Tak od ledna podraží nejen energie, ale i potraviny, a to přesto, že se sníží DPH z 15 na 12 procent. Alespoň to je zřejmě závěr z informační schůzky ministra zemědělství Marka Výborného se zástupci obchodních řetězců. Dodavatelé jim prý od ledna zdražují o deset až patnáct procent. Zase to mají být ti zlí potravináři. Ti skutečně zdražení hlásí, ale reálně jsou schopni zvednout ceny jen tehdy, pokud to zboží od nich někdo koupí. A tak si ve skutečnosti velké řetězce s tou Madetou a Agrofertem ve své hrabivosti nezadají.
Dvě velké skupiny drží jasně dominantní podíl na českém retailu a tuto skutečnost nepochybně využívají. Nedávné porovnání polských kolegů novinářů nákupního košíku z jejich Lidlu a z toho v Náchodě dopadlo až neuvěřitelným sedmdesátiprocentním rozdílem. Co takhle místo od drahých českých potravinářů nechat dovézt jídlo, které nakupují jejich polští nákupčí? To šéfy české větve německého řetězce nenapadlo? Tuzemský spotřebitel by se určitě nezlobil. Řetězcům ale ve skutečnosti současný stav zcela vyhovuje, protože v málo konkurenčním prostředí snadno zvyšují marže i na drahém másle i mase.
Zjevně je pobízí i naděje, že špatné časy propadu reálných mezd končí a lidé zase začnou utrácet. Něco na tom je. Sice čerstvá data o mzdách, která zveřejnili statistici za třetí kvartál, komentují analytici jako osmý pokles reálných mezd v řadě, ale to je jen meziroční pohled značně ovlivněný masivním růstem cen na konci loňského roku. Ve skutečnosti v červenci až září narostly platy nominálně o 1,5 procenta, zatímco ceny za ty tři měsíce stouply jen o necelé procento. A to se bude v dalších měsících zřetelně zlepšovat. A mělo by se to promítnout i do růstu tržeb.
Jen jestli z toho naši obchodníci vyvozují správné závěry. Když se totiž podíváme podrobněji na vývoj maloobchodních tržeb a jejich strukturu, uvidíme, že se dvouletý propad zastavuje a situace se mírně zlepšuje. Nicméně jedinou položkou, která opravdu masivně roste, jsou nákupy českých občanů v zahraničí. Při současných cenových rozdílech cena benzínu hraje mizivou roli i při cestě třeba z Prahy do Drážďan, natož do Bogatynie.
Vláda nemůže obchodníkům nařizovat, za kolik mají prodávat. Nicméně Úřad pro hospodářskou soutěž by měl pečlivě sledovat i zveřejňování plánů zdražovat u největších hráčů, protože to zavání nezákonným postupem, kdy největší obchodníci navádějí ty menší k následování, protože jim v tom případě odliv zákazníků nebude hrozit.
A politici by mohli podpořit i dovoz levnějších potravin a vyvářet prostor pro to, aby na náš trh mohli snáze vstupovat další obchodníci, kterým mimochodem chamtivost našich dominantních prodejců vytváří značný tržní prostor.
