Turecko je časovaná bomba. Erdogan tahá z EU peníze a pak proti ní štve muslimský svět

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan • Zdroj: Reuters

Summit NATO v Bruselu: Turecký prezident Erdogan (14.6.2021)
Turecký prezident Recep Erdogan.
Turecký prezident Recep Erdogan.
Turecký prezident Recep Erdogan.
Turecký prezident Recep Erdogan.
Turecký prezident Recep Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
8 Fotogalerie
Lukáš Lhoťan
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Jeden z nejbližších spolupracovníků tureckého prezidenta Erdogana, ministr vnitra Süleyman Soylu v televizním vysílání panislámské stanice al Džazíra obvinil Západ a jeho tajné služby, že se snaží destabilizovat Turecko a záměrně mu ničí ekonomiku a také že záměrně vyvolává války a krize v muslimském světě. Jako příklad zmínil Irák, Afghánistán či Sýrii. Ukazuje se tak, že turecká islamisticko-nacionalistická vláda dál pokračuje ve dvoutvářné politice, kdy se podbízí vedení Evropské unie a USA na mezinárodní scéně, ale zároveň uvnitř Turecka a směrem do muslimského světa trvale vede protizápadní propagandu a vyvíjí protievropské aktivity.

„Západ chce v Turecku vyvolat zmatek. Chtějí konfrontovat naše hodnoty a útočit na naši ekonomiku, demokracii a republiku. Na to vše chtějí útočit. [Jejich] zpravodajské síly vedly divoký útok, ale nepodařilo se jim dosáhnout pozitivních výsledků. Kdo vyvolal krizi v Afghánistánu? Západ. A krizi v Sýrii? Západ. Je to Západ, který v Iráku způsobil zmatek a chaos. Vždy jsme podávali bratrskou ruku našim sousedním zemím. Spolupráce je naším hlavním cílem. Nechceme vyvolávat zmatek v islámských regionech. Právě ty země, které se zaměřují na naši jednotu a naši samotnou existenci, se snaží přerušit vazby v islámských regionech a zemích,“ řekl doslovně turecký ministr vnitra ve vysílání al Džazíry. Jeho projev zaznamenala a přeložila do angličtiny izraelská nezisková organizace MEMRI (Middle East Media Research Institute).

Turecký ministr vnitra také prohlásil, že v Turecku žádná xenofobie neexistuje. Reagoval tak nejspíše na mediální zprávy o davovém pogromu Turků na syrské uprchlíky v hlavním městě Ankaře na počátku srpna. Fotografie a videa pogromu zveřejnil na internetu například kritik islamistického prezidenta Erdogana a poslanec tureckého parlamentu Mustafa Yeneroglu. Ovšem turecká vláda se snaží dlouhodobě popírat napětí mezi místním obyvatelstvem a uprchlíky nacházejícími se na tureckém území, kdy nejde pouze o miliony uprchlíků ze Sýrie, ale také o uprchlíky z Afghánistánu, Iráku apod.

V Turecku tedy již nejde pouze o napětí mezi Turky a Kurdy, ale nově se tam vytváří i napětí mezi uprchlíky a ilegálními imigranty na straně jedné a tureckým obyvatelstvem na straně druhé. Podle neziskové organizace Člověk v tísni již dnes v Turecku žije kolem 4 milionů uprchlíků a ilegálních imigrantů (turecký prezident Erdogan dokonce hovoří již o 5 milionech) a vzhledem k vývoji v Afghánistánu, Iráku a Sýrii se dá předpokládat, že počet těchto osob bude ještě narůstat, protože lidé utíkají z mnoha zemí nejen kvůli násilí, ale také kvůli zhoršujícím se životním podmínkám a nedostatku vody. Například již před pár týdny Český rozhlas informoval, že do Turecka přichází zhruba tisíc afghánských uprchlíků denně a chtějí pak pokračovat dál do Evropy.

Na celou zhoršující se situaci kolem uprchlíků a ilegálních imigrantů v Turecku před několika týdny reagoval i prezident Erdogan, který vyzval Evropu, aby převzala odpovědnost za uprchlíky prchající z Afghánistánu, ale nejen z něj. Podle Erdogana nebude Turecko žádným „skladem“ uprchlíků pro Evropu. Naopak vedení EU chce dál posilovat spolupráci s islamisticko-nacionalistickým režimem v Turecku, jak vyplývá z výsledku jednání mezi vedeními Turecka a EU z tohoto roku.

Jak jsem již uvedl na počátku svého textu, Turecko se dlouhodobě potýká s problémy souvisejícími s přítomností velkého počtu uprchlíků na svém území a radikálně se zhoršující ekonomickou situací v zemi. Ta souvisí s ekonomickou politikou turecké vlády a jejím chováním v oblasti lidských práv a mezinárodní politiky, které odrazuje mimo jiné i zahraniční investory. Ovšem turecká vláda své chování nejspíše nechce změnit a spíše se snaží mezi obyvatelstvem posilovat nacionalistické a islámské náboženské přesvědčení a obyvatelstvu tvrdí, že za problémy, neúspěchy a zhoršující se kvalitu života v Turecku může Evropa a Západ, jejíž tajné služby prý vedou proti tureckému národu skrytou válku. Přitom je paradoxní, že miliardy eur poskytovaných Evropskou unií Turecku na pomoc pro uprchlíky a ilegální imigranty vlastně turecká islamisticko-nacionalistická vláda nakonec nejspíše využívá i pro své aktivity a boj proti Evropě.

Současné Turecko se tak stává „časovanou bombou“ a nevyzpytatelným sousedem na hranicích Evropy, kde se hromadí nejen masa ilegálních imigrantů a uprchlíků, ale turecké úřady dlouhodobě poskytují i zázemí a ochranu islamistickým aktivistům a organizacím (hlavně ovlivněným Muslimským bratrstvem a palestinskými islamisty, například Abudullahem Azzamem, jehož oslavují i lidé v okolí tureckého prezidenta Erdogana) a ti z území Turecka provádějí své protievropské a protizápadní aktivity. Jako příklad může sloužit nedávná veřejná agitace islamistického duchovního Wagdy Abd el-Hamieda Mohameda Ghoneima oslavujícího vítězství hnutí Talibanu (správně Islámského emirátu Afghánistán) nad Západem.

Vzhledem k dlouhodobému appeasementu vedení EU, ale i například Německa k islamisticko-nacionalistické vládě v Turecku se dá čekat, že se situace ve všech ohledech bude dál spíše zhoršovat a eskalovat. Největší hrozbu osobně vidím v tom, že vedení Turecka bude nadále využívat miliony uprchlíků a ilegálních imigrantů k vydírání Evropy a zároveň bude tyto miliony lidí indoktrinovat náboženským extremismem a nenávistí k Evropě a pak je bude po troškách pouštět do Evropy; a po jejich proniknutí do Evropy budou tito lidé posilovat zde již působící islamistické skupiny a aktivisty.

 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů