peče celá země, pilíř veřejnoprávnosti.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
