Cenový strop na pohonné hmoty narušil zásobování.

Cenový strop na pohonné hmoty narušil zásobování. Zdroj: Profimedia

Maďarský premiér Viktor Orbán zatím Evropskou komisi nepřesvědčil
Jednání premiérů V4 v Košicích, (24.11.2022).
Jednání premiérů V4 v Košicích, (24.11.2022).
Jednání premiérů V4 v Košicích, (24.11.2022).
Maďarsko má čtvrtou nejvyšší míru inflace v EU.
7
Fotogalerie

Maďarsko ukazuje, co vlády nemají dělat. Snaha státu přetlačit trh je marná a hlavně drahá

Maďarská vláda v úterý pozdě večer kapitulovala a uvolnila od loňska zastropované ceny nafty a benzínu. Od středečního rána se v Budapešti tankuje dráž než v Praze. Stejně jako tisíckrát před tím se jen ukázalo, že přetlačování vlád s neviditelnou rukou trhu je marné, zbytečné a především drahé. A to nejen v penězích, ale i v politických nákladech.

Levná motorová paliva vedla k tomu, že v Maďarsku začali masově tankovat lidé ze sousedních zemí, a vláda tak musela zavést dvojí ceny. Pro domácí a přespolní, což je jednak v EU nezákonné a za druhé to vytváří velký prostor pro spekulace a machinace. Navíc nízké ceny nebyly plně kompenzovány, a tak se nevyplácelo vyrábět ani dovážet naftu a benzín ze zahraničí. A tak situace vyvrcholila v minulých týdnech absolutním kolapsem trhu, kdy paliva prostě a jednoduše nešlo koupit, protože nebyla.

To je učebnicový příklad důsledků státních zásahů do tvorby cen. A je to příklad univerzální, zdaleka neomezený jen na Orbána. Francouzi už několik let regulují ceny elektřiny ze svých jaderných zdrojů. EdF je povinna prodávat část své produkce konkurenčním firmám pod tržními cenami. Letos se objem takto prodávané energie ještě zvýšil a EdF místo astronomických zisků jako všechny ostatní evropské energetiky tone v astronomických dluzích. A z těch se jen tak nevyhrabe. Ono totiž je k tomu nutné přičíst i politiku prezidenta Macrona, který léta před tím, než letos na jaře vyhlásil jadernou ofenzívu a stavbu mnoha dalších reaktorů, hlásal pravý opak a přechod na občasné zdroje energie po vzoru Německa. Předlužené jaderné elektrárny, jimž vláda věštila krátký život, celkem pochopitelně neinvestovaly dostatečně do údržby a obnovy zařízení. Výsledkem byly poruchy, které polovinu jaderné flotily vyřadily z provozu v nejnevhodnějším okamžiku letos na jaře. Sliby, že reaktory budou do zimy zase v provozu, se ukázaly liché a Francie se chystá na odpojování spotřebitelů během zimy. Tržní ceny jsou v zemi jedny z nejvyšších v Evropě.

Teď se chystá postátnění EdF. Ani ne tak kvůli tomu, aby bylo možné zlevňovat elektřinu, ale aby se firma dostala k penězům na pokrytí dluhu a na investice, na které by jako soukromý subjekt zřejmě nedosáhla. Jen tak mimochodem, u nás chystáme transakci, kdy se stát stane stoprocentním vlastníkem všech klasických a jaderných elektráren ČEZ. Ale přesně proto, aby se nebylo třeba ohlížet na zájmy minoritních soukromých akcionářů a prodávat elektřinu za nižší ceny. Ve Francii vidíme, s čím si zahráváme. Myslet si, že složenka za státní zásahy se někde zatoulá a nedorazí, je krutý omyl.

Nyní to poznali v Maďarsku a smiřují se s tím třeba i Poláci. V obou zemích zasáhla inflace životní úroveň obyvatelstva přes nákladné a nemoudré až hloupé státní intervence do cen prakticky stejně jako v Česku, kde vláda byla poměrně dost přísná. V posledních měsících v obou zemích vykazují vyšší tempo zdražování než v Česku, a to je ten boj s inflací stál mnohem více než nás.

V ekonomice prostě neplatí staré moudro alkoholikovo, že čím ses pokazil, tím se zase spravíš. Energetickou krizi nezpůsobila primárně válka na Ukrajině, ale státní, ideologicky vedené regulační zásahy v energetice ve jménu mýtické dekarbonizace a další regulace v podobě řízení cen to prostě nemůže změnit. Stále platí, co kdysi říkal Ronald Reagan: Stát není řešení problému, stát je jeho součástí. Lidé přesvědčení, že vládu mají od toho, aby se o ně postarala od kolébky po náhrobek, to samozřejmě nechtějí slyšet a hluboce s tím nesouhlasí. Ale to je tak všechno, co s tím dokážou udělat.