V pondělí 7. března chce prezident Miloš Zeman předat na Pražském hradě státní vyznamenání. Ceremoniál se má uskutečnit v den výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a má být jakousi náhradou za neuskutečněné řádové večery 28. října loňského a předloňského roku, kdy jejich pořádání zhatil covid a nebo špatný zdravotní stav Miloše Zemana. Vzhledem k současnému dění na Ukrajině, ale i hlubším souvislostem z domácí politické scény se domnívám, že by se měl tento slavnostní ceremoniál zrušit i potřetí. Je zde totiž nemalá hrozba, že se z celé akce stane fraška a z jejich aktérů jen loutky této bizarní hry.
Důvodů pro zrušení celé akce je hned několik. Tou hlavní je situace na Ukrajině a Zemanův dlouhodobý postoj k Rusku. Zopakujme si, že Miloš Zeman byl dlouholetým zastáncem Ruska a jejího prezidenta a svými skutky a výroky na jeho podporu systematicky podrýval pozici České republiky v rámci západních organizací, kterých je Česká republika členem. Ještě před dvěma týdny (!) zesměšňoval zprávy amerických tajných služeb, které varovaly před vypuknutím války na Ukrajině.
Po začátku ruské invaze sice vystoupil v televizi, ruskou invazi odsoudil, Vladimira Putina nazval šílencem, kterého je potřeba izolovat a vyslovil se pro co nejtvrdší sankce proti Rusku. Je však jen otázkou, nakolik to byl výraz jeho skutečného přesvědčení a nakolik k tomu byl „donucen“ okolnostmi a politickou atmosférou a realitou v zemi. Nyní to totiž vypadá, že se úporně snaží získat si alibi, očistit svůj politický profil a řídit se heslem „zapomeňme na to, co bylo předtím, teď jsem jiný“.
Tento politický přemet se ne každému líbí. Proto šéfové obou parlamentních komor – Markéta Pekarová Adamová i Miloš Vystrčil – již oznámili, že v pondělí na ceremoniál nedorazí. Na Hradě nebude předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský i někteří další členové nejužšího vedení obou komor parlamentu, dvojnásobný olympijský vítěz Lukáš Krpálek či někteří rektoři vysokých škol.
Vzhledem k avizované absenci nejvyšších ústavních činitelů lze očekávat, že v první řadě zůstanou prázdné židle. Nebo se tam snad posadí Mynář či jemu podobní?
Lze očekávat, že seznam hostů, kteří pozvání ještě odmítnou, se rozroste. Jistě, každý si to bude muset srovnat se svým svědomím. Navíc stejně jako v minulosti, tak ani v letošním roce Zeman nepolevil ze své osobní zášti a mstivosti, takže některé osobnosti s nimiž má dlouhodobě napjaté vztahy, ani nepozval.
Hrad sice avizuje, že na akci bude akcentována situace na Ukrajině, po projevu prezidenta nebude tradiční recepce a hosté budou vyzváni k finančnímu daru na pomoc této zemi. To je nepochybně chvalitebné. Nicméně jsem přesvědčen, že řada lidí už se do pomoci Ukrajině zapojila a posílá peníze sama od sebe a nepotřebuje k tomu apel od prezidenta republiky. Ostatně je to patrné z toho, jak rychle narůstá suma, kterou Češi do sbírek již poslali.
V minulosti oslavy na Hradě vždy měly podobný scénář. Zeman vyčinil všem svým nepřátelům, nadával novinářům a ve svém projevu nabídl vizi světa či české společnosti, která zemi nespojovala, ale ještě více v ní prohlubovala příkop. Pak vedle nepopiratelně významných osobností ocenil i mnoho svých přátel, jejich jedinou zásluhou bylo to, že jsou Zemanovi věrní a podporovali ho v jeho minulých politických bitvách.
Přestože lze očekávat, že Zemanův projev před vyznamenanými bude více smířlivější a možná se i ponese v jeho zcela nové, protiruské tváři, je to stále málo na to, aby se akce v tomto aranžmá uskutečnila a jako součást tohoto „polepšení se“ si Hrad přizval i významné osobnosti, ale i étos výročí narození TGM. Měl-li Zeman potřebu pronést zásadní projev k národu a jeho elitám, měl tak již učinit. Televizní stanice by mu nepochybně prostor poskytly. Chtěl-li obyvatele vyzvat k zapojení do pomoci, tato výzva už měla zaznít. Ale jak jsem uvedl, lidé již pomáhají bez ohledu na Zemanův projev. Sympatie Ukrajině u drtivé většiny české společnosti jsou již patrné a jsou velice silné. Oceněné osobnosti o svých cenách již vědí. Buďto je měly již dostat v minulosti, nebo se mělo počkat do 28. října. Myslím, že to jsou natolik rozumní lidé, že by to pochopili či chápou.
Akce se vždy účastní domácí i zahraniční hosté z různých odvětví. Pokud se ceremoniál letos přece jen uskuteční, bude zajímavé sledovat, kdo byl či nebyl pozván. Bude z toho mimo jiné i patrno, zde nedávné prezidentovo vystoupení v televizi nebylo jen chvilkovým hnutím mysli.
