Babišovi radí se svobodou projevu aktivistka Vachatová, která brojí vůči protiruským filmům
V poradním týmu Andreje Babiše se objevilo nové jméno Natálie Vachatové, jež bude premiérovi radit se svobodou projevu. Tato aktivistka je spojená se spolkem herního vývojáře Daniela Vávry, bojujícím za svobodné šíření ruské propagandy. Za ohrožení demokracie naopak považuje demonstraci na Staroměstském náměstí.
Šéf hnutí ANO postavil svoji kampaň na gigantické lži spálené země, ve které předchozí vláda údajně zavedla cenzuru a totalitní praktiky. Na tom se shodly všechny dnešní vládní strany, a to včetně kryptokomunistického bloku Stačilo!, což těmto fámám dodávalo pikantní nádech.
Spojenec vlády ANO, SPD a Motoristů
Tehdejší opozice ANO, SPD, Motoristé a Stačilo! našla spojence ve Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) s bohulibým cílem chránit svobodu slova ve veřejném prostoru. Jenže původní myšlenka, reagující na příliš restriktivní strategii a komunikaci Babišovy vlády za covidové pandemie, se poněkud zvrtla.
Dnes je tehdejší premiér vzatý na milost i okruhem militantních antivaxerů a jejich zájem se přesunul k obraně šíření ruské propagandy po vpádu invazních vojsk na Ukrajinu. Vedle široké plejády politických aktivistů se k tomuto proudu připojil i Vávrův spolek, který si volně zprivatizoval rozhodování, co je a není svoboda slova.
Svoboda slova platí pro dezinformátory a ruská státní média, ale o to méně platí pro stoupence liberální demokracie. Široké vlastní pojetí, co je a není cenzura, dokumentuje jejich přístup k zestátnění veřejnoprávních médií blízký slovenským poměrům, v čemž nacházejí společnou řeč se současnou vládou.
Cenzura podle Vávrových obránců svobody projevu nebyla šikana ministra obrany Jaromíra Zůny, jemuž SPD protiústavně zakázala vyjadřovat se k zahraničním otázkám a donutila ho popřít svoje názory. Cenzura to podle vyjádření SOSP nebyla proto, že s tímto divadlem Zůna údajně dobrovolně souhlasil. A tak je to se vším.
Záhy se ukázalo, že těmto bojovníkům proti totalitě nejde o absolutní svobodu slova, ale o vytěsnění a nahrazení jednoho ideového proudu jiným proudem, který je jim blízký. Nekritizují tristní poměry v Maďarsku a Slovensku, ale v České republice, která se loni vyšvihla na desáté místo světového žebříčku ze 180 zemí ve svobodě slova.
Analytička z Trikolory
Z tohoto myšlenkového podhoubí vyrůstá i analytička Vachatová, jež nastupuje do premiérova poradního týmu a má blízko k radikálnímu hnutí Trikolora. Odmítá boj proti dezinformacím, což se v drtivé většině případů týká ruské propagandy. „Tady nejde o žádné dezinformace. Jde o nepohodlné názory, které je třeba umlčet,“ opakuje oblíbenou mantru místní dezoscény.
Dříve na sociálních sítích často hájila narativy Ruské federace. V roce 2014 odmítala zprávy, že letadlo Malaysia Airlines 17 sestřelila nad Ukrajinou ruská raketa. Vadilo jí, jak o situaci informovala česká média a že Česká televize nevysílala tiskovou konferenci Ministerstva obrany Ruské federace.
Vachatová má podobně jako vláda pifku na neziskové organizace finančně podporované ze Západu, ale nezajímá ji, kdo platí desítky alternativních médií, které u nás po ruské invazi rostou jako houby po dešti. Dokonce v nich sama často vystupuje.
Příliš protiruský film
Nejdále zašla loni na jaře, když kritizovala promítání dokumentárního filmu česko-dánské koprodukce „Pan Nikdo proti Putinovi“ na festivalu Jeden svět. Dokument přitom se značným osobním rizikem vzhledem k drakonickým trestům natočil a vyvezl z Ruské federace ruský občan Pavel Talankin. Nyní bude tento snímek usilovat o Oscara.
Vachatové vadilo, že má tento dokument o putinovském Rusku během války „jasně protiruské zaměření“ a nabízí jen jeden úhel pohledu, nikoli – paradoxně – podporu nezávislého myšlení. Jak si to představuje? Budou se znovu zakládat schvalovací komise jako v komunistické éře, které budou posuzovat „vyváženost“ scénářů, aby ideologicky vyhovovaly nové době?
Vávrův spolek i jeho analytička, která s ním přerušila spolupráci koncem minulého roku, se brání, že nemají s ruskou propagandou nic společného. Kromě toho, že SOSP podporuje úplné uvolnění jejího šíření, což zaznělo na jejím semináři ve sněmovně, jehož se účastnili zástupci ANO v čele s Radkem Vondráčkem, SPD, Stačilo! a Motoristů.
Ředitel SOSP Vlastimil Veselý loni v říjnu pohrozil dárcům peněz pro zbraně na Ukrajinu, že mohou být trestně stíháni podle paragrafu § 406 Příprava útočné války: „Kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet Česká republika, a tím přivodí pro Českou republiku nebezpečí války, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.“
Kdo ohrožuje demokracii?
Je to samozřejmě nesmysl, jen další kousek mozaiky, který o tomto dnes už de facto provládním spolku leccos vypovídá. Stejně jako rozhořčený odsudek Daniela Vávry stotisícové demonstrace na Staroměstském náměstí, zatímco masové protesty organizované proruskými aktivisty, vyzývajícími vládu k demisi, nechal bez povšimnutí. V té době asi nešlo o neochotu smířit se s tím, že jejich účastníci prohráli volby, což vyčítá letošním demonstrantům.
Zaráží však Vávrova zpupnost, ne nepodobná vulgárnímu vyjadřování čelných představitelů Motoristů Macinky a Turka, k nimž má názorově nejblíže. „Parta blazeovaných rozmazlených fracků šla exhibovat svojí morální nadřazenost a neochotu smířit se s tím, že prohráli volby... Ano. Demokracie je ohrožena. Těmito samolibými ignorantskými pitomci.“
Takto vypadá skutečný pohled na svobodu projevu ve společnosti, jejíž vyslankyně zakotvila v poradním sboru premiéra Babiše. Do této doby byli jen obskurní sektou s nulovým vlivem exhibující ve své sociální bublině. Dnes díky Babišovi posilují a jen potvrzují, že nikdy neměli se skutečnou svobodou projevu nic společného.
