Smrt nejvýznamnějšího ruského opozičního předáka Alexeje Navalného je velkou tragédií. Poslední týdny strávil v trestanecké kolonii IK-3 v ruském městečku Charp za polárním kruhem. Navzdory velké izolaci a velmi přísnému režimu používá i toto vězení elektronickou službu Zonatelecom, která umožňuje audiorozhovory, videorozhovory, posílání e-mailů a převody peněz na osobní účet vězně. K dispozici jsou proto i vzkazy, které Navalnyj v posledních týdnech a dnech předával svým právníkům, kteří je zveřejňovali na sociálních sítích. Zajímavé je, že některé příspěvky jsou plné ironie, další jsou nabité emocemi. Podrobně je popsal web The Moscow Times.
První zprávu ze severu Ruska zveřejnil Navalnyj loni 26. prosince, kdy dorazil do trestanecké kolonie IK-3 za polárním kruhem. Předtím se téměř tři týdny nevědělo, kde se přesně nachází. „Jsem váš nový děda Mráz,“ zahájil Navalnyj komunikaci z nového vězení. „Mám tulup, ušanku a brzy budu mít válenky,“ dodal s odkazem na tradiční ruské kožešinové zimní kabáty, čepice a plstěné boty. „Teď žiji za polárním kruhem... Ale neříkám ho-ho-ho, říkám o-oh-oh, když se podívám z okna, kde je nejdřív noc, pak večer a pak zase noc… Nedělejte si o mě starosti, všechno je v pořádku. Jsem šťastný, že jsem se sem konečně dostal.“
Musel strávit nějakou dobu v karanténě a ozval se zase v lednu. „Představa, že Putin byl natolik rád, že mě umístil do baráku na severu, a že mě přestanou házet na samotku, byla naivní,“ popsal Alexej Navalnyj nastalou situaci. Vězeňské orgány ho totiž obvinily, že se jim prý odmítl představit správným způsobem, a proto vyfasoval sedm dní na samotce. Přitom tento vězeň putinovského režimu strávil na samotce za poslední tři roky celkem 300 dní, někdy i za sebemenší porušení vězeňského řádu.
Dne 16. února bylo oznámeno, že Navalnyj zemřel poté, co se vrátil z procházky v areálu vězení. Jak to přesně s těmi procházkami vypadalo, popsal už ale 9. ledna takto: „Každý den mě pouštějí na vycházku v půl sedmé ráno do černočerné tmy. Slíbil jsem si, že budu chodit ven za každého počasí… Nikdy nebyla větší zima než minus 32 stupňů Celsia. I v takové teplotě se dá chodit déle než půl hodiny… Dnes jsem se procházel, mrznul a myslel na Leonarda DiCapria a jeho trik s mrtvým koněm ve filmu Revenant,“ uvedl s odkazem na scénu ze známého filmu, kde DiCaprio zaleze do zvířecí mršiny, aby se zahřál. „Nemyslím si, že by to tady fungovalo. I mrtvý kůň by zde do 15 minut umrzl,“ dělal si srandu Navalnyj.
Další zpráva pochází z 22. ledna, kdy se vysmíval podmínkám v IK-3. Podle něj všechny vězně budili v pět hodin ráno a pak hned zazněla ruská hymna. Následovala píseň Jsem Rus, kterou má rád prezident Vladimir Putin. „Představte si tu scénu. Jamalsko-něnecká oblast. Polární noc. V trestanecké kolonii odsouzenců cvičí na píseň Jsem Rus vězeň Navalnyj, který si odpykává 19 let a kterého kremelská propaganda léta pranýřuje za účast na různých pochodech,“ říkal Navalnyj.
Při soudním jednání 15. února, tedy pouhý den před jeho oznámenou smrtí, byl Navalnyj natočen, jak žertuje se soudcem nad pokutami, které mu byly uděleny. „Vaše ctihodnosti, pošlu vám číslo svého osobního účtu, abyste mi se svým obrovským platem soudce mohl poslat peníze… Dochází mi hotovost a díky vašemu rozhodnutí dojde ještě rychleji. Tak mi je pošlete!“ říkal se smíchem.
Jeden z posledních Navalného příspěvků byl zveřejněný na Valentýna a byl věnován jeho manželce Julii. „Lásko, máme spolu všechno, jako v té písničce: města, světla letišť, modré sněhové vánice a tisíce kilometrů mezi námi,“ citoval populární skladbu ze sovětské éry. „Ale já cítím, že jsi mi každou vteřinu nablízku, a miluji tě čím dál víc,“ dodal.
Několik desítek hodin poté bylo oznámeno, že Alexej Navalnyj zemřel…
