Málokdy jsem prožil takové dilema s aktuální obálkou Reflexu jako tentokrát. Autentická černobílá fotografie Martina Straky ze zničených Hrušek? Nebo kolážistou Janem Ignácem Říhou lehce zdramatizovaná fotografie premiéra Babiše s ministryní financí Schillerovou?
Co hrálo ve prospěch první varianty:
Martin Straka prošel Hrušky s fotoaparátem několikrát tam i zpět. A pořídil sugestivní černobílou sérii výjimečného neštěstí. Reflex byl historicky vnímán jako reportážní časopis se silnými reportážními obálkami. Ať šlo o povodně, válečné konflikty, spektakulární politické události. Proč na tuto slavnou „šibíkovskou“ tradici nenavázat? Zvláště když okamžitě po prvních zprávách o katastrofě vyrazila na místo reportérka Markéta Kutilová a strávila s místními lidmi první hrůznou noc a ráno. Jak její svědectví, tak fotky Martina Straky ostatně najdete na velkorysém prostoru uvnitř Reflexu.
A co proti ní?
Ve čtvrtek, kdy aktuální Reflex vyjde, bude mít většina národa první emoci a vizuální šok z pustošivých účinků tornáda prožitý. Silných fotografií jsou plná média, on-line zpravodajské weby, televizní zpravodajství i publicistika. Fotografie se od zlaté éry reportáží Reflexu demokratizovala, a to díky dostupnější technice, a hlavně on-line platformám, kterými se šíří prakticky okamžitě z místa dějů. Takže prohlédnout si fotky a videa ze zničených míst jižní Moravy může každý, kdo si zapne počítač nebo otevře chytrý telefon.
A dále: začínají prázdniny. Budou chtít lidé platit za takto negativní emoci na obálce?
A co hrálo pro Babiše se Schillerovou? Jejich fotografie z místa má ikonickou sílu. Prosvištěla internetem a sociálními sítěmi, více či méně vtipně lidovou tvořivostí upravená. Například: Tři největší katastrofy v dějinách České republiky. Nebo s bublinami: Nesměj se, Aleno, Mára říkal, že máme být smutní.
V první chvíli navíc vyznívala nabízená pomoc z úst premiéra i ministryně financí opravdu dutě. Vždyť sami občané se za několik minut dokázali „složit“ ve prospěch místních dobrovolně a nezištně daleko efektivněji než oni dva.
A co nakonec rozhodlo v neprospěch koláže Babiše se Schillerovou?
Co si myslíme o těchto dvou politicích, naši čtenáři tuší dlouhodobě. Obálek s nimi jsme přinesli doslova desítky. Aktuálně je část občanů podezírá, že si na tornádu honí politické body. Možná oprávněně, možná ne. Třeba se nakonec ukáže být jejich pomoc efektivní a účinná. A nakonec – ani já jsem nechtěl upadnout v podezření, že náš titul zneužívá výjimečného neštěstí k lacinému politickému posměchu nebo snaze o vyšší prodej čísla za každou cenu.
Takže to dopadlo, jak to dopadlo.
P. S.: A to jsme měli v záloze ještě koláž, kterak si dělá Alena Schillerová selfíčko s tornádem. To nedám kvůli výše zmíněnému nikam. No dobře, možná za pár dnů na web…
