Ekonomka Matesová varuje před vysokým deficitem: Žijeme si nad poměry! Stát na to nemá a přijdou horší časy
Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2026 s plánovaným schodkem 310 miliard korun a někteří ekonomové bijí na poplach. Bývalá zástupkyně u Světové banky Jana Matesová v rozhovoru pro Prostor X otevřeně přiznává, že český stát si dlouhodobě objednává služby, které si vzhledem ke svým příjmům nemůže dovolit. A ještě vážnější než samotná čísla je podle ní vzkaz veřejnosti, že „zákony platí jenom pro vás a pro nás pro politiky neplatí.“
„Ten deficit je velký na to, že jsme v růstovém období, kdy se české ekonomice daří úžasně,“ uvedla Matesová hned v úvodu. Podle ní by se stát měl v dobrých časech snažit spíše tvořit rezervy než dál prohlubovat zadlužení, které se nám v budoucnu vymstí. „Ten růst nebude takhle stále vysoký, přijdou zase horší časy,“ varovala ekonomka s tím, že současné tempo růstu nás neopravňuje k takto vysokým schodkům. Mluvila také o dopadech na důvěru ve stát. „Ten signál do společnosti, že zákony platí jenom pro vás, lidi tam venku, a pro nás pro politiky neplatí… to je velmi vážný signál,“ uvedla.
Podle Matesové je největším problémem fakt, že peníze nejdou do rozvoje, ale mizí v běžné spotřebě a povinných výdajích. „Měli bychom si zvyknout, že si žijeme nad poměry, naše výběry daní nestačí na to, co všechno chceme od státu, aby platil,“ řekla narovinu. Stát se dostal do pasti mandatorních výdajů, které ze zákona musí platit, i když na ně v pokladně nezbývá.
Ekonomka zároveň poukázala na to, že každá další půjčená miliarda nás stojí čím dál víc peněz na úrocích, což jen roztáčí nebezpečnou spirálu. „Každých 100 miliard znamená zároveň v současné době necelých pět miliard navíc na úrokových platbách,“ vypočítala Matesová. Pokud stát nezačne razantně šetřit nebo neupraví své priority, budeme podle ní čelit vážným problémům zejména po roce 2035, kdy začne do důchodu odcházet silná generace tzv. Husákových dětí.
Aby mohl být udržitelný důchodový systém, musela by například porodnost být podstatně vyšší: „Abychom mohli mít tolik dětí do budoucnosti, jako se rodilo v sedmdesátých letech, tak by dneska, tehdy byl průměr dětí na jednu ženu za celé reprodukční období 2,1, tak dnes bychom museli mít na jednu ženu přes čtyři děti. Pak si představte maminku, která se rozhodne nebo z jakýchkoliv důvodů nemůže mít žádné děti, tak někdo jiný jich bude muset mít 8."
Jaký dopad budou mít nové emisní povolenky na české domácnosti a proč je podle ekonomky Matesové systém ETS 2 postavený na hlavu? Proč je „podvodný rozpočet“ jen politická nálepka a co se ve skutečnosti skrývá za schodkem? Hrozí Česku slovenský scénář? A jaký je skutečný důvod, proč chce Donald Trump koupit Grónsko? Pusťte si celý záznam Prostoru X s ekonomkou Janou Matesovou.
