Prezident Miloš Zeman byl převezen na standardní pokoj a poskytl rozhovor Frekvenci 1. Premiérem jmenuje Petra Fialu, se šéfem hnutí ANO už nepočítá. Tím definitivně končí jejich mocenský pakt s pachutí Babišova podrazu. Leccos se vyjasňuje, ale zdaleka ne vše.
V povolební situaci došlo k významnému posunu. Zeman po dvaceti pěti dnech opustil Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Jeho další léčba bude probíhat na oddělení akutní rehabilitační péče. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) prezidentův zdravotní stav při příjmu do nemocnice nepochybně vyžadoval intenzivní péči, ale komplexní nutriční podpora (umělá výživa) vedla ke zlepšení jeho klinického stavu.
Fiala premiérem
Hradní kancelář poté oznámila, že jí prezident uložil připravit rozhodnutí k přijetí demise vlády a ustanovení nového kabinetu. Zeman se zapojí do povolebních jednání, což osobně potvrdil v následném telefonickém rozhovoru pro Frekvenci 1.
To vše se odehrálo několik dní před zahájením ustavující schůze Poslanecké sněmovny, po jejímž ukončení musí vláda podat demisi. Obě komory parlamentu mohly hypoteticky rozhodovat o aktivaci článku 66 převodu pravomocí prezidenta na jiné ústavní činitele po dobu, kdy by mu to neumožňoval zdravotní stav. Takovou prognózu signalizovala zpráva ÚVN pro Senát, což v tuto chvíli padá.
Hlavní zpráva zní, že Zeman hodlá jmenovat Petra Fialu premiérem, protože Babiš prý nejeví zájem. „Důvod je celkem prostý, nikdo s ním nechce jednat,“ uvedl.
Na tom by vzhledem k výsledku voleb nebylo nic divného, kdybychom dlouho nežili v mocenském souručenství Babiš – Zeman. Prezident souzněl se šéfem ANO ve sporech s expremiérem Sobotkou. Vliv tandemu posílil v období, kdy menšinovou vládu ministrů ANO, ČSSD a Hradu podporovali komunisté se Zemanovým patronátem.
Sliboval dva pokusy?
Nezodpovězena zůstává otázka, zda prezident nabídl Babišovi ještě den po volbách dva pokusy na sestavení vlády. Premiér si na tento slib rozvzpomněl týden po návštěvě v Lánech. Zeman mu prý slíbil, že dodrží slovo dané před volbami, a jmenuje předsedou vlády lídra vítězné strany, jelikož obě koalice svorně považovali za podvod.
Babiš tím jen rozjitřil úvahy, zda nehrozí ústavní krize. Pokud ovšem standardně nelhal. Jestliže se prezident neohradí, zůstanou pochybnosti, že nehodlal respektovat parlamentní rozložení sil, podobně jako v létě 2013.
Důvodů, proč se Zeman odpojuje od Babiše, bude patrně víc. Postavil se za kancléře Mynáře, jenž k němu má jako jediný (vedle manželky a dcery) povolený přístup. Váží si ho za zdokumentování aktu podpisu svolání ustavující schůze sněmovny, nadále mu projevuje stoprocentní důvěru.
Mynářovo selhání
Prezident benevolentně přehlédl, že právě vinou skandální komunikace hradní kanceláře nebylo dlouho jasné, zda může pracovat. Urgentní převoz do nemocnice v těžkém stavu a téměř měsíční pobyt na jednotce intenzivní péče vyloučil Mynářovy lži a zlehčování šířené původně i Babišem, že nejde o vážné onemocnění. To potvrdila zpráva ÚVN pro Senát.
Ostatně Mynář fabuluje i dnes, že prezident celou dobu pobytu na jednotce intenzivní péče pracoval a je ve výborné kondici. Přílišný optimismus krotí nově vzniklé lékařské konzilium. Prezidentův stav podle něj nadále vyžaduje hospitalizační péči, což mu nyní neumožňuje věnovat se naplno pracovním povinnostem.
„Stanovit prognózu dalšího vývoje zdravotního stavu je i nadále velmi obtížné. Charakter i manifestace základního onemocnění jsou jistě velmi závažné. Upřesňování prognózy bude záviset na vývoji onemocnění, které je samo obtížně léčebně ovlivnitelné. Nezbytná je aktivní spolupráce pacienta,“ uvedl člen konzilia a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Pro Zemana to znamená trvalou přísnou životosprávu, jinak se jeho stav může zhoršit. Jeho „návrat“ je stále podmíněný. Další člen konzilia Pavel Pafko, dříve ošetřující lékař Václava Havla, potvrdil chronické onemocnění jater a pokračující zavedení výživové sondy. Tím se prokázaly některé mediální spekulace o prezidentově zdravotním stavu.
Z těchto důvodů jsou bezpředmětné ataky Zemanových příznivců na Senát. Kvůli absenci informací a nedůvěryhodnému počínání hradní kanceláře nemohl přípravou článku 66 konat jinak, pokud měl zabránit ústavnímu vakuu, jež by mohlo vzniknout v případě nejasností výkonu prezidentských pravomocí.
Babišův útok
Prezident dnes prolomil mediální mlčení od 22. srpna, kdy poskytl rozhovor webu Blesk.cz. Obul se v něm do premiéra, že nedodržel údajný slib zastavit odposlechy Vratislava Mynáře a klíčového poradce Martina Nejedlého, a výměnu ředitele BIS Michala Koudelky. Babiš sice slib popřel, naštvaný Zeman ale trval na svém.
Tento spor se prohloubil po volbách, i když k němu zásadně přispěla Babišova porážka. Šéf ANO se patrně přepočítal, když napadl aktivity hradního kancléře a označil je za hlavní problém dění okolo Zemanova zdravotního stavu.
Babiš v rozhovoru pro iDNES.cz (19. 10.) vyzval kancléře k rezignaci. „To co Mynář předvedl, je absolutně neomluvitelné.“ Pokud by byl aktivací článku 66 pověřen prezidentskými pravomocemi, „samozřejmě“ by ho odvolal.
Zeman nezapomíná
Mediální divize Agrofertu Mladá fronta DNES a Lidové noviny poté rozehrála ostrý atak na duo Nejedlý – Mynář ve směru „Babiš čistí Hrad“. Zeman má v nové konstelaci velmi omezený manévrovací prostor, ale jistě nezapomene, že šéf ANO potápěl jeho tým.
Babiš si to dnes žehlí výroky, že se vrací „starý dobrý prezident“. Zemanovi ale už nemá co nabídnout. Jde mu jen o udržení společné voličské základny a o případnou podporu Hradu v prezidentské volbě. To je ovšem po posledních přestřelkách v mlze.
Vzájemné vazby se drolily už dřív. Zasáhlo je vyhrocení česko-ruských diplomatických vztahů po vrbětické kauze, a následné vyřazení Rosatomu z tendru na jaderné bloky v Dukovanech. Přesto Zeman hnutí ANO podpořil a likvidace Koudelky měla být podle něj kompromisem. Nyní padá pod stůl, stejně jako případná revize podmínek jaderného tendru v případě jiné většinové konstelace, typově ANO, SPD a KSČM.
Voliči rozhodli jinak. Konec mocenského paktu je jedním z klíčových signálů sněmovních voleb. Zeman má navíc ze svého pohledu dobré důvody domnívat se, že ho Babiš znovu podrazil, podobně jako před dvaceti lety po krachu první privatizace Unipetrolu. V tom se historie opakuje.
