Čas od času se řeší, že letecká doprava je ekologicky nešetrná a měla by se omezit. Kdo často létá, nemůže to se záchranou planety myslet vážně, zaznívá. V této debatě padají nesmyslná tvrzení, která se zakládají spíše na dutých progresivistických ambicích, kde co regulovat a omezovat, než na skutečném poznání, co ke klimatické změně přispívá a co ne.
Skoro by se chtělo říct, že revoluce požírá své děti. Roky jsme z úst progresivních rozumbradů slýchali o ekologické škodlivosti letecké dopravy. Přední tuzemský emisar levicových myšlenek Matěj Stropnický blahé paměti pravil, že není normální každý rok létat na dovolenou. Jak plyne čas, tak řady ekologických aktivistů paradoxně mládnou. A mimo to, že mladí lidé citliví na znečišťování životního prostředí chtějí v pátek místo školy demonstrovat za budoucnost, chtějí si také zaletět na dovolenou.
Známá youtuberka a influencerka Tereza Hodanová onehdy v jednom rozhovoru řekla, že neví, jestli chce mít děti, protože není zaručené, že s nimi na této planetě v budoucnu neshoří. Pravda, zaručené nemá člověk nikdy nic, ale vzhledem k tomu, že počty obětí přírodních katastrof rok od roku důsledně klesají, se její obava jeví mírně řečeno jako lichá.
Na první pohled se zdá oprávněné, že se jí po takto pitomém alarmistickém tvrzení dostalo četné kritiky. Z konzervativních pozic dostala sodu za to, že káže vodu a pije víno, když varuje před klimatickou změnou, ale přitom často létá na dovolené. Tato lapálie paní Hodanové odstartovala trend, kdy lidé na internetu grilují nejznámější ekologické aktivisty za to, jak často a jakým způsobem cestují. Celé je to od začátku špatně, protože taková argumentace se zakládá na původních levicových nesmyslech o tom, že létání je ekologicky škodlivější než jiné formy dopravy. Akorát že vůbec.
Data neokecáš
A abychom nezůstali jen u názorových válek, pojďme se podívat, kolik čítají skutečné vyprodukované emise u jednotlivých způsobů dopravy.
Podle dat evropské agentury pro životní prostředí vyprodukuje nové auto 120 gramů CO2 na ujetý kilometr. U nových aut je rozdíl v emisích mezi benzinem a dieselem marginální. U dvacet let starých benzinových aut je to 177 gramů a paradoxně platí, že diesely mají nižší produkci oxidu uhličitého, a to zhruba o sedmnáct gramů na kilometr.
U letecké dopravy je produkce emisí komplikovanější. Nejméně planetě škodí nízkonákladové lety. Například když poletíte s Ryanairem, tak na osobu na uletěný kilometr produkujete 69 gramů CO2. U Wizzairu je to ještě míň. Je to způsobeno hlavně tím, že tyto společnosti do letadla nacpou více pasažérů, kteří vezou méně zavazadel. Nízkonákladové aerolinie navíc šetří peníze především na spotřebě leteckého benzínu, která je ovlivněna zatížením i technickým stavem stroje. A tím přispívají mimoděk k nižší exhalaci oxidu uhličitého. Jeví se to jako malichernost, ale méně vytížená letadla luxusních přepravních společností mají leckdy i vyšší než dvojnásobnou produkci emisí na hlavu.
Cestování vlakem také není jednoznačně ekologicky šetrné. Pokud cestujete elektrickým vlakem ve Skandinávii, kde se většina elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, zátěž CO2 se pohybuje v jednotkách gramů na osobu a kilometr. Vlaky tažené obyčejnou dieselovou lokomotivou mají ale produkci emisí řádově vyšší a dosahuje 90 gramů CO2 na ujetý kilometr. Pokud nechcete, aby planeta shořela, o trajektu ani neuvažujte. Tam se s emisemi pohybujeme dost přes 200 gramů CO2 na osobu a kilometr.
Navíc celá debata o tom, jestli létání zatěžuje životní prostředí a jestli létat nebo nelétat, je úplně zbytečná. Tento způsob dopravy totiž produkuje cca 2,5 % všech člověkem způsobených světových emisí CO2. A když vezmeme v potaz, že nejde jen o osobní leteckou přepravu, ale i poštu, vojenská letadla atd., jeví se v souvislosti s létáním na dovolenou úvahy o osobní zodpovědnosti za klimatickou zkázu vsugerované levicovými chytráky jako čím dál víc směšné.
