Vávrův výběrový boj proti cenzuře. Jeho společnost hájí Turka, ale zrušil by Český rozhlas
Společnost pro obranu svobody projevu ostře hájí Filipa Turka. Nejvíce ji zajímá, kdo za touto aférou stojí a napadá Deník N, který ji zveřejnil. Její svatá válka za svobodu slova se zvrtla v obranu soukmenovců a je jen metlou na názorové oponenty.
Do obrany lídra Motoristů se zapojila Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), a to nejen proto, že v ní působí nová poslankyně Gabriela Sedláčková. Turkova pravá ruka promazávala jeho profil a dnes lituje, že nesmazala všechno. Volby potvrdily, že tento spolek není názorově neutrální, a má blízko k Motoristům, když se jeho nejvýraznější tvář, herní vývojář Daniel Vávra, objevil v jejich volebním štábu.
Útoky na novináře
Vávrův spolek napadá Deník N, který zveřejnil skandální příspěvky motoristické ikony, neřeší je a jediné, co ho zajímá, kdo zatím stojí. Protesty proti navrhovaným ministrům za Motoristy považuje za „netoleranci kulturních elit vůči odlišným názorům“.
Mezitím vyšlo najevo, že za zveřejněním desítek příspěvků s rasistickým, neonacistickým a homofobním podtextem nestojí domácí či zahraniční zpravodajské služby, proradné neziskovky ani končící „totalitní“ Fialova vláda, ale dlouholetý novinář Vojtěch Dobeš, který Turka dlouho zná a dostal se s ním letos v dubnu do sporu.
Turek vyzval na sociálních sítích své stoupence, aby dali Dobešovi pěstí, než si na to sám najde čas. Důvodem byl Dobešův popis Turkovy schůzky se zástupci íránského režimu, obestřeného řadou otazníků. Íránské velvyslanectví loni navštívil nejen Turek, ale i Václav Klaus a Kateřina Konečná, a o obsahu všech tří schůzek není nic známo. Známo je ovšem napojení Íránu na ruské zpravodajské služby i skutečnost, že tuto islamistickou totalitní zemi považuje za největšího nepřítele na Blízkém východě i Donald Trump, jímž se tento okruh jinak často zaštiťuje. Turek sice byl členem europarlamentní Delegace pro Írán, ale její preambule klade důraz na kontakty s íránským exilem, což není Turkův případ.
Už jen samotné výzvy k násilí proti novinářům stačí na diskvalifikaci Turka z politiky. Zdaleka není první ani poslední, komu šlapou na paty a kdo jim za to nadává (v první řadě Babiš), ale otevřené vyhrožování fyzickým napadením je nehajitelné novum.
Český rozhlas zrušit
Mají snad Turkovy nenávistné výlevy na sociálních sítích něco společného s tolerancí, kterou SOSP očekává od „kulturních elit“? Kde byla na stráži netolerance v době, kdy proruští aktivisté po invazi na Ukrajinu volali po svržení demokraticky zvolené vlády a vyzývali k blokádě vládních úřadů a supermarketů?
V té době Vávra a spol. naopak kritizovali přechodné vypnutí proruských propagandistických webů, včetně kremelského „hardcore“ Aeronetu a Sputniku, šířících nehorázné lži o ruských zvěrstvech proti ukrajinským civilistům.
SOSP křičí o novodobé cenzuře a totalitě a sama by nejraději cenzurovala nepohodlné názory, jež se jí nehodí do krámu. Několik „alternativních“ médií (Nová republika, cz24.news, Raptor, Infokurýr) letos v dubnu zveřejnilo Vávrův útok na Český rozhlas jen proto, že se mu nelíbil rozhovor s novinářkou Sabinou Slonkovou na téma Turkovy návštěvy íránské ambasády.
„Český rozhlas zrušit, je to jen propagandistická černá díra na peníze,“ zakončil svůj status. K úrovni veřejnoprávních médií lze mít jistě mnoho výhrad, ale výzvy k jejich zrušení jsou přece jen silná káva i na současné poměry.
Svoboda slova s Vidlákem
Necelý měsíc před volbami zorganizovala SOSP v senátním Kaiserštejnském paláci bizarní konferenci o svobodě slova. Sešli se tu představitelé výlučně opozičních stran. „Cenzura se stala běžným nástrojem politického boje,“ otevřel debatu ředitel společnosti Vlastimil Veselý.
V tom si notovali s Vidlákem (Stačilo!), prosazujícím zákon o registraci zahraničních agentů podle Putinovy šablony, konspirátorem Radkem Kotenem (SPD) a průkopníkem obnovení vztahů s Ruskou federací Radkem Vondráčkem (ANO). Vondráček se vyslovil pro volné šíření propagandy ruských státních médií, a to i těch blokovaných EU včetně televize RT. Jeho návrhy na „obranu svobody projevu“ našly pochvalnou odezvu.
Pokrytectví „obránců svobody projevu“ potvrzuje letošní porovnání Reportérů bez hranic, mapující úroveň svobody slova ve 180 zemích světa. Česko patří už druhý rok po sobě do čela světového žebříčku na 10. místo. Ficovo Slovensko je na 38. místě, Orbánovo Maďarsko je 68. a Rusko se pro orientaci zařadilo až na 170. místo.
Co je SOSP?
SOSP byla založena v lednu 2021 s cílem upozorňovat na omezování svobody slova na sociálních sítích v době covidové pandemie. Brojila proti tvrdým lockdownům Babišovy vlády a podporovala alternativní pohledy. Dnes jeho okruhu nevadí, že vstupuje do vlády s hlavními aktéry Andrejem Babišem, Adamem Vojtěchem a Robertem Plagou.
Tato původně sympatická snaha se později zvrtla do opačného extrému. SOSP rozdává ceny za svobodu projevu cynickým konspirátorům typu lékaře Lukáše Pollerta, jenž zpochybňoval pandemii covidu-19 jako celek slovy „nakonec se ukáže, že se vlastně nestalo skoro nic, jen došlo k okrajovému snížení populace“. Zatímco pro Pollerta nebylo 40 tisíc mrtvých jen u nás skoro nic a přehlížel přeplněné JIP v nemocnicích, pro Vávrův spolek byl vhodným adeptem k ocenění.
Totéž platí pro dalšího oceněného Petra Druláka ze spolku Svatopluk, jenž ve volbách spolupracoval s komunistickým hnutím Stačilo!. Drulák často šíří ruské narativy o válce na Ukrajině a zpochybňoval zločiny ruské armády. Nemůže chybět ani Institut Václava Klause a dalo by se pokračovat.
Je to věc vkusu a názoru, koho jednostranně zaměřený spolek vybere za „hrdiny“ svobody projevu dnešní doby. Nyní si vybral Filipa Turka a nikdo by se nemohl divit, kdyby dostal cenu SOSP za svobodu projevu za letošní rok.
Vávra, jehož stoupenci na sociálních sítích se chovají velmi agresivně a netolerantně, se potom nemůže divit, že ho mnozí nepovažují za etalon pravdy v boji za svobodu projevu, ale za obhájce výběrového šíření těch názorů, které uznají za vhodné pro posílení svého vidění světa. Boj proti údajné cenzuře používají jen jako klacek na potírání svých oponentů.
