Viliam Buchert: Kde domov můj versus Nad Tatrou sa blýska. Kam se posunuly Česko-slovenské vztahy?
Třináctého července premiér Petr Fiala zveřejnil na síti X informaci, že napsal dopis slovenskému předsedovi vlády Robertu Ficovi, v němž ho vyzval, aby jeho vláda přehodnotila svůj kritický postoj k 18. sankčnímu balíčku EU proti Rusku. Fico druhý den reagoval. Na úvod použil laskavé oslovení „milý Petr“, ale pak už se opakovaly věty, které známe z poslední doby. Daly by se vyložit takto: Češi, nemontujte se do nás, Slovensko je suverénní země.
Tentokrát byly na pozadí sporu dodávky ruského plynu i po roce 2028, jež EU navrhuje úplně zrušit, ale Slovensko je na nich po desetiletí závislé. V době, kdy Fiala věc zveřejnil, běželo ještě vyjednávání, zda se Slováci k sankcím připojí. Z diplomatického hlediska proto nebyl dopis nejšťastnějším nápadem a byl spíše určen českým voličům. Navíc česká vláda dobře ví, že Fico už dávno přešel na modus operandi, který odkoukal od maďarského kolegy Viktora Orbána. Jeho podstatou jsou strkanice v Bruselu, jež pak končí stejně – po křiku přijdou ústupky z obou stran. I stalo se. Fico za pár dní oznámil, že jeho země další protiruské sankce podpoří. Již poosmnácté.
Než ale dobublala jedna česko-slovenská půtka, objevila se další. Ta přerostla v hádku českých a slovenských policejních sil, tajných služeb i ministrů vnitra. A to by se mezi spojenci stávat nemělo. Jednalo se o to, že společný česko-slovensko-ukrajinský tým zadržel v Dnipru Ukrajince, který měl vyhrožovat bombovými útoky našim i slovenským školám loni v září. Informovala o tom jako první slovenská policie. Té české se to nelíbilo, protože prý měla při vyšetřování dominantní roli. Následovala i vášnivá diskuse, jaký podíl na výhrůžkách ukrajinského zbloudilce mělo či nemělo Rusko. V každém případě to vzájemné politické i některé pracovní vztahy dál poškodilo.
Vše to navazuje na oznámení z března 2024, kdy kabinet Petra Fialy oznámil, že ruší společná zasedání české a slovenské vlády, zejména kvůli rozdílným postojům k válečné agresi Ruska vůči Ukrajině. K tomu ale připomeňme, že Slováci na rozdíl od Maďarska na Ukrajinu zbraně dodávali a dál dodávají. Slovensko se sice nepřipojilo k české muniční iniciativě, ale protože značná část zakoupené munice pocházela z uložených rezerv, ve slovenských závodech proběhla jejich nutná repase a následné zkoušky. U našich sousedů se dál vyrábějí i nové granáty pro Ukrajinu. A ještě jeden příklad. Německo, Dánsko a Norsko společně nakoupily 155mm slovenské samohybné kanónové houfnice Zuzana 2 a dodaly je na ukrajinské fronty. To by bez souhlasu slovenských úřadů nešlo. Navíc Zuzana je postavena na českém podvozku Tatra. No a pak, že spolupráce nefunguje…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
