Americký index S&P 500 má za sebou historicky nejhorší start roku. Zatímco na začátku roku byl kolem 4800 bodů, nyní se blíží hladině 4300 bodů a lidé začínají panikařit. Zapomněli, že akcie umí i padat. Podobné to je s bitcoinem. I ten zažil prudký pád a vyděsil ty, kteří si v něm spoří na důchod.
Řada lidí se ptá, čím to je, že akcie v některých případech klesají až o desítky procent. Např. populární Netflix odepsal více než třetinu. Za propadem cen akcií stojí dva propojené faktory. Tím prvním je, že na akciovém trhu je dlouhodobě bublina. Tu vytvořily centrální banky tím, že poslaly úrokové sazby k nule a v některých případech i pod nulu. Na trhu je proto rekordní množství peněz.
A v tuto chvíli přichází americká centrální banka, která říká, že inflace je v USA neúnosná a že musí zatáhnout za záchrannou brzdu, což bude mít podobu zvýšených úrokových sazeb. To je druhý důvod propadu cen akcií.
Vyšší úrokové sazby tlačí akcie níž. S vyššími úrokovými sazbami se totiž objeví dva efekty. Zaprvé kapitál bude dražší, a tím pádem budou nižší investice. Zadruhé s vyššími úrokovými sazbami budou lidé méně nakupovat na úvěr, budou nižší tržby, a proto i nižší zisky. Nižší zisky se propíší do nižších cen akcií. A protože toto spekulanti vědí, tak na nic nečekají a akcie prodávají hned. To, že nevědí, zda centrální banka zvýší své úrokové sazby o čtvrt či půl procentního bodu, jim nevadí.
A pak tu je ještě neekonomický faktor a tím je geopolitické riziko. Čím více se píše o tom, že na Ukrajině dojde k válce, tím více se mnozí bojí a opouštějí riziková aktiva, jako jsou akcie.
Jenže co je dnes bezpečné? Kde je bezpečný přístav? Ještě nedávno jsme mohli vidět články, které tvrdily, že novým zlatem je bitcoin. Poslední dění ale ukazuje, že bitcoin novým zlatem rozhodně není! Zatímco v listopadu byla jeho cena ještě nad hladinou 65 tisíc, tento týden se na chvíli dostala pod 34 tisíc dolarů. Bitcoin se nechová jako zlato. Skutečné zlato totiž nyní roste. Zatímco počátkem ledna byla unce v jednu chvíli pod 1800 dolary, nyní se blíží 1850 dolarům. Zlato potvrdilo svou pověst bezpečného přístavu, a proto ho doporučuji všem, kteří se bojí budoucnosti.
Strach z války na Ukrajině však žene nahoru i ceny energií. Cena ropy je vysoko. Zatímco vloni touto dobou stál barel ropy typu Brent kolem 55 dolarů, v současnosti se blíží 90 dolarům. A čím bude situace na Ukrajině nepřehlednější a nebezpečnější, tím bude výš. Bohužel tím bude dražší i plyn, což negativně dopadne na domácnosti. Přece jen u pohonných hmot máme tak vysoké daně, že samotné zdražení ropy nehraje pro končenou cenu benzínu a nafty takovou roli.
Zatímco situaci na Ukrajině neumím předpovědět a netuším, zda nakonec promluví zbraně v krvavém konfliktu, u úrokových sazeb mám jasno. Půjdou nahoru. A to nejen v USA, ale i v ČR. Otázkou je, jak rychle půjdou sazby nahoru. Pokud americká centrální banka zvýší své úrokové sazby výrazně, hrozí, že vyvolá recesi. Předpokládám proto, že americká centrální banka na rozdíl od české centrální banky bude zvyšovat své úrokové sazby v malých krocích po dlouhé období. Nezapomínejme, že poslední finanční krize začala v USA právě proto, že centrální banka zvedala své sazby rychle. Tak snad se na druhé straně Atlantiku poučili.
Nyní má centrální banka za úkol trh na vyšší sazby slovně připravit a nastavit správná očekávání ohledně budoucnosti. To automaticky neznamená, že musí akcie ještě poklesnout. Pokud bude centrální banka dobře komunikovat s trhem, může ho uklidnit a akcie se mohou vrátit k růstu. Tak uvidíme, zda se bude opakovat historie či nikoli.
