Před pár dny spáchal konvertita k islámu teroristický útok v Norsku, při kterém zahynulo pět lidí. V posledních týdnech je to další z důkazů, že hrozba terorismu ze strany radikalizovaných muslimů nezmizela, ale pouze byla v médiích potlačena pokračující koronavirovou krizí a dalšími aktuálními problémy evropské společnosti. Naopak nedávná odhalení radikálních muslimů chystajících útoky v Německu či Holandsku ukazují, že hrozba dalšího většího teroristického útoku je stále reálná a nejspíše zatím neproběhl další větší teroristický útok jen díky zefektivnění práce tajných služeb.
Případ dánského konvertity k islámu, který měl před pár dny zavraždit lukem a šípy pět lidí v norském městě Kongsberg, začíná nabývat až tragikomických rozměrů. Podle informací médií totiž bezpečnostní složky věděly o jeho radikalizaci a možné nebezpečnosti. Také byla známa jeho těkavá povaha a hrozby násilím. V minulosti byl i uživatelem drog. Přes všechny tyto náznaky nebyla vůči němu přijata žádná opatření a vzhledem k tomu, že mnozí policisté v Norsku slouží v ulicích bez zbraně, tento pravděpodobný pachatel tohoto teroristického útoku získal dost času na vraždění lidí.
Podle vyjádření šéfa jediné mešity v městě Kongsberg tento konvertita k islámu je mu osobně neznámý a nejspíše se prakticky vůbec neúčastnil života zdejší muslimské komunity. Norská policie dokonce veřejně oznámila, že má pochybnosti o náboženské hloubce jeho konverze k islámu. Neměl totiž praktikovat každodenní rituály věřících muslimů. Přitom by se mohlo jednat o tzv. „vlka samotáře“, tedy muslimského radikála, který si drží odstup i od většiny muslimů.
Nutno dodat, že v praktické rovině je v Evropě těžké legálně přijmout jakékoliv účinné opatření vůči podezřelým z možného spáchání násilí (a to nejen muslimům), pokud mají občanství dané země apod. Dokud je jen podezření a nejsou ze strany podezřelého konkrétní hrozby, musí být ponechán na svobodě a má tedy příležitost připravit si nějaký akt násilí.
V půlce září odhalená příprava teroristického útoku na synagogu v Německu je ovšem z trochu jiného soudku. Podezřelým z přípravy teroristického útoku je mladý imigrant ze Sýrie, u kterého měla policie nalézt propagační materiály teroristické organizace Islámský stát; na jeho možnou přípravu teroristického útoku na synagogu v německém městě Hagen (spolková země Severní Porýní-Vestfálsko) měla německé úřady upozornit zahraniční tajná služba, která měla monitorovat komunikaci mladého Syřana s aktivistou teroristické organizace Islámský stát. Nejspíše se tak opět jedná o případ jednotlivce radikalizovaného na internetu.
Organizovaná skupina stoupenců teroristické organizace Islámský stát měla zase připravovat útok v Nizozemí. Tamní bezpečnostní orgány zatkly v Eindhovenu devět muslimů a podezřívají je z podílu na přípravě teroristického útoku. Údajně neměly být u zatčených nalezeny žádné zbraně a výbušniny, ale policie zadržela velké množství technického vybavení a islamistických propagačních materiálů; vyšetřování tohoto případu pokračuje.
V rámci Evropy bylo v posledních měsících zmařeno několik příprav teroristických útoků a bohužel i k několika došlo. Například v dubnu zaútočil muž tuniského původu ve Francii na policisty a k útoku islamistů došlo i ve Velké Británii či v Německu. Nejnověji je jako terorismus vyšetřována i vražda britského poslance Davida Amesse spáchaná africkým přistěhovalcem – vyšetřuje se jako motivovaná radikálním islámem.
Ve většině případů mělo jít o útoky jednotlivců – tzv. „osamělých vlků“, zatím tedy nedochází k větším organizovaným akcím. Je ovšem otázkou, jaký vliv na radikalizaci muslimů a možné nebezpečí větších teroristických útoků budou mít například dobrovolné návraty radikálních muslimek, mnohdy manželek islámských teroristů, a jejich dětí z oblasti Sýrie a Iráku, které organizují některé evropské vlády.
Velkým problémem také zůstávají skupiny a modlitebny ovládané fundamentalistickými muslimy, které sice přímo nevybízejí k násilným činům, ale šíří ideologie islamismu a radikálního islámu, jimiž se poté inspirují teroristé. Jak se zdá, tak si již Evropané na nebezpečí teroristických útoků zvykli a jednotlivé činy muslimských extremistů již u většinové společnosti nevyvolávají tak silné negativní reakce vůči muslimské menšině.
