Ještě krátce po loňských sněmovních volbách asi nikdo netipoval, že vládní stranou s největší krizí bude v tuto dobu STAN. Série skandálů vyřadila většinu nejznámějších politiků hnutí, jehož voliči se rozprchávají k jiným stranám. Kometa voleb, ministr Rakušan, stranu drží pohromadě v době, kdy je sám pod velkým tlakem uprchlické krize. Jak se rozklad STANu projeví v komunálních volbách a jak dopadne na fungování vlády?
Současný skandál kolem pražského dopravního podniku a náměstka Hlubučka je dovršení série problémů kolem Starostů a nezávislých. Po volbách začaly jejich koaliční spory s Piráty, museli také narychlo hledat náhradního ministra průmyslu, jímž se nakonec stal Jozef Síkela. Navzdory silné kritice pak v zimě místopředseda hnutí Jan Farský odletěl na stáž do USA, vzdal se tím pádem mandátu ve sněmovně a těžko odhadovat, v jaké formě a zda vůbec se do politiky ještě vrátí.
První změna ve vládě
Nejnovější dění a monstrózní skandál kolem pražského náměstka Hlubučka se navíc dotýká rovněž další výrazné osobnosti Starostů – ministra školství Gazdíka. O něm již předseda hnutí Rakušan řekl, že by ze záležitosti měl vyvodit odpovědnost, a který v neděli oznámil svou rezignaci.
V debatách posledních dnů zatím poněkud zaniká dlouhodobý dopad krize Starostů. Ten se dá rozdělit na dvě roviny – jednak jistě ovlivní letošní komunální volby, zároveň přinese změnu rozložení sil mezi stranami ve vládě, což už začalo. Dle posledních volebních modelů dvou různých agentur – Median a Kantar, klesá voličská podpora STANu a naopak zpět stoupají Piráti. U těchto stran je přelévání podpory logické – jsou si přeci jen stále ideově blízké, zároveň Piráti i STAN mají relativně omezené voličské jádro.
Zvlášť u STANu bývá v průzkumech extrémní rozdíl mezi jádrem a potenciálem, tedy počtem těch, kdo stranu chtějí volit s jistotou versus těch, kdo volbu jen zvažují. Potenciál Starostů byl v posledním modelu Medianu 17 %, jádro však jen 2,5 %.
Strana nikoho i všech
Doteď byli zkrátka Starostové přijatelní i pro voliče dalších vládních stran, nejvíce zřejmě Pirátů, ale i TOP 09 nebo ODS, navíc přinášeli hlavně lokálně známé a nekonfliktní osobnosti, zkrátka populární místní starosty. Z toho plynula jejich poměrně kolísavá podpora i následný odraz vzhůru po volbách a dobrých debatních výstupech Víta Rakušana. Zároveň však totéž způsobuje i současný pád podpory, strana takového typu totiž v důsledku nevyhraněnosti nemá jak získat silnější základnu oddaných voličů, málokdo dokáže zmínit jakoukoli prioritu nebo téma Starostů kromě větších pravomocí pro samosprávy.
Z pádu Starostů se nejspíš můžou radovat jednak občanští demokraté, kteří, jak to vypadá, koncentrují hlasy podporovatelů vlády díky vystupování premiéra Fialy. Dobře z toho všeho mohou vyjít i Piráti, k nimž se dle zmíněných průzkumů vrací voliči odešlí dříve ke STANu. Otázka je, jak toto všechno promění rovnováhu ve vládě. 33 mandátů, jež STAN má ve sněmovně, odpovídá výsledku 15 %. Už v době voleb počet mandátů neodpovídal reálné podpoře Starostů, což vyzdvihoval i sám Rakušan. Stále však jde o druhou nejsilnější vládní stranu, bez níž se většina pětikoalice neobejde. Vnitřní pnutí ve straně však může přinést určité otřesy.
Další otázka pak je, jak na situaci v delším horizontu zareagují Piráti. V době českého předsednictví ještě skoro jistě ve vládě zůstanou. Přibývají však informace o tom, že pak Piráti zváží variantu z vlády odejít a kritizovat neoliberální politiku ODS, zdecimovaného STANu a neviditelné TOP 09 a lidovců jako konstruktivní opozice.
Zápletka v boji o Prahu
Druhý rozměr jsou blížící se komunální volby. Zaprvé bude zajímavé pozorovat, jak moc STAN všechny skandály poškodí na komunální úrovni. V Praze letos Starostové poprvé kandidují samostatně s lídrem Petrem Hlaváčkem, náměstkem pro územní rozvoj, který byl ve funkci oceňován i magistrátní opozicí. Teď však působí jako zázrak, aby STAN vůbec dovedl do zastupitelstva.
S výhledem na pražské volby to má několik možných efektů. Zaprvé se nejspíš podporovatelé STANu, který v jednom průzkumu vyšel v Praze dokonce na třetím místě, rozprostřou do ostatních stran. Piráti a Praha sobě se prezentují jako ti, díky jejichž aktivitě se korupci v Dopravním podniku povedlo rozkrýt. Na druhou stranu, velká část veřejnosti vnímá v souvislosti s magistrátem jen stranu primátora. Trochu paradoxně tak ze situace může profitovat koalice SPOLU, jejíž dvě třetiny – TOP 09 a KDU-ČSL – s Hlubučkem kandidovaly v minulých volbách, nominovaly jej do rady a až dosud jej jako svého zástupce ve vedení města podporovaly. To vše bude otázka prosazení vlastní interpretace a povedené kampaně.
Pomoct tento vývoj může i koalici Solidarita. Pod tímto názvem kandidují na magistrát ČSSD a Zelení. Tyto dvě strany byly ve sněmovních volbách v Praze v součtu těsně pod pěti procenty a část elektorátu STAN může přejít k nim. Na konec se však hodí parafrázovat jedno komentátorské klišé: totiž že žádné volby nikdy nedopadnou tak, jak to vypadá čtvrt roku před nimi.
