Zdálo by se, že hlavním problémem Česka, potýkajícího se s následky koronakrize, je spor o zmrzlinu. Pro programově fluidní hnutí ANO jsou podobná jednoduchá a naprosto podružná témata darem z nebes. Proč se před volbami bavit o skutečně důležitých věcech?
Okurková sezóna postihla i průběh letní volební kampaně. Nejprve piráti oznámili, že podniknou předvolební akci „Nanuk tour“, na níž budou po republice rozvážet jahodové nanuky bez laktózy. V médiích se objevily zprávy z kuchyně koalice pirátů a STAN, že přitom vznikly dohady, jaký typ zmrzliny budou lidem nabízet, jelikož někteří členové řešili její uhlíkovou stopu, alergie a použití mléka.
Ideologie nanuku
Nakonec vyhrál „kompromisní“ jahodový sorbet, jelikož alternativní bezalergenní zmrzlina z rakytníku má prý projímavé účinky. Tomuto doplňku volební kampaně by patrně téměř nikdo nepřikládal větší význam, kdyby se neozval Andrej Babiš se vzkazem, že bude zmrzlinu rozdávat taky.
„Už jste četli, jak piráti vymýšleli ideologicky správnou zmrzlinu? Něco tak šíleného si snad nikdo z nás neumí představit. Takže jsem se rozhodl, že my budeme mít naši klasickou českou vanilkovou a čokoládovou. Jednak jsou samozřejmě nejlepší a kromě toho jsou to moje nejoblíbenější,“ napsal šéf ANO na Facebooku a napadl piráty, že chtějí zakázat zmrzliny z mléka.
Ti se brání, že žádnou zmrzlinu zakazovat nechtějí, a předvolební téma je na světě. Přebírají ho i mainstreamová média a mimovolně či cíleně je vytvářen dojem, že v těchto volbách téměř o nic nejde. Kampaním sice může prospět jisté odlehčení, ale absurdní zmrzlinová válka odvádí pozornost od skutečných problémů. V říjnových volbách půjde opravdu o víc, než o to, „jestli je u lidí oblíbenější smetanová nebo jahodová“, jak uzavírá svoji reportáž v nejsledovanějších zprávách TV Nova.
Zastírací manévr
Jelikož od Babiše lze očekávat jen uplácení voličů z eráru, zakrývání vlastního selhání v covidové krizi a podílu na rozvalu veřejných financí, je konstruování takových „válek“ vodou na mlýn marketingu ANO. Rozhodování mezi „ekologickým“ pirátským nanukem a Babišovou „klasickou“ domácí zmrzlinou je při vědomí průmyslových šmakulád, jimiž jeho potravinářské impérium zahlcuje domácí trh, jen karikaturou volebního klání.
Nelze však pominout, že Andrej Babiš je mistrem hrubého populismu, a jeho mediální aparát z Mladé fronty DNES vypomáhá šířením husákovských nálad o vzkvétající zemi, příznivé covidové situaci, rostoucí ekonomice, a údajné spokojenosti lidí, kteří prý nemají potřebu kritizovat vládu.
Jestli něco Babišovi nahrává, tak sklouzávání veřejného diskursu k plytkosti, povrchnosti, bagatelizaci či odsouvání hlavních problémů. Jak řekl politolog Bohumil Doležal v rozhovoru pro Reflex, „demokratická politika vyžaduje ostrý boj“ a dohodu předem, kdo je „nepřítel“, a oč je třeba bojovat. Vážných témat se nabízí dost.
Vážná agenda
Piráti by se měli před volbami jasně vyjádřit, jak to myslí se zvyšováním daní, nabíháním na radikální klimaaktivismus, sklonem k navyšování státních regulací, a jak připomíná Doležal, i s jejich účtováním s polistopadovou demokracií, nepříliš se lišící od hnutí ANO.
U Babiše je to mnohem složitější. Jeho prvoplánový marketing se snaží zakrýt více než 30 tisíc mrtvých, což nelze považovat za „zvládnutí covidové krize“, jak tvrdí komentátoři mediální divize Agrofertu. Pokud nepovažujeme za úspěch čtvrté místo mezi nejhoršími zeměmi světového žebříčku.
Problémy s covidem přitom zdaleka nekončí. Vláda mnohokrát porušovala zákon, ale některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nadále ignoruje. Zadělává na další problémy chybějící strategií, jak naložit s další případnou vlnou epidemie, nejasnostmi kolem zahájení školní výuky, neuznáváním protilátek na úroveň očkování, nebo třeba úvahami o ukončení hrazení testů, což by byl další právní problém v případě jejich povinného vyžadování.
Vláda obelhává veřejnost, pokud tvrdí, že nehrozí dluhová krize, když rozvolnila zákonem daná rozpočtová pravidla na deset let, a tempo zadlužování patří už dnes mezi nejrychlejší v Evropě. Přispívají k tomu nejen drakonické schodky státního rozpočtu plánované i do budoucna, ale i absence úspor a jakýchkoli reforem veřejných financí, přičemž do této chvíle ministři ANO ruku v ruce s ČSSD reformní kroky předchozích pravicových vlád rušili nebo změkčovali.
Babišův kabinet dosud nemá žádnou analýzu dopadů ambiciózního evropského klimatického plánu Green Deal na domácí ekonomiku. Dluží veřejnosti vysvětlení, jaké důsledky může mít na růst cen a peněženky občanů. Premiér tuto zelenou dohodu v tichosti odsouhlasil a současně fabuloval, že se mu podařilo prosadit jadernou energetiku jako nízkoemisní zdroj energie. Minimálně do voleb se chce tímto problémem promlčet.
Geopolitické vazby
Ve hře jsou i geopolitické vazby naší země ovlivněné vztahem Andreje Babiše a Miloše Zemana, jenž šéfovi ANO slíbil podporu. Premiér do této chvíle chválil ředitele BIS Michala Koudelku, jemuž v polovině srpna končí mandát. Vlády ANO a ČSSD šestkrát neúspěšně navrhovaly prezidentovi jeho povýšení do generálské hodnosti. Teď to vypadá, že lavírující Babiš na pochvaly zapomněl, jmenování nového šéfa kontrarozvědky hodlá odložit, a ustupuje kremelské zóně na Pražském hradě, jíž se působení Koudelky ceněného spojenci nezamlouvá.
Odlišný postup vláda zvolila v případě jmenování bývalého komunistického vojenského prokurátora Igora Stříže nejvyšším žalobcem. Je ze stejného okruhu státních zástupců, kteří nejednou našli s Babišem společný zájem, a to i v kauzách týkajících se jeho střetu zájmů. Premiér Stříže ministryni spravedlnosti Benešové posvětil a nepočkal na novou vládu. Jak vidno, když se chce, tak to jde, a dalo by se pokračovat.
Zmrzlinová válka a podobný bizár seriózní debatu o vážné agendě zamlžují a hrají do not premiérovi, jemuž jde doslova o všechno. Okurková sezóna v kampani musí skončit, na řadě je ostrý boj o budoucnost této země.
