Obvyklá dopolední nečinnost v rozpukajícím jaru: sedím na lavičce u rozpadajícího se stolu a čumím na zahradu. Ptáci řvou, potok šumí, veverky skáčou a bzučí hmyzové. Nedělám nic. Schovávám si to na příště. Nerad bych vystřílel všechny náboje naráz. Taky už vím, že upravená předzahrádka a dokonalé muškátové přelivy pod nablýskanými okny jsou často to jediné, co je v baráku v pořádku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
