Výměna člověka v klíčové funkci ministra obrany během války ukazuje, že uvnitř ukrajinské politiky se děje něco skutečně velkého. Zdá se, že Volodymyr Zelenskyj vytáhl s těžkými zbraněmi proti korupci. Bude to mít ale hodně těžké, protože v celém bývalém sovětském prostoru byl s tímto úsilím úspěšný jen jeden člověk, a to za cenu radikálních opatření na hraně demokracie.
„Myslím, že ministerstvo potřebuje nové přístupy a další formy interakcí jak s armádou, tak se společností,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co vyměnil ministra obrany Oleksije Reznikova za Rustema Umerova. Šlo o nejvýznamnější změnu ve vedení Ukrajiny od ruské agrese v únoru 2022, a ačkoli nikdo naplno neřekl důvod, z okolností lze usuzovat, že jde o součást proklamovaného úsilí Zelenského zatočit s korupcí.
Konec Reznikova, o němž se už nějakou dobu spekulovalo, přichází pouhý den po zatčení magnáta Ihora Kolomojského. Jeden z nejbohatších ukrajinských oligarchů byl dosud na základě spekulací o spojení se Zelenským považován za nedotknutelného. Nakonec i on skončil v cele poté, co si pro něj přijeli policisté a odvezli ho k soudu, který ho obvinil za podvody a praní špinavých peněz.
Minulý týden pak Zelenskyj oznámil záměr předložit parlamentu návrh zákona, který by postavil korupci za války na roveň vlastizradě. „Chápu, že taková zbraň nemůže ve společnosti fungovat ustavičně, ale doufám, že za války to pomůže,“ cituje prezidenta list Ukrajinska pravda.
Ještě před tím rozvířila atmosféru aféra, o které se šuškalo už delší dobu – že je možné se za úplatek vyhnout mobilizaci do armády, a dokonce si opatřit potvrzení o zdravotní neschopnosti sloužit. Současně kolovaly fámy o úplatnosti a bohatství takzvaných vojenských komisařů, tedy důstojníků, kteří mají v jednotlivých regionech odvody na starosti. I to prezident velmi ostře kritizoval a přikázal řešit věc radikálně – komisaře poslat na frontu, a pokud nebudou chtít, pak propustit.
Válečníci jsou na ráně
Podezření z korupce a některé nečitelné cesty i osudy zahraniční pomoci zahraničním partnerům vadily. Řešilo se to diskrétně, aby příliš veřejného humbuku nepodněcovalo protiukrajinské nálady. V sice válečné, ale stále svobodné společnosti, kterou Ukrajina je, ale nelze nic tutlat donekonečna, a tak kauzy musely ven.
Ministerstvo obrany je vzhledem k masivnímu objemu pomoci, kterou dostává, první na ráně. V prvních měsících války, kdy zemi šlo o holé přežití, se nikdo s procedurami nemazal. Svědci líčí, že například pěchotní zbraně se převzaly, naložily, odvezly na místo a vyházely na hromadu, aby si každý vzal, co se mu zlíbí.
„Musíte si pečlivě hlídat, co kam posíláte a co dorazí na místo. Míra krádeží humanitární pomoci a korupce je obrovská,“ řekl mi loni na jaře český dobrovolník Michal Janik, který v létě 2022 jako první Čech na Ukrajině padl v boji.
První kauza se ale objevila až letos v lednu a šlo v ní o předražené nákupy jídla i výstroje, jako jsou neprůstřelné vesty, přilby a oděvy. Kvůli tomu skončil ve vazbě náměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov. Vinu odmítl a „přikryl ho jeho šéf Reznikov, který řekl, že šlo o technickou chybu, nikoliv korupci. Agentura Reuters už tehdy přinesla zprávu, že Reznikov končí a nahradí ho dosavadní náčelník vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Reznikov se pak měl přesunout na ministerstvo pro strategický průmysl.
K výměně ministrů nakonec nedošlo a Reznikov přežil. Možná proto, že má řadu kontaktů v Evropě a USA a umí vyjednat dodávky zbraní, o nichž zprvu nechtějí spojenci ani slyšet. Podle listu The New York Times ale činí hodnota kontraktů, u nichž jsou pochybnosti o přeplácení, nedodání nebo zpoždění, miliardu dolarů (22 miliard korun). To už je obrovská suma, a navíc tu jsou i dodávky přímé pomoci, kde přísné utajování, nutné však pro působení vojáků na bojišti, rovněž vyvolává řadu pochybností.
Reforma vzor Saakašvili?
Korupce je na Ukrajině obrovským problémem už od vzniku země v roce 1991. Recept, jak si s ní poradit, se nenašel, ačkoli se zaváděla až absurdní opatření – třeba to, že dopravní policista nesmí mít u sebe žádné peníze v hotovosti a pokuty se platí na poště nebo přes internet. V žebříčku vnímání korupce sestaveném organizací Transparency International zaujímá Ukrajina 122. místo ze 180 hodnocených zemí. Tradovalo se, že se platí například za místa gubernátorů nebo jakýkoli post, kde lze brát úplatky, a „ceníky“ jsou pevně dané.
Narážky na různé druhy korupce měl Volodymyr Zelenskyj už v seriálu Sluha lidu, který se na obrazovky poprvé dostal v roce 2015 a kde současný prezident ztvárnil roli hlavy ukrajinského státu ještě před tím, než se jí v roce 2019 reálně stal. Je nejen pravděpodobné, ale naprosto zřejmé, že ho seriálový Sluha lidu do prezidentské funkce s podporou stejnojmenné partaje doslova katapultoval.
Seriál vysílala televize 1+1, která patřila Ihoru Kolomojskému. Dílko je však výborně udělané a mělo divácký úspěch, navíc Zelenskyj hraje učitele a později prezidenta Holoboroďka opravdu skvěle. Spekulace, zda je spojení obou hlubší, tak jsou zatím skutečně jen spekulacemi. Jenže kolem Kolomojského aktivit krouží policisté už dlouho, a navíc je vyšetřován i ve Velké Británii, USA a Izraeli. Zasáhnout se rozhodli až teď. Proč, nevíme, ale i to zapadá do vzorce – teď zatočíme s korupcí!
Zadusit totálně korupci ale není jednoduché a doposud se to podařilo v postsovětském prostoru jen jednomu člověku – Michailu Saakašvilimu, který mezi lety 2004 až 2013 vládl s krátkou přestávkou v Gruzii. Dělal to radikálně – například zrušil celou policii a propustil všechny příslušníky, aby ti noví nezískali „návyky“ od starých. Podobně to probíhalo v jiných státních institucích. Rovněž drasticky zvedl tresty za kriminalitu a nechal zavřít oligarchy či mafiánské bossy, kteří by mu mohli škodit. Nyní se však poměry změnily a sám Saakašvili sedí v gruzínském vězení…
Zdali má na takové řešení koule Zelenskyj, uvidíme. Zatím dal najevo, že hodlá uspořádat prezidentské volby navzdory válečnému stavu, což dokonce odporuje ukrajinské legislativě. Jeho mandát by byl silný, odvahu má jistě taky. Uvidíme.
