Josef Maršálek o Macinkovi: Nesnáším neslušnost a lhaní. Je vulgární, že to vůbec musíme řešit
Na nedělní demonstraci Milionu chvilek na Staroměstském náměstí dostal možnost vystoupit i cukrář a porotce Peče celá země Josef Mařšálek. Jelikož byl mimo Česko, nemohl přijet, Reflexu však v rozhovoru řekl, že by prvně v životě přijal možnost mluvit na demonstraci. „Hodně to ve mně rezonovalo, neumím si představit, že by takhle se mnou někdo mluvil,“ říká cenami ověnčený cukrář v rozhovoru pro Reflex.
Velký rozhovor s Josefem Maršálkem o české gastronomii, proměně cukrářství i rekordním úspěchu show Peče celá země vyjde brzy v tištěném Reflexu. Nyní přinášíme ukázku, kde se Maršálek vyjadřuje k aktuální politické situaci.
O víkendu jste na svém Instagramu sdílel příběh Milionu chvilek pro demokracii. Týkal se demonstrace na podporu prezidenta. Rezonovalo ve vás dění minulého týdne? Mám pocit, že politiku moc často nekomentujete.
Nemůžu říct, že bych se k politice nikdy nevyjadřoval. Jen jsem to nedělal tak, že bych měl potřebu to pravidelně vypisovat. Ale na svém Instagramu, když se stalo něco, co se mě opravdu dotýkalo, tak jsem to sdílel.
Co vás vytočilo tentokrát?
Strašně mi vadí, když se k sobě lidé neumí chovat slušně. My na sebe doma neřveme, rodiče na nás neřvali, nikdy jsem neviděl, že by se před námi hádali. A v dnešní společnosti mi strašně vadí, když se neuznávají a nerespektují autority. Týká se to i naší práce porotců. Už jsem říkal, že práce porotce není něco, za co by byli lidé adorováni – porotci málokdy bývají oblíbení, to je jasné. Ale pořád jsou to lidé, kteří byli osloveni, prošli výběrem a jsou garanty řemesla. A pak víte, co vám píšou lidé, kteří o tom řemesle vůbec nic nevědí. No a tady byl spouštěčem ten soubor zpráv, které poslal pan ministr Macinka.
Takže vám v politice chybí slušnost?
Já si neumím představit, že by se takhle někdo bavil se mnou. A když to někdo píše o prezidentovi republiky, tak to ve mně opravdu rezonuje. Shodou okolností byl ten samý týden pan prezident na návštěvě v Hranicích, odkud pocházím. Místostarostou je tam pan magistr Machyl, který mě učil na základní škole, takže ho znám přes třicet let. Požádal mě, abychom vymysleli něco pro pana prezidenta, tak jsme společně připravovali dárek.
Jak prezidenta Pavla vnímáte?
Pro mě je to autorita. Ten člověk zastává funkci, byl do ní zvolen, a i kdyby to nebyl můj kandidát, pořád je to autorita a člověk s neoddiskutovatelnými zkušenostmi. To jsou fakta, čísla, o kterých se není potřeba bavit, věci jako francouzské státní vyznamenání za záchranu vojáků. Ale jsou lidé, kteří to potřebují zpochybňovat. Podobně jsem teď četl teorii, že na Václavském náměstí byli z většiny zaplacení Ukrajinci. Mně to přijde až vulgární, že veřejná debata vypadá takhle. A nechápu, že za peníze daňových poplatníků řeší Poslanecká sněmovna, jestli to tak je, nebo není. Přijde mi to strašné.
Byl byste ochotný třeba i vystoupit na demonstraci?
Tentokrát poprvé v životě ano. Milion chvilek mě i pozval na Staroměstské náměstí, abych tam něco krátce řekl. A já bych to udělal, kdybych nebyl na dovolené, i když jsem si před lety myslel, že tohle dělat nikdy nebudu. Myslel jsem, že budu vždy po vzoru Švejka říkat: „pánové, politiku mi sem netahejte, já jsem jenom cukrář“.
Co to ve mně zlomilo, byla ta neslušnost a opovrhování autoritami. Vím, že existuje spousta lidí, kteří se ztrácí v tom množství informací a nedokáží rozlišit co je a co není realita. Bojí se. A pak také to, že někteří lidé jsou prokazatelně usvědčeni ze lži. Zkrátka to, co říkají, nekoresponduje s realitou. To je pak jen taková třešnička na dortu. Části společnosti to nevadí, akceptuje to, ale ve mně to opravdu silně rezonuje.
Celý rozhovor najdete brzy v tištěném Reflexu. Nedělní demonstraci a dění mezi Petrem Macinkou a prezidentem Pavlem jsme probrali také v poslední epizodě podcastu Padni komu padni:
