Páral: Babišovi fouká vítr do plachet. Za bukem je však stále inflace
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Nová vláda vstoupí do dobrých hospodářských časů. Tedy alespoň měřeno posledními pěti lety, kdy se kvůli covidu, dopadu války na Ukrajině a z toho pramenící energetické krize Česku fakt nedařilo. O inflační vlně nemluvě.
Ekonomická situace je viditelně lepší. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen dosáhlo podle čerstvých statistických dat pouhých 2,1 procenta oproti říjnovým 2,5. To je fakticky na inflačním cíli ČNB a ta si to také pochvaluje, protože je to lepší než její předpoklad z pravidelné prognózy.
Ekonomický růst také přesahuje obvyklé poměry. Hrubý domácí produkt vzrostl v třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejvyšší hodnota za poslední tři roky. Vůči předchozímu čtvrtletí se HDP zvýšil o 0,8 procenta. Nenaplnily se tak odhady analytiků ze zpomalení hospodářského růstu v druhé polovině roku. Navíc vzestup byl tažen všemi svými složkami poptávky. Spotřeba domácností, vládní výdaje, investice, zásoby, zahraniční obchod – měly kladný příspěvek k růstu HDP, což se naposledy stalo v roce 2017. Toto jen dokresluje, že růst domácí ekonomiky nabírá na síle a robustnosti. Celkový průměr růstu ekonomiky za celý letošní rok se nyní dá odhadnout na dvě a půl procenta, což je mírně nad průměrem, jakého Česko v posledních desetiletích dosahovalo. A s jistým optimismem lze předpokládat, že příští rok to bude ještě lepší.
Samotné občany HDP až tak nezajímá. Je pro ně důležitý obsah jejich peněženek a co si za ně mohou koupit. Z tohoto pohledu je podstatné, že nejvíce růst posunovaly jako už delší dobu útraty lidí v obchodech a lidé utrácejí, protože mají za co. Zde také mají statistici optimistická čísla. Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Reálně při zohlednění inflace se zvýšila o 4,5 procenta. Průměrnou a vyšší mzdu samozřejmě dostává méně než polovina populace. Přesně ve středu příjmů je mediánová mzda, která se stanovuje tak, že polovina zaměstnanců má mzdu vyšší a polovina nižší. Ta dosáhla ve třetím čtvrtletí 42 901 korun, meziročně se zvýšila o 6,2 procenta. Z toho, že roste pomaleji než průměrná, lze odvodit, že více se zadařilo těm kvalifikovanějším a lépe placeným profesím.
Podstatné je, že už jsme jako jedna z posledních zemí v Evropě téměř dohnali průměrné reálné výplaty z předcovidového roku 2019. Oproti předpandemické úrovni byla kupní síla průměrné mzdy v letošním třetím čtvrtletí už jen o 0,6 procenta nižší. Takže nejpozději v prvním kvartále příštího roku ji konečně překonáme.
Nicméně představa, že Babiš může sedět v premiérském křesle mnout si ruce a rozdávat z rozpočtu, aby bylo ještě líp, neodpovídá zcela realitě. Inflace totiž zjevně nespí. Za její zmíněný pozitivní vývoj mohou především ceny energií. Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským listopadem opravdu zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 3,8 procenta. Bez započítání energií by celková inflace v Česku v listopadu stoupla na 2,9 procenta, což už je na hraně inflačního cíle ČNB.
A na nově obsazeném ministerstvu financí se může zadělat na novou inflační vlnu, způsobenou rostoucími útratami státu na dluh, kterým se nastupující vláda evidentně nehodlá příliš zabývat. A právě i gigantické covidové rozdávání na dluh přispělo k začátku inflační vlny v roce 2021.
V praxi to znamená, že když bankovní rada bude chtít vyšší schodky kompenzovat, bude muset zvyšovat úrokové sazby, místo jejích snížení, na které to ještě nedávno vypadalo. A rostoucí úroky z firemních úvěrů i hypoték mohou zase chladit ekonomický růst a následně by přibrzdilo i zvyšování mezd. Takže na otvírání šampaňského to zatím přes pěkná čísla není.
