V České republice opět prudce narůstá počet lidí nakažených koronavirem. Stejně rychle se plní i nemocnice včetně jednotek intenzivní péče, na kterých končí pacienti s těžkým průběhem nemoci. Paralelně s tím probíhá na politické scéně poměrně klopotná debata, jaká opatření přijmout, aby se šíření nákazy alespoň zpomalilo či nějak eliminovalo.
Přestože vzduchem létají řešení jako povinné očkování, nouzový stav nebo lockdown, výsledkem je polovičatý a nic neřešící stav. Všem přitom musí být jasné, že při současné trajektorii se stejně dříve nebo později lockdownu nebo nějakému podobně razantnímu řešení nevyhneme. Teď jde o to, si tuto skutečnost přiznat a na rovinu to říct. Například horským střediskům a provozovatelům skiareálů, kteří v těchto dnech už finišují přípravu na zimu a někde už i spustili sněžná děla.
Od začátku tohoto týdne platí opatření, podle kterého nesmí na akce, do restaurací či do hotelů ti, kteří nejsou plně naočkováni nebo nemají doklad o prodělání covidu. Tatáž opatření jsou zatím v platnosti i pro lyžařské areály, jen s tou výjimkou, že u dětí od 12 do 18 let bude stačit k prokázání bezinfekčnosti i negativní PCR test. Podle prvních informací se nová omezení na návštěvě restaurací už znatelně projevila. Oborové svazy už proto začaly s vládou jednat o kompenzacích.
Lze předpokládat, že čísla o nově nakažených porostou i v následujících dnech. Jde už jen o to, jak vysoká tato čísla budou a kdy pomyslný pohár přeteče. Ani si netroufám odhadnout, co bude oním spouštěčem nebo psychologickým momentem, po kterém vláda řekne „basta a bude další lockdown“. Na druhou stranu je sice příznivé, že začíná počet lidí, kteří míří na očkování, růst, ale je to už jaksi několik minut po dvanácté.
Ze současných opatření je patrné, že se vláda snaží omezit ekonomiku co nejméně. Je to však spíš jakési záplatování, které bude prodlužovat agónii a vytvářet dojem, že je vše ještě jakž takž v pořádku a nejhoršímu se vyhneme. Obávám se, že je to klamný pocit. Teď čistě hypoteticky, aniž bych chtěl jakkoliv malovat čerta na zeď: Já opravdu nechci vidět situaci a slyšet tu názorovou melu v okamžiku, kdy tu bude za dva týdny třeba i 30 tisíc nakažených denně a vláda pár dní před Vánocemi vyhlásí lockdown a všechno zavře. Tedy i hotely či lyžařské areály. A pak s nimi bude po týdnech licitovat a říkat jim „vydržte ještě týden nebo dva a uvidíme“. A nakonec to dopadne tak, že bude všude zavřeno celou zimu.
Dotýkám se této situace především z důvodu, že druhá zimní sezóna mimo provoz by byla pro mnoho areálů či pohostinských zařízení už smrtící kulkou. Této skutečnosti jsou si přitom dobře vědomi v sousedním Rakousku, a proto od tohoto pondělí vyhlásili celostátní lockdown pro všechny. Věří, že se jim podaří epidemii zkrotit, navíc všem občanům bylo dáno na srozuměnou, že se musí nechat očkovat. Ano, rozhodnutí je to razantní.
V České republice povinné očkování všech zatím není na pořadu dne. Dosud se tu neobjevil nikdo, kdo by skrze toto opatření dal všanc svoji dosavadní a budoucí politickou kariéru. Nicméně už se hovoří o povinném očkování všech seniorů a lidí v určitých profesích. Obávám se však, že ani toto nebude stačit. Nemá-li se opakovat loňský rok, je a bude zřejmě potřeba nalézt shodu na několika razantních opatřeních, která budou platit předem daný počet dní. Například 10 dní nebo dva týdny a tato opatření se vyhlásí neprodleně. Ostatně už o tom nahlas uvažují i někteří lidé z branže. Například Jan Herget, ředitel vládní agentury CzechTourism, v Českém rozhlasu z kraje tohoto týdne uvedl, že pokud by nyní vyhlášený lockdown znamenal, že už o Vánocích a dále ekonomika státu pojede normálně, je to podle něho dobré řešení.
Jak to všechno nakonec dopadne, je v tuto chvíli nejisté. Víme jen to, že čas plyne a v této době obzvlášť hodně rychle. Nemá-li se opakovat loňská zima, je potřeba to začít řešit hned. Při současné salámové metodě řízení země, které vůbec nijak nepomáhá zdlouhavý a zbytečně protahovaný proces instalování nové vlády, je to skutečně nebezpečný poker, který může mít fatální důsledky. Vedle přeplněných nemocnic právě i pro tuzemská střediska a hotely. Ty v tom nakonec zůstanou samotné. Našinci totiž v takové situaci pojedou lyžovat do ciziny (třeba právě i do Rakouska), anebo vytáhnou ze sklepů běžky, kterým loňskou zimu tolik propadli.
