Summit NATO ve Vilniusu možná vytvořil cestičku k ukončení války na Ukrajině, uvidíme ale, zda se naplní. Ať to však dopadne jakkoli, klid na východě Evropy jen tak nebude.
Názory, že ukrajinská protiofenzíva zatím nenaplňuje očekávání, se objevují ve světových médiích už zhruba měsíc. Teď to opatrně připouští i ukrajinské vedení: „Chtěl jsem, aby se naše protiofenzíva uskutečnila mnohem dříve, protože všichni chápali, že pokud se rozvine později, bude zaminována větší část našeho území,“ prohlásil koncem června v rozhovoru pro CNN ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Právě miny, jež Rusové nasázeli prakticky všude, teď možný postup zásadně zpomalují – působí Ukrajině ztráty, které spolu s absencí kvalitní vzdušné podpory a deficitem těžkých zbraní a dělostřelectva nedávají takovou výhodu, již by útočící jednotky potřebovaly.
„Nic takového jsem si nedokázal představit. Myslel jsem, že miny leží v nějakých liniích, ale tady jsou jimi posetá celá pole,“ řekl listu The New York Times (NYT) voják jménem Serhij. Ztráty jsou poměrně značné a oběťmi protitankových min se stává technika dodaná Západem, zejména americká bojová vozidla pěchoty Bradley.
NYT napsaly, že během dvou týdnů ofenzívy bylo poškozeno či zničeno až 20 procent bojové techniky, kterou Ukrajina poslala na bojiště, změna taktiky pak snížila procento ztrát na 10. Ukazuje se ale, že útočit je mnohem náročnější než se bránit. Také ruská armáda se ve válce mnohému přiučila. Ukrajinská protiofenzíva se každopádně nevyvíjí podle představ a více než kdy jindy hrozí zakonzervování konfliktu v dosavadních pozicích.
Ukrajina si ale i díky klíčovému summitu NATO ve Vilniusu může být jistá tím, že ji Západ padnout nenechá. Otázka je, co by to samo o sobě znamenalo.
Kompromisní mír za členství?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
