Vysokorychlostní vlak TGV

Vysokorychlostní vlak TGV Zdroj: Aha

Plánované vysokorychlostní tratě (cílový stav)
Vysokorychlostní jednotka Deutsche Bahn ICx od Siemensu
Vysokorychlostní jednotka ICx od Siemensu
Vysokorychlostní jednotka Siemens ICx pro Deutsche Bahn
Rychlovlak z Peking do Kantonu
6
Fotogalerie

Česko jako rukojmí kverulantů. Obstrukce v dopravní výstavbě škodí nám všem

Pokud se hovoří o tom, co brzdí rozvoj České republiky, často se zapomíná na to, že jsou to mimo jiné i nesmyslné zákony, které umožňují kdejakému obskurnímu spolku blokovat svými nesmyslnými požadavky v různých fázích správního řízení rozvoj infrastruktury, která by přinesla prospěch všem občanům.  

Českou republiku čeká revoluce v železniční dopravě, a to v podobě vybudování sítě vysokorychlostních tratí. Její zavedení bude znamenat zkrácení doby přepravy na železnici, odklon části kamionové dopravy z přetížených silnic a dálnic, napojení na mezinárodní evropskou železniční síť. Cestující na stávajících tratích se po spuštění vysokorychlostních tratí mohou těšit na častější spoje, nákladní dopravci zase na více místa pro své vlaky. Přesun zboží ze silnice na železnici bude mít i další efekty – snížení zátěže silnic, s tím spojený pokles nehod a lepší životní prostředí v okolí vytížených dopravních tepen i celkový pokles emisí. VRT také sníží na minimum možnost nehod na železnici.

Očekávat lze i zlepšení dopravní obslužnosti, kdy zavedení VRT vyřeší aktuální vytíženost již stávajících konvenčních tratí, protože na jejich linky bude přesunuta část transevropských spojů. Po dokončení získá Česká republika moderní spojení mezi Severním, Baltským a Černým mořem, což eliminuje i megalomanský projekt na kanál Labe–Odra–Dunaj a svým významem se mu vyrovná za nesrovnatelně nižších nákladů.

K pozitivním efektům lze počítat i zvýšenou mobilitu díky významnému zkrácení doby cestování, a to zejména z důvodu rychlosti vlaků až 320 km/hod. V souvislosti s výstavbou VRT i jejím provozem lze očekávat vznik nových pracovních pozic či podporu cestovního ruchu, jak plyne zejména ze zkušeností ze zahraničí. VRT například pomohly snížit díky vyšší mobilitě nezaměstnanost ve Španělsku. 

Pochopitelně že každý takový projekt si vyžádá i náklady v podobě zásahů do krajiny, záboru zemědělské půdy, narušení některých lokalit požívajících zvýšenou ochranu životního prostředí.

Všechny tyto externality lze minimalizovat jednáním s orgány ochrany přírody, s vlastníky pozemků a dotčenými obcemi, v jejichž katastru budou VRT probíhat.  Taková debata je přirozená a patří k legitimním demokratickým procesům. Jinou věcí je, když se tak významná investiční akce stane rukojmím čistě obstrukčního jednání nejrůznějších nátlakových spolků, jako jsme to naposledy zažili při úpravě a rozšiřování dálnice D1.

Obdobně se stal rukojmím různých pochybných spolků i projekt VRT, kdy pod záminkou dílčích uprav je ve skutečnosti napadán a zpochybňován projekt sám. Důsledkem je, že blokace přípravy a výstavby dopravních staveb způsobuje výskyt nadměrné dopravy v některých dotčených obcích a přilehlé krajině, zvýšené náklady na výstavbu, protože každý den navíc stojí peníze, ztrátu dotací z důvodu zmeškání lhůt k plnění a v neposlední řadě i náklady na právní řešení nekonečných soudních sporů.

Je zvláštní, že se řešení situace tak, aby na jedné straně mohlo stále docházet k legitimní diskusi nad vedením a realizací zásadní dopravní infrastruktury a zároveň byly eliminovány nejrůznější obstrukce, nestalo jedním z klíčových témat předvolebního boje. Tyto obstrukce totiž nakonec škodí nám všem.