Babišův protireformní populismus, Juchelka coby Maláčová v sukních a mýty o šedé ekonomice
Drtivá většina seriózních ekonomů se shodne na tom, že programové prohlášení nové vlády obsahuje stovky slibů, které nemají finanční krytí. Babiš převálcoval své partnery a teď se společně soustředí na lživou propagandu popírající realitu.
Končící Fialova vláda byla často peskována, že nedostatečně konsoliduje veřejné finance a mohla by více říznout do vládních výdajů. Byla to nejen daň za složitou situaci po ruské agresi a navazující energetické krizi, ale i za pětikoaliční vládnutí. To ovšem není nic nového a s kompromisy se musely vyrovnat všechny vlády, počínaje Klausovými.
Aleš „Venezuela“ Juchelka
Prosazovat nepopulární, ale potřebná úsporná opatření, která se snadno stávají terčem populistů, není výživné rýžoviště politických bodů. Přesto byla příznivě hodnocena mezinárodními institucemi včetně ratingových agentur jako nakročení správným směrem. Dnes hrozí radikální obrat.
Při pohledu na vládní program je evidentní, že šéf ANO, jenž se označuje za „hrdého populistu“, prosadil svůj protireformní koncept slibování všeho všem. Všechny úsporné kroky zruší, oseká příjmy a zároveň výrazně zvýší státní výdaje.
Budoucí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se chová jako pověstná Jana „Venezuela“ Maláčová v sukních, jejíž setrvávání v politice i za těchto okolností ztratilo smysl. Svým masivním útokem na státní pokladnu ji ještě překonává.
Juchelka ruší klíčové úsporné body penzijní reformy, výrazně zvyšuje rodičovskou a životní minimum, vrací školkovné a daňové slevy, změkčuje pravidla pro výpočet „superdávky“ a zavádí nové mandatorní výdaje, jako je zlevněné stravné pro děti, podpora kroužků a rodinného vstupného u kulturních, sportovních a vzdělávacích zařízení atd. Jak naplní svůj slib přijmout opatření, která umožní každé rodině mít takový počet dětí, jaký si přeje, aniž by tím došlo ke ztrátě její životní úrovně?
Směšná papírová „pravice“
Překvapující je jen totální rezignace papírově „pravicových“ koaličních stran Motoristé a Svobodní, které se zavázaly prosazovat socialistický program hnutí ANO. O ztrátě soudnosti svědčí jejich ujišťování, že prosadili snižování schodků a konsolidaci veřejných financí. Jsou to jen směšné a nedůstojné lži, za které zaplatí svou cenu.
„V programovém prohlášení je poměrně detailně a technicky popsáno, kde by měly růst výdaje, a velmi vágně a nejasně uvedeno, z čeho se to bude platit,“ reagoval v Otázkách Václava Moravce (OVM) předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Absurdní je vládou uváděný zdroj zvýšených příjmů v podobě efektivnějšího výběru daní. Znělo by to mnohem věrohodněji, kdyby o tom nehovořila Alena Schillerová, za jejíhož působení v resortu financí byla zametena předražená reklama desítek firem Agrofertu v objemu 290 milionů korun v areálu Čapího hnízda. V podobných případech neprokázání výdajů na propagaci v mnohem menším objemu padají nepodmíněné tresty.
Šedá ekonomika pod průměrem
Mojmír Hampl se v OVM shodl s Miroslavem Kalouskem na šířených mýtech o šedé ekonomice, čímž se zaklíná především hnutí ANO. Předseda rady, jejímž úkolem je střežit rozpočtovou odpovědnost, označil za „halucinaci“, že zvýšené vládní výdaje pokryje znovuzavedení EET a boj proti šedé ekonomice v řádu několika desítek miliard korun. Jaká je skutečnost?
Existují různé metodiky odhadů velikosti šedé ekonomiky, ale zařazení Česka na této škále je totožné. Její objem u nás není v porovnání s dalšími zeměmi EU dramaticky vysoký, o čemž svědčí studie poradenské společnosti Kearney za loňský rok, která odhadla její velikost na 14 procent HDP, což je jedenáctý nejnižší výsledek z 27 zemí EU, jejíž průměr dosahuje 17 procent HDP.
Na této úrovni se pohybujeme od roku 2020 poté, kdy během covidové pandemie Babišova vláda vypnula EET, svoji vlajkovou loď pro potírání šedé ekonomiky. Tento zásah se na jejím celkovém objemu prakticky neprojevil.
Česká republika je rozměrem nezdaněných ekonomických aktivit vzdálená balkánským ekonomikám, jako jsou Bulharsko a Chorvatsko, které se stalo vzorem Andreje Babiše pro okopírování v Evropě ojedinělého online systému EET.
Chorvatský vzor selhal
V Chorvatsku je podíl šedé ekonomiky dodnes dvakrát větší, je druhý nejhorší v EU a zavedení tamní „fiskalizace“ socialistickou vládou se na jeho snížení prakticky neprojevilo. Jediným výsledkem byl krach několika desítek tisíc malých prodejců a dalších živností.
Hnutí ANO chce tento experiment zopakovat a ohání se hlasy zástupců některých podnikatelských svazů, kterým budou vyhovovat potíže drobné konkurence. Tragická je i v tomto případě role Motoristů, kteří nechtěli EET pro živnostníky, ale v tomto případě i SPD, která donedávna proti EET tvrdě bojovala.
Okamura považoval EET za „zbytečnou buzeraci živnostníků“ a jeho hnutí ve sněmovně podporovalo jeho zrušení. A dnes, kdy je SPD součástí bratrstva kryjícího imunitu svých bossů, už zřejmě o zbytečnou buzeraci nejde.
Lži nejen o přínosech EET
U nás se přitom nenaplnily sliby o nově postavených školách, nemocnicích a dálnicích jako přínosu zavedení EET. Slibovaných 18 miliard korun ročně vybraných navíc zůstalo jen virtuální realitou, což potvrdily i zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Nemluvě o tom, že Babišovi úředníci se už v roce 2015 dopouštěli lží o skutečném stavu ekonomiky.
Podprůměrnou míru šedé ekonomiky u nás vydávali div ne za zhroucené hospodářství. Chorvatsko chválili a oceňovali navzdory tomu, že patří ekonomicky mezi nejhorší země EU. Do důvodové zprávy napsali, že ztráty na výběru daní od hospodských, malých obchodníků a řemeslníků, kteří inkasují tržby v hotovosti, ohrožují státní rozpočet.
Budoucí premiér Babiš dnes používá stejnou rétoriku a tlachá, že jeho končící předchůdci zadlužili zemi nejvíce „od dob praotce Čecha“. Nejrychlejší tempo zadlužování v Evropě se ovšem rozjelo v letech 2020 až 2021 za jeho vlády, která drží primát i v největších polistopadových rozpočtových schodcích.
Nyní hodlá populistický triumvirát v této nebezpečné jízdě pokračovat a rámovat ji lživou propagandou o údajně zničené zemi, kde je dnes ve skutečnosti jeden z nejvyšších ekonomických růstů a jedna z nejrychlejších konsolidací veřejných financí v Evropské unii. Na jak dlouho?
