Soud odložil rozsudek v případu Jana Cimického. Je to naprosto logické
Obvodní soud pro Prahu 8 na začátku týdne odložil jednání v případu psychiatra Jana Cimického. I přestože avizoval, že měl padnout rozsudek. Známý lékař je obviněný ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání a už byl nepravomocně odsouzený k pěti letům vězení. Odvolací soud ale případ vrátil k opětovnému posouzení, protože rozsudek měl podle něj nedostatky. A právě proto je odložení lepší volbou.
Advokát Cimického Miroslav Kučerka totiž zpochybnil věrohodnost jedné ze svědkyň. Soudce Petr Novák proto nechal vypracovat znalecké posudky, přičemž znalkyně také pozdě dostaly zdravotnickou dokumentaci poškozené. Sice jejich názor nezměnil, své posudky ale odevzdaly teprve o víkendu. S dokumenty se tak Kučerka nemohl zatím dostatečně seznámit. „Raději to odložím o dva měsíce, než aby byl rozsudek později napaden z procedurálních důvodů,“ vysvětlil rozhodnutí odložit jednání a zároveň znovuotevření dokazování Novák. Vysvětlení je naprosto logické.
Zvláště pokud vezmeme v potaz, že odvolací senát pražského Městského soudu loni Novákovi případ vrátil kvůli nedostatkům v rozsudku, jako byly nepodrobné výpovědi svědkyň. Je mnohem lepší, že si Novák vezme čas na další dokazování a vypracování rozsudku, aby se nestal podobný ping-pong mezi soudy jako třeba v kauze Čapí hnízdo. Už nyní se soud Cimickým zaobírá dva roky.
Důležité pro státní zástupkyni i obhájce poškozených je především fakt, že znalkyně potvrdily pravost slov poškozené. Cimického případ je v určitém smyslu ojedinělý. První případ popsaný v obžalobě je z roku 1979, tedy měl by být již promlčený. Tato doba se ale přerušuje v okamžiku, kdy pachatel spáchá další čin se stejnou nebo vyšší sazbou. V obžalobě, která čítá 39 obětí, je popsána kontinuální činnost, které se měl Cimický dopouštět. A pokud by jedna oběť z této časové osy vypadla, je vysoká pravděpodobnost, že by incidenty před tím jejím musely být z řízení vyloučené.
Samozřejmě, každé prodloužení soudního řízení může vést k dalšímu traumatizování obětí. Na to ostatně upozorňuje i advokátka většiny poškozených Lucie Hrdá. „Je to náročné pro oběti, ale trestní řád takové odročení umožňuje,“ řekla ve videu k odložení soudního jednání na březen na svém instragramovém účtu Hrdá. Je ale potřeba říct, že soudce Novák dělá vše pro to, aby svědkyně měly co nejvíce komfortu, od neveřejných výslechů po příchod zadním vchodem soudní síně, aby nemusely procházet kolem zástupců médií.
O to více je smutné, že ženy, které proti Cimickému veřejně vystoupily, stále dostávají zprávy, které jejich zkušenosti bagatelizují, a je jim stále pokládána otázka, proč nepromluvily dříve. Případně je ještě obviňují, že „dovolily, aby to dělal ostatním“. Jenže třeba organizace ProFem opakovaně upozorňuje, že oběti sexuálního násilí se často promluvit stydí, mívají pocit, že si za podobnou zkušenost mohou samy, a tak pokud vůbec, svěří se pouze svým blízkým, a nikoli policii.
Zvláště pak v Cimického případu na policii i před soudem svědkyně uváděly, že se bály učinit oznámení v době napadení, protože terapeut byl veřejně známý. Obávaly se, že jim nikdo nebude věřit. Navíc vesměs byly ve velmi nevýhodném postavení pacientka a psychiatr. I tak tehdejší šéf Psychiatrické nemocnice Bohnice Zdeněk Bašný kvůli dvěma podnětům rozvázal s Cimickým v roce 1996 pracovní vztah, pacientky ale případy na policii nahlásit nechtěly. Cimický pak dál působil ve své soukromé ordinaci Modrá laguna a vystupoval jako expert v televizi. Není divu, že svědkyně začaly nahlašovat své zkušenosti až ve chvíli, kdy proti němu zpěvačka Jana Fabiánová jako první veřejně promluvila. Jakákoli bagatelizace a jejich obviňování v průběhu tak sledovaného řízení jsou naprosto scestné a pro poškozené zraňující.
Nechci spekulovat, jak soud rozhodne. Stále platí presumpce neviny, Cimický zatím není ani nepravomocně odsouzený a sám tvrdí, že se ničeho nedopustil. Zbývá tedy jen počkat na březen, kdy se uvidí, jestli ve znovuotevřeném dokazování obhajoba předloží nějaký další důkaz, který prokáže jeho nevinu, nebo se soud uchýlí k původnímu rozsudku.
