Pavel Páral: Trump zase couvnul, ale nebezpečí pro světovou ekonomiku trvá dál
Stačilo pár hodin v Davosu a grónská krize hrozící přerůst do obchodní války USA s Evropou byla zažehnána. Invaze Američanů do Grónska nebude a trestná cla na neposlušné evropské země také ne. Přijatelná dohoda pro obě strany je prý už na stole.
Zase slavila úspěch Trumpova metoda nastavit absurdní požadavky hraničící s nějakou psychickou poruchou a dojít k výsledku, který překoná reálná očekávání, a přesto je pro protistranu přijatelný. To ale nic nemění na tom, že Trump stále připomíná dítě hrající si se sirkami ve stohu a ohrožuje nejen duševní zdraví svých protihráčů, ale i stále křehčí stabilitu světové ekonomiky.
Ta se zatřásla už v pondělí na druhém konci světa. Japonská premiérka Takaichi oznámila předčasné volby na 8. února a slíbila snížení daně z prodeje potravin na nulu. Samozřejmě bez jakékoli diskuse o tom, kterak se pokryje výpadek v rozpočtu země s největším dluhem na planetě ve výši 230 procent HDP. To vedlo k tomu, že narostly výnosy z japonských státních dluhopisů. Vlastenečtí japonští investoři bleskem začali prodávat americké dluhopisy, kterých drželi za 1,2 bilionu dolarů a kupovali japonské.
To vyvolalo neklid v USA, kde se trhy v minulých dnech nějak vyrovnávaly s grónskou krizí bez velkých ztrát. V úterý ale propadly akciové trhy a podražily i úroky z dluhů americké vlády. Protože dvě takové události ve světové ekonomice i na americké investory za poslední rok přivyklé na bizarní výstřelky jejich prezidenta to bylo skoro moc a začali se obávat, co se bude dít. Pokud to s Evropou nedopadne nějakým smírem. Naštěstí to dopadlo dost rychle.
Obchodní vztahy mezi USA a Evropou jsou nejtěsnější a nejmohutnější na světě. Nejde jenom o obří obchodní výměnu, ale i vlastnické provázání ekonomik. Z necelých sedmi bilionů dolarů přímých zahraničních investic amerických firem v zahraničí jsou čtyři biliony v Evropě. A naopak z 5,7 bilionů zahraničních investic pochází 3,6 bilionu od evropských investorů.
„V obchodě v podstatě neexistují žádné hlubší vztahy,“ řekl americkému deníku Wall Street Journal Philip A. Luck, ředitel ekonomického programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia. „Pokud se podíváte na současný rozvoj umělé inteligence a datových center, je financován z příjmů generovaných v Evropě a dalších místech.“
Obchodní válka, která zastavuje toky zboží, přitom není jediným ekonomickým rizikem. Někteří analytici v minulých dnech varovali, že Trumpovy hrozby vůči Evropě by také mohly způsobit, že evropští investoři omezí investice do amerických akcií a dluhopisů, což povede k oslabení dolaru, poklesu amerických akcií a vyšším nákladům na půjčky v USA. Vyšší náklady na půjčky zase mají tendenci tlumit investice podniků a výdaje domácností, což vede ke zpomalení ekonomického růstu.
A evropské finanční instituce drží 39 procent amerických státních dluhopisů umístěných do zahraničí. Podle posledních čísel z listopadu jich je v EU a Británii za 3,6 bilionu dolarů. Za další čtyři biliony dolarů drží evropští investoři akcie a podnikové dluhopisy.
Evropa tak drží poměrně silné karty ve vztazích s USA, nicméně jejich použití je skoro jako použití jaderné bomby na světovou ekonomiku. Poškodilo by to nejen USA a EU, ale finanční tsunami by se převalila kolem celé planety.
Vztahy s USA kvůli clům a vzájemnému obchodu jsou přitom stále napjaté a důvěra ze vztahů s naším dlouhodobě největším a stále nepostradatelným spojencem za Atlantikem do značné míry vyprchala. A kritika Bílého domu na adresu evropské migrační či zelené politiky, jakkoli na ní je zjevně mnoho pravdy, je už značně neomalená a zavání zásahy do suverenity evropských zemí a silně dráždí politický mainstream. Další konflikty a výhrůžky obchodní válkou tak s velkou pravděpodobností přijdou a může se stát, že Trump tu svou brzdu sešlápne příliš pozdě.
