Česko bude mít nejstaršího premiéra v Evropě. Nesuďme Babiše podle věku, ale podle jeho rozhodnutí
Analýza politické krajiny Evropy hovoří jasně – Česká republika bude mít nejstaršího premiéra na kontinentu. Andreji Babišovi bylo druhého září 71 let. Znamená to něco pro výkon funkce předsedy vlády? Ve čtvrtek 30. října předseda hnutí ANO ve svém videu odmítl výtky, že není ve formě a že na slavnostním večeru při příležitosti státního svátku na Pražském hradě chvilkami pospával. Tvrdí, že je naopak ve velmi dobré formě a že si to s kýmkoli rozdá v posilovně. K tomu dodejme, že věk sice nemusí hrát v tomto případě roli, ale post premiéra je skutečně věc náročná jak na fyzickou, tak i psychickou kondici.
Jak jsme viděli mnohokrát v historii, věk nemusí být v politice pro výkon funkce rozhodující. Ani ten nízký, ani ten vysoký. Je to zcela individuální. Záleží na zdraví jednotlivce, jeho fyzické kondici i psychické odolnosti a samozřejmě na dalších mnoha schopnostech. Nesmí se ale u toho přecenit vlastní síly, jak jsme to viděli nedávno u amerického prezidenta Joe Bidena, který nejenom často působil, že je mimo, ale byl skutečně mimo.
Velmi zajímavou studii nedávno publikovali vědci v odborném psychologickém časopise Intelligence. Zkoumali základní kognitivní schopnosti, jako je uvažování, rozsah paměti, rychlost zpracování informací, znalosti a emoční inteligence. Výzkum zahrnoval také takzvanou velkou pětku osobnostních rysů – extroverzi (čerpání energie ze sociálních interakcí a vnějšího světa), emoční stabilitu, svědomitost, otevřenost zkušenostem a vstřícnost. Výsledky jsou hodně zajímavé i pro politiku.
Asi není žádným překvapením, že například sportovci dosahují v průměru špičkové výkony před dovršením třicátých narozenin a obecně lidi dosahují kariérního vrcholu ve středním věku, někdy mezi padesáti až šedesáti lety. Záleží ovšem na povolání, které vykonáváte. U několika z měřených vlastností zmíněná studie ukazuje, že lidé dosahují vrcholu až v pozdějším věku. Například svědomitost prý vrcholí kolem 65 let. Emoční stabilita muže mít vrchol až kolem 75 let. A schopnost odolávat kognitivním zkreslením – mentálním zkratkám, které mohou vést k iracionálním nebo méně přesným rozhodnutím, což je v politice nesmírně důležité – může dobře fungovat i po sedmdesátce a u některých lidí i v osmdesáti.
U celkového duševního fungování podle textu v časopise Intelligence přichází výraznější pokles po 75. roce věku. „Zatímco některé schopnosti s věkem ubývají, jsou vyváženy růstem jiných důležitých vlastností. Ty silné stránky podporují lepší úsudek a uváženější rozhodování – vlastnosti, které jsou v pracovní kariéře klíčové,“ říkají vědci. Jenže nic z toho neplatí stejně pro každého člověka. Pokud jde o politiku, tak někdo je pro ni „nepoužitelný“ už ve třiceti, další v padesáti a jiný až v sedmdesáti letech.
Takže pokud někdo vyčítá Andreji Babišovi jeho věk, není to správné. Vyčítat se mu mají jeho rozhodnutí. A jak jsme viděli v minulosti, ta byla někdy chybná a chaotická.
Babiš je dnes třetím nejstarším poslancem nové Poslanecké sněmovně. Doyenem dolní komory parlamentu se stal lékař Jan Síla (SPD), kterému je 75 let. Následuje ho Helena Válková (ANO), té je o rok méně.
Věk premiérů v Evropě
Když se podíváme, jakého věku dosahují premiéři nebo premiérky v Evropě, tak kromě Babiše ani jednomu není přes sedmdesát. V Evropské unii vidíme na tomto postu především lidi ve středním a vyšším středním věku. Robu Jettenovi, který by se mohl podle odhadů po volbách (ty proběhly 29. října) stát novým předsedou vlády Nizozemska, je přitom jen 38 let. O rok starší je francouzský premiér Sébastien Lecornu. V EU následuje čtyřka státníků pod padesát, v tomto věku jsou hned tři ženy – litevská premiérka Inga Ruginienė (44), předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksen (47) a výrazná italská šéfka kabinetu Giorgia Meloni (48). Mezi čtyřicátníky ještě patří premiér Malty Robert Abela (47).
Největší skupinu mezi premiéry v EU tvoří skupina padesátníků, kterých je dvanáct a nejvýraznější je z nich Španěl Pedro Sánchez (53). Osm předsedů vlád v Unii patří k šedesátníkům. Jsou to například Robert Fico (61) či maďarský exhibicionista Viktor Orbán, který je o rok starší. Nejblíže Babišovu věku je německý kancléř Friedrich Merz se 69 roky. Je zajímavé, že premiéři starší šedesáti let jsou ve všech zemích střední Evropy.
Připomeňme, že končícímu premiérovi Petru Fialovi je 61 let a prezidentovi Petru Pavlovi bylo prvního listopadu 64 roků. Například předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové je 67, britskému premiérovi Keir Starmerovi 63, generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu 58 a ukrajinské premiérce Juliji Svyrydenko jen 39 let.
A podívejte se na úplnou tabulku věku premiérů a premiérek zemí Evropské unie:
Francie: Sébastien Lecornu – 39; v zemi galského kohouta je poloprezidentský systém a v Radě EU zastupuje stát prezident Emmanuel Macron, kterému je 47 let)
Litva: Inga Ruginienė – 44, premiérka; v Radě EU ale zemi zastupuje prezident Gitanas Nausėda (61)
Dánsko: Mette Frederiksen – 47, premiérka
Malta: Robert Abela – 47
Itálie: Giorgia Meloni – 48, premiérka
Estonsko: Kristen Michal – 50
Lotyšsko: Evika Siliņa – 50, premiérka
Kypr: Nikos Christodoulides – 51, prezident, jedná se o prezidentskou republiku a hlava státu je i šéfem vlády a zastupuje tak zemi na summitech EU
Portugalsko: Luís Montenegro – 52
Španělsko: Pedro Sánchez – 53
Belgie: Bart De Wever – 54
Chorvatsko: Andrej Plenković – 55
Finsko: Petteri Orpo – 55
Rumunsko: Ilie Bolojan – 56; na summitech EU zastupuje zemi prezident Nicușor Dan (55)
Bulharsko: Rosen Željazkov – 57
Řecko: Kyriakos Mitsotakis – 57
Slovinsko: Robert Golob – 58
Švédsko: Ulf Kristersson – 61
Slovensko: Robert Fico – 61
Lucembursko: Luc Frieden – 62
Maďarsko: Viktor Orbán – 62
Irsko: Micheál Martin – 65
Rakousko: Christian Stocker – 65, kancléř
Nizozemsko: Dick Schoof – 68; jeho vláda je v demisi a novým premiérem by se mohl stát Rob Jetten, který by byl se svými 38 lety momentálně nejmladším předsedou evropské vlády
Polsko: Donald Tusk – 68
Německo: Friedrich Merz – 69, kancléř
Česko: Andrej Babiš – 71
