Pavel Páral: Premiér Fiala nemá vizi a odvahu. Ustrašené vyhýbání se reformám vede ke ztrátě hlasů
Vládě Petra Fialy bohužel chybí vize a politická odvaha. Během let v opozici se jednotlivé politické subjekty (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN) předháněly v kritice vlády Andreje Babiše a slibovaly, že s jejich nástupem do vlády udělají z České republiky znovu sebevědomou, úspěšnou a moderní zemi.
Celá řada slibů se však nenaplnila. Částečně i z objektivně pochopitelných důvodů – s válkou na Ukrajině, energetickou krizí a následnou migrační vlnou opravdu nepočítal nikdo.
Na druhou stranu se v průběhu volebního období postupně objevovala řada problémů či témat, která bychom u středopravicové vlády nečekali (například zpackaná digitalizace stavebního řízení Ivana Bartoše, či nepochopitelné pokusy státu o podnikání v oblastech, kde máme často mezinárodně úspěšné soukromníky, jako například při budování průmyslových zón, či ne v zrovna levném nákupu Net4Gas.
Také byly nepochopitelně blokovány návrhy, které by občanům mohly výrazně usnadňovat život. V těchto momentech se bohužel ukazuje alibismus a zoufalá neakceschopnost současné vlády – jako například u zamítnuté legislativní úpravy, která by pacientům umožnila dobrovolně si připlatit za doplňkové zdravotní připojištění.
Na jaře měla Poslanecká sněmovna příležitost přiblížit české zdravotnictví realitě 21. století. Projednávala zákon, který by pacientům umožnil dobrovolně si připlatit za dražší, a ne běžně hrazený materiál, vyšetření a další služby, které by obnášel například kratší čekací dobu, příjemnější prostředí Nešlo o žádnou revoluci, ale o regulovaný, transparentní systém volitelných služeb, který navíc byl součástí programového prohlášení vlády. Do zdravotnictví by se dostalo z privátních kapes pár miliard. Žádný zázrak, ale pomohly by.
Přesto návrh neprošel. Hlavní podíl viny na tom má vládní STAN, jehož poslanci návrh nepodpořili. Při hlasování 23. dubna chybělo 29 hlasů poslanců STAN. Zcela slabošsky a účelově ze strachu o hlasy v nadcházejících volbách odpískali tolik potřebný zákon. Hlavní roli v tom hrál poslanec Jan Kuchař, který je ve zdravotnictví slavný hlavně díky svému tlaku na zachování monopolu ve zdravotním pojištění cizinců pro VZP, který se nakonec podařilo po skoro dvou letech vyjednávání schválit.
Tento alibismus je o to absurdnější vzhledem k tomu, že STAN může mnohem více poškodit nadcházející soud v kauze Dozimetr, který je klíčovým sněmovním volbám daleko blíže. Prostě se ukazuje, že i když předseda Rakušan může mluvit o jakékoliv pozitivní změně a vizi, tak stále zůstává jen u řečí, protože právě STANu chybí v klíčových momentech odvaha dělat zásadní rozhodnutí. Příkladem je jeho resort, kde se přidává policistům, ale nikdo nezkoumá, že jich je ve srovnání se zeměmi EU mnoho. Mikuláš Bek, starostenský ministr školství zase bojuje o platy učitelů, ale to že jich přibývá násobně rychleji než žáků, neřeší.
Autorita premiéra Fialy, bohužel, nebyla dost silná, aby prosadil, byť jen pouhý nákrok k reformě zdravotnictví, natož zásadnější změny v dalších resortech. Voliči Spolu se sice v první řadě chtěli a stále chtějí vyhnout vládě Andreje Babiše, ale to jim nestačí. Česko potřebuje reformy, aby se vypořádalo se stárnoucí populací a stále složitějšími ekonomickými podmínkami. Vládních voliči například oceňují penzijní reformu jako pozitivní krok, který měla vláda odvahu dělat i když je obecně nepopulární.
Bílý resort je na tom podobně jako penze před reformou. V minulém roce zdravotnictví hospodařilo s 513 miliardami. Už v roce 2040 podle odhadů Hospodářské komory, která zastupuje zaměstnavatele, kteří spolu se svými zaměstnanci platí 70 procent pojistného, přesáhnou náklady veřejného zdravotního pojištění bilion korun. Za patnáct let se tedy zdvojnásobí. A bude to dva a půl krát více než obavy vzbuzující náklady na obranu. Kdo sleduje zdravotnictví, ví, že už během dvou tří let budou pojišťovny v hluboké ztrátě a budou muset být sanovány ze státní kasy.
Přitom během posledních pět let se i kvůli covidové pandemii výdaje ve zdravotnictví navýšili o 63 procent. Přesto lidé stále častěji, zejména v menších městech a obcích, marně hledají praktického lékaře, pediatra, zubaře atd. A to teprve dojde populace Husákových dětí do seniorského věku, kdy požadavky na zdravotní péči přirozeně rostou. Často se chlubíme kvalitou a dostupností zdravotní péče, která je ale při stávajícím hospodaření neudržitelná. A racionální voliči to vědí, a fakt neoceňují odkládání problémů na další vlády. A u voleb to bude vidět.
