Prezident Pavel dal políček čínské vládě: Setkal se s dalajlamou, ale i s vůdci tibetské exilové vlády
Prezident Petr Pavel uštědřil v minulých dnech čínské komunistické vládě pořádný políček. Sedmadvacátého července se setkal v Indii se 14. tibetským dalajlamou Tändzinem Gjamcchem, kterého po agresivním nátlaku Číny začalo na rozdíl od minulosti mnoho politiků světa ignorovat. Méně se ale hovoří o tom, že český prezident se sešel také s vedoucími představiteli tibetské exilové vlády, což je věc u vrcholného západního politika velmi neobvyklá. Možná se to na indické půdě stalo na této úrovni dokonce poprvé. Ústřední tibetská správa, jak si tato vláda říká, proto označila setkání s Pavlem za „historickou návštěvu“. Z tohoto pohledu se dá označit tento krok prezidenta za politicky i lidsky odvážný.
Petr Pavel označil svoji návštěvu města Léh v severoindickém regionu Ladakh za soukromou cestu. Měl jen ochranku a doprovázelo ho několik zaměstnanců české ambasády v Dillí, kromě jiného naše velvyslankyně Eliška Žigová a její zástupkyně Kateřina Petersenová. Setkání s dalajlamou bylo přátelské, prezident mu poblahopřál k nedávným 90. narozeninám. Protože tibetský vůdce kvůli vysokému věku a zdraví již do zahraničí nejezdí, byla schůzka připravena v Indii, kde dalajlama přebývá desítky let v exilu. Dalajlama má navíc k Česku velmi dobrý vztah, byl u nás jedenáctkrát a za blízkého člověka považoval exprezidenta Václava Havla. Naopak Miloš Zeman a Václav Klaus se kvůli vztahům s Čínou s ním vždy odmítali setkat. Z českých premiérů pak věc Tibetu vehementně podporoval Mirek Topolánek. Jeho stranický kolega z ODS Petr Nečas naopak tvrdil, že vzývání dalajlamy „není podporou svobody a demokracie“.
Čínské velvyslanectví v Praze ihned na setkání Pavla a dalajlamy reagovalo, ale jeho kritika v ničem nevybočovala z rámce toho, co už jsme mnohokrát slyšeli v minulosti.
Ve stínu setkání s globální celebritou, za kterou je dalajlama považován, zůstala ale schůzka Petra Pavla s tibetskou exilovou vládou. To není vůbec věc obvyklá. Navíc se tak stalo na indické půdě, kde tato Ústřední tibetská vláda sídlí. V tomto směru Pavel přeskočil určité mantinely, které si západní politici dávají. Byl to silný vzkaz Číně, bez ohledu na to, že prezident to „maskoval“ jako čistě soukromou cestu. U hlavy státu, ale nemůže být podobné jednání s exilovou vládou bráno jako něco zcela soukromého. To na druhou stranu neznamená, že česká zahraniční politika nebude nadále uznávat takzvanou politiku „jedné Číny“, jak si to přeje Peking. Přitom dalajlama nikdy nevyzývá k nezávislosti Tibetu, ale požaduje jeho větší autonomii v rámci Číny. Navíc celá politika jedné Číny je schizofrenická, protože například Tchaj-wan má všechny atributy nezávislého státu. Peking jej ale považuje za svoji provincii a svět mu v tom jako osel přikyvuje.
Schůzku prezidenta Pavla s tibetskou exilovou vládou v Léhu označili samotní Tiběťané za „historický okamžik“. Důvod je jednoduchý – ukazovat se s dalajlamou je po desetiletí věc, kterou známe. Ovšem diskuse o otázkách budoucnosti i současnosti Tibetu s jeho exilovou vládou není na této úrovni vůbec běžná. Jednání se za tibetskou stranu zúčastnil i Penpa Tsering. Ten má titul sikjonga, což se dá přeložit jako politický vůdce. Titul byl vytvořen v roce 2012 poté, co se dalajlama vzdal politických a administrativních pravomocí pro Tibeťany v exilu.
Během setkání s vedením a členy tibetské komunity pronesl Penpa Tsering v Léhu na počest prezidentu Pavla uvítací projev, ve kterém kromě jiného řekl: „Jeho Svatost navštívila mnoho zemí a setkala se s mnoha hlavami států a národů. Ale toto je snad poprvé, co nás navštívila hlava státu a strávila nějaký čas s námi a také s místním obyvatelstvem Ladakhu. Velice vám tedy děkuji za vaši přítomnost a za to, že jste nás poctil svou návštěvou. Vaše přítomnost sama o sobě svědčí o vaší podpoře Tibetu.“
Samotný dalajlama v Indii sídlí ve městě Dharamsala ve státě Himáčalpradéš. V Ladakhu byl ale v minulých dnech na další návštěvě. Ladakhu se přitom přezdívá Malý Tibet, protože mnozí místní obyvatelé vyznávají lámaismus, což je specifická forma buddhismu, která má původ v Tibetu. Prezident Pavel zde navštívil i fantastický dvanáctipatrový klášter Thiksey, kde se seznámil s tibetským buddhismem.
Protože jsem tento klášter i město Léh navštívil v roce 1991, jen dodávám, že Petr Pavel prokázal, že má hodně dobrou fyzickou kondici. Léh se totiž nachází v nadmořské výšce přes 3500 metrů nad mořem a mnozí lidé, kteří sem přiletí, dostanou nemoc z výšky. Postihla tehdy i mě. Prezident Pavel ale po příletu vypadal hodně svěže. A ještě udělal politicky zajímavou a správnou věc.
