Coby její volič Miroslav Kalousek současné vládě fandí, to ale neznamená, že bude nekriticky přehlížet, jak žene Českou republiku do dluhové pasti. Od ledna vedl s jejími členy neformální diskuze a upozorňoval, že bude potřeba hospodařit udržitelně, což s sebou přinese nepopulární řešení. Jeho varování zůstala bez odezvy. V reakci na zveřejnění návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a střednědobého výhledu na další dva roky, který prakticky nepočítá se snižováním deficitu, proto říká už otevřeně: „Kdyby tady byla politická odvaha, tak někdo řekne: ‚Tohle nemůžeme ufinancovat, pojďme s tím něco dělat!“ Místo odpovědného jednání jsme ale svědky „soutěže s populisty v populismu“ a ohrožování budoucnosti i perspektivy našich dětí.
Pokud chceme v budoucnu prosperovat, je potřeba problémům čelit, ne je odsouvat v čase. Za krátkozraká řešení, která jdou ruku v ruce s prodlužováním zdražování a inflačního období, považuje Miroslav Kalousek všechny sociální tarify, zastropování cen i dočasná opatření u daní. „Vláda má intenzivně pomáhat těm, kteří jsou skutečně ohrožení chudobou, ne těm, kteří si to myslí, protože nemají na dovolenou u moře,“ má jasno bývalý ministr financí a bývalý předseda TOP 09 s tím, že 15 % domácností, které se reálně budou potýkat s nedostatkem jídla, oblečení, tepla nebo omezeným přístupem ke vzdělání a zdravotní péči, je nutné podpořit efektivně a hodně o tom mluvit. Všichni ostatní si musí pomoct sami.
„Ten rok 2023 jsem ještě schopen akceptovat, rok 2024 a 2025 už ne. A nejsem schopen akceptovat, že to vláda projektuje, klidně to napíše, klidně ta čísla schválí a říká lidem: ‚My jsme si toho problému vědomi a my opravdu nevíme, jak ho řešit.‘ Ne, my jsme ji volili s tím, že ví, jak to řešit, tak ať to řeší,“ odmítá přistoupit na jakékoli kompromisy, a kdyby sám byl ještě aktivním politikem, radši by rezignoval, než se smířil s takovým střednědobým výhledem, s jakým počítá kabinet Petra Fialy. Jde o neudržitelné hospodaření, které nelze ospravedlnit žádnou válkou, žádným covidem, ani žádnou jinou mimořádnou situací.
„My si nemůžeme dovolit 300 miliard každý rok, protože s každými těmi 300 miliardami naběhnou úroky, které z toho dluhu musíte platit. A ty úroky se zdražují tak, jak jdou nahoru sazby České národní banky. Jestliže za veškerý dluh z minulosti, jsme v loňském roce platili 50 miliard, tak za tenhle nový dluh, který vláda naprojektovala, budeme platit ne méně než 80. A jestliže budeme každý rok kvůli tomu, co se tu teď děje, platit více než 100 miliard úroků, tak těch 100 miliard bude někde chybět: ve školství, v obraně, v dopravě. A protože tam budou chybět, tak si je někdo bude muset půjčit, a když si je půjčí, tak bude platit další úroky. A tohle končí dluhovou pastí, kdy už vlastně nemáte v určité fázi na nic jiného než na to, abyste splácel úroky z těch dluhů, které děláte, což je situace, do které si nemůžeme dovolit dojít,“ vysvětluje Kalousek, který věřil, že se vládnoucí koalici podaří dát „výhybku na koleje Aleny Schillerové.“ Zatím se tak nestalo, ministr financí Zbyněk Stanjura jede v těch zajetých a pokračuje v „hrozivém zadlužení“, které své předchůdkyni vytýkal.
I na to, kdo nese na současném stavu největší díl viny, proč je pětitisícový příspěvek pro rodiny „pitomost“, koho by měl premiér pověřit, aby zpracoval návrh konsolidace státního dluhu, a kde je ještě potenciál šetřit, odpovídal v Prostoru X Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí a bývalý předseda TOP 09.
