Turecký prezident Recep Erdogan.

Turecký prezident Recep Erdogan. Zdroj: Reuters

Turecko vede tichou válku o radikalizaci nizozemských muslimů

V posledních týdnech se v evropských médiích objevily dvě zprávy dotýkající se muslimských komunit v Nizozemsku. První zpráva rozzlobila mnohé muslimy, protože se nizozemská veřejnost dověděla o nasazení soukromých detektivů k sledování tamní muslimské komunity, a druhá zpráva naopak znepokojila mnohé lidi obávající se radikálního islámu, protože se objevily dokumenty ukazující na podporu radikální muslimské skupiny v Nizozemském království ze strany rodiny tureckého prezidenta Erdogana.

Podle zpráv v deníku NRC Handelsblad pověřily lokální nizozemské úřady k sledování vybraných muslimských komunit a mešit soukromou společnost Nuance door Training and Advice. Mnozí muslimové ovšem proti těmto metodám začali protestovat a vyjádřili nad nimi zděšení. Například představitel jedné z vyšetřovaných mešit v městě Veenendaal Hassan Saidi označil chování úřadů za podvod vůči muslimům a státní islamofobii.

I představitelé jedné z nizozemských islamistických skupin Hizb ut Tahrir vydali prohlášení, v němž označili zveřejněné informace o sledování muslimů za ukázku státní islamofobie a vyzvali nizozemské muslimy, aby s úřady nespolupracovali. Svou výzvu doplnili veršem z koránu: „Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.“ (Korán 5:51, překlad z arabštiny Ivan Hrbek.) 

Jak ovšem novinářům naopak řekli úředníci z radnice města Rotterdam, které si sledování také objednalo, bylo nutné nasazení soukromých detektivů, protože při oficiálním vyšetřování by nemuseli muslimští aktivisté a představitelé odpovídat pravdivě a upřímně. Přesto zveřejněné popisy shromažďovaných informací působí dosti podivně, neboť detektivové měli zjišťovat nejen to, které rodiny a jednotlivci jsou například mezi sebou rozhádaní, ale také například jaké aktivity navštěvují jednotliví muslimové. Soukromá společnost tak zde vysloveně suplovala práci státních tajných služeb a sbírala velmi citlivé informace.

Celkově měly nizozemské úřady na tuto činnost vynaložit okolo 300 000 eur. Tato činnost byla zahájena kvůli znepokojení nad velkým počtem mladých nizozemských muslimů, kteří odešli do Sýrie a Iráku bojovat v řadách teroristů. V současné době již údajně toto vyšetřování neprobíhá, protože není považováno za důležité. Jestli se detektivové přetvařovali, že jsou muslimy, nebo zda šlo přímo o detektivy muslimského vyznání, to ovšem v médiích nebylo zmíněno.

V Nizozemském království se dlouhodobě objevují informace o problémech s integrací mladých muslimů a hlavně o aktivitách islámských extremistických organizací. Například v roce 2020 Ronald Sandee, investigativní novinář a bývalý důstojník tajné služby, v médiích varoval před mešitami v Rotterdamu a Amsterdamu, které mají být ovládány extremisty a mají šířit protievropskou propagandu.

Za vším hledej Turka

Právě k výše popsanému se váže informace zveřejněná na tureckých opozičních webech. Jejím autorem je aktivista a odpůrce prezidenta Erdogana Abdallah Bozkurt, který na webu Nordic Monitor zveřejnil dokumenty, jež měly být vyneseny z nadace ovládané Erdoganovými rodinnými příslušníky. Podle tohoto dokumentu od roku 2016 nezisková organizace TÜGVA (Türkiye Gençlik Vakfı, Turecká nadace mládeže) spolupracuje s Nederlandse Islamitische Federatie (Nizozemská islámská federace, NIF), což je organizace ovládaná tureckými islamisty z hnutí Milli Görüş. V Nizozemském království má tato organizace odhadem kolem 15 000 až 30 000 stoupenců. Pravost dokumentu nepřímo potvrdil představitel TÜGVA Enes Eminoğlu, když veřejně hovořil o tom, že dokument musel vynést na veřejnost někdo zevnitř organizace.

Velmi znepokojivé je, že spolupráce mezi nizozemskými islamisty tureckého původu a islamisty v samotném Turecku má mnohem starší kořeny a v poslední době se posiluje. Například aktivisté z Milli Görüş vozí do Turecka mladé nizozemské muslimy v rámci různých výletů, kde jsou pro tuto mládež pořádána školení s duchovními. Jedním z takových teologů je například Nureddin Yıldız, který veřejně hájí ozbrojený džihád v Sýrii, potlačování ženských práv apod.

Bez zajímavosti také není to, že společné aktivity obou těchto organizací financuje turecká vláda, a není vyloučené ani zapojení turecké tajné služby (Milli İstihbarat Teşkilatı, Národní zpravodajská organizace, MIT), která je plně ovládána islamisty a jejíž spolupráce s muslimskými organizacemi v Evropě byla již opakovaně prokázána. 

Milli Görüş je mnohými evropskými tajnými službami zmiňovaná ve veřejných dokumentech jako organizace radikálních islamistů s centrálou v Turecku. Cílem hnutí je bránit integraci tureckých muslimů (a muslimů všeobecně) do evropské společnosti a mezi členy hnutí je také silně rozšířen antisemitismus.

Turečtí islamisté pod ochranou prezidenta Erdogana se dlouhodobě snaží rozšířit svůj vliv v Evropě, exportovat svou verzi islámu a také se snaží udržet popularitu islamistů mezi tureckými přistěhovalci. Má to totiž velký vliv na výsledky voleb v samotném Turecku, kde islamisté ztrácejí v poslední době na oblibě. Jak tedy ukazují tyto dvě výše uvedené zprávy, probíhá tichá válka o „duši“ nizozemských muslimů a my v České republice bychom si z toho měli vzít ponaučení.