Přelomový verdikt v kauze Čapí hnízdo. Česku hrozí vláda, kterou povede dotační podvodník
Vrchní soud v Praze přinesl zásadní zlom v dotační kauze Čapí hnízdo. Podržel si jiný právní názor než prvoinstanční soud. Novinkou je konstatování viny Andreje Babiše a Jany Nagyové a verdikt, který je pro nižší soud závazný.
Ve víru předvolebních kauz a pseudokauz došlo k zásadnímu soudnímu rozhodnutí, jež týká čelného domácího politika. Vrchní soud v Praze se po odvolání státního zástupce podruhé zabýval dotační kauzou Andreje Babiše a europoslankyně Jany Nagyové. Tehdejší manažerka Čapího hnízda dosáhla neslavného primátu, když byla jako první český zástupce vydána Evropským parlamentem k trestnímu stíhání.
Soudní líčení se nevyvíjelo pro oba obžalované příliš dobře, jelikož odvolací senát soudkyně Evy Brázdilové tentokrát nařídil dokazovací řízení. Zazněla v něm svědectví bourající konstrukci soudce Městského soudu v Praze Jana Šotta, jenž Babiše a Nagyovou dvakrát osvobodil. V té době už bylo jasné, že vrchní soud zastává jiný právní názor na skutkovou podstatu trestného činu, než prvoinstanční soudce Šott.
Babiš a Nagyová jsou vinni
Oba obžalovaní se nezúčastnili vyhlášení verdiktu, jakoby tušili jeho nepříznivé vyznění. Vrchní soud skutečně znovu zrušil zprošťující rozsudek a vrátil případ k soudu nižší instance. Skutečná „bomba“ však vybuchla po zveřejnění tiskové zprávy mluvčího Vrchního soudu v Praze Víta Vatry.
Odvolací soud sice nemůže rozhodnout o vině obžalovaných, pokud byli prvoinstančním soudem zproštěni obžaloby. Může napadený rozsudek jen zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Na základě judikatury Ústavního soudu z roku 2023 však může vlastním dokazováním učinit skutkové závěry, jimiž bude prvoinstanční soud v dalším řízení vázán, a to včetně závěru o vině. To se právě stalo.
„Vrchní soud v Praze má především za to, že provedené dokazování neumožňuje jiný závěr, než že obžalovaní účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo v dotačním řízení jako malý podnik, ač si byli vědomi toho, že tato společnost ve skutečnosti kritéria malého podniku nesplňuje,“ píše se v tiskové zprávě.
„Společnost Farma Čapí hnízdo byla totiž personálně i finančně zcela závislá na holdingu Agrofert, netrpěla nevýhodami malého podniku a byla do dotovaného projektu zapojena toliko formálně, zatímco fakticky jej realizoval holding Agrofert, který by na uvedenou dotaci neměl nárok.“
„Uvedeným jednáním dosáhli obžalovaní neoprávněného přiznání dotace v rozsahu téměř 50 milionů Kč. Jejich jednání naplnilo skutkovou podstatu zločinů dotačního podvodu (§ 212 tr. zák.) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 tr. zák.) ve formě spolupachatelství. Uvedeným závěrem o skutkovém stavu i právním posouzení věci bude soud I. stupně v dalším řízení vázán,“ uzavřel mluvčí vrchního soudu.
Verdikt se dal čekat
Tento verdikt se dal očekávat s přihlédnutím k předchozímu vývoji. Soudce Šott v roce 2023 fakticky převzal verzi obhajoby s odůvodněním, že důkazy netvoří ucelený řetězec, který by usvědčoval obžalované a vyvracel jejich obhajobu.
Odvolací vrchní soud Šottův zprošťující rozsudek tvrdě zkritizoval. Podle něj neobstál pro závažná pochybení, když městský soud „některé důkazy pominul, k hodnocení jiných přistoupil selektivně a nepodrobil je komplexnímu hodnocení, což vedlo až k hypotetickým a tendenčním závěrům“.
Zpochybnil základ Šottova rozsudku, že Farma Čapí hnízdo nebyla z holdingu Agrofert účelově vyčleněna kvůli dotaci, ale údajně kvůli rodinným vztahům. Nově vzniklá společnost hodlající investovat stovky milionů korun totiž neměla před podáním dotace žádné zdroje ani majetek.
„Ze zjištěných skutečností se totiž jeví, že celý projekt byl od počátku ekonomicky neúnosný, vysoce rizikový, s téměř nulovou pravděpodobností návratnosti,“ uvedl tehdy vrchní soud a vrátil kauzu s řadou výhrad a žádostí o další dokazování městskému soudu k novému projednání.
Šott na straně obhajoby
Soudce Šott chválený okruhem ANO však trval na svém a připomínky vrchního soudu zcela ignoroval. Opakované soudní líčení v roce 2024 trvalo jen několik hodin a Šott podruhé nepravomocně zprostil Babiše i Nagyovou obžaloby. Vyslechl jen dva znalce a nového svědka z holdingu Agrofert, jenž potvrdil verzi obhajoby, a poté ukončil důkazní řízení.
Nepřizval znovu ani svého klíčového svědka Jana Bareše. Na jeho selektivně použité výpovědi z velké části postavil svůj osvobozující rozsudek, což vrchní soud naopak nepovažoval za směrodatné. Podnikatel Bareš současně vypovídal, že majitel Agrofertu celou stavbu řídil a ovlivňoval, a projekt byl od počátku propojený s holdingem. Tuto část jeho svědectví nevzal Šott z neznámého důvodu vůbec v potaz.
Nyní nebude mít Šott po zásahu vrchního soudu prakticky jiný manévrovací prostor, než stvrdit vinu obou obžalovaných. Babiš vzápětí napadl soudkyni Brázdilovou, znovu blouzní o politickém procesu, a pro jeho obhájce Michaela Bartončíka je to „strašidelný den právního státu České republiky“.
Premiérem odsouzený zločinec?
Je příznačné, že okamžitě startují různí politologové a glosátoři, kteří pilně komentují kauzy vládních stran i tam, kde není vzneseno žádné obvinění z porušení zákona, ale pokaždé, když jde o kauzy ANO, ujišťují veřejnost, že to pro jeho voliče nic neznamená. Nejdále opět zašel politolog Lukáš Valeš, jenž dokonce poznamenal, že tento verdikt může Babišovi naopak pomoci ve vytváření aureoly mučedníka.
Tím jen cynicky definují úroveň části společnosti, jež svému idolu promine každý zločin. Nikdy nedodávají, že Babišovo chování je zcela v rozporu se zvyklostmi v demokratických zemích, kde není myslitelné, aby se o vládní, tím méně premiérský post ucházel odsouzený zločinec. Totéž platí pro Nayovou, jež by se měla v případě pravomocného rozsudku vzdát mandátu europoslankyně.
Jenže tato země zatím směřuje k vládě Ficova střihu s autoritářskými rysy, kde se „nikdy neodstupuje“, a kde klidně může stanout v čele vlády dotační podvodník podporovaný xenofoby a komunisty. To vše s výpomocí baterie Babišových pomocníků, kteří se v médiích střídají jako na orloji. A nemusí jít jen o profláknuté vydavatelství Mafra.
