nahoru

Falešná realita ministryně Schillerové. Zadlužování Česka je druhé nejrychlejší v Evropě

Jiří Sezemský 22. června 2021 • 12:00
Ministryně Schillerová rozhazuje kudy chodí
Ministryně Schillerová rozhazuje kudy chodí
• foto: 
čtk, koláž reflex.cz

Vládě před volbami klesá podpora, proto se neštítí fabulovat a tunelovat budoucnost. Premiér Babiš bájí o skvělém zvládnutí epidemie, ačkoli v mezinárodním srovnání patříme k nejhorším, a totéž platí pro vývoj ekonomiky. Podle ministryně Schillerové se naopak řadíme mezi nejlepší.

Marketing hnutí ANO se řídí úměrou – čím hůře se vyvíjí situace, tím důsledněji zastírat skutečný stav věcí. Vedle Andreje Babiše, odvádějícího pozornost od vlastních selhání v boji s covidem k zástupným tématům typu polyamorie, vynikají v tomto směru jeho nejloajálnější ministři Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Patříme k nejlepším

„Stabilní prostředí bez bláznivých nápadů opozice. Rostoucí životní úroveň. Spravedlivě valorizované důchody. To je budoucnost Česka, jak ji vidím já. Patříme k nejlépe hospodařícím a nejméně zadluženým zemím. Brutální a tupé škrty, které se skrývají za plány opozičních stran, by způsobily tak akorát další recesi,“ prohlašuje na Facebooku ministryně financí. Nepochybuje o tom, že lidé zvolí tu „správnou cestu“ (míněno její).

Výčtem domnělých a přikrášlených úspěchů dnes Babišova vláda připomíná éru Gustáva Husáka s jeho proslovy o plnění pětiletého plánu a vzkvétající zemi, zatímco se hroutila socialistická ekonomika.

Podle organizace OECD sdružující 37 nejrozvinutějších ekonomik světa patří Česko mezi pětici zemí s nejhoršími dopady koronakrize. Podobně nelichotivý účet nám nyní ve střednědobém výhledu vystavil Mezinárodní měnový fond (MMF), porovnávající vývoj zadlužení a schodků veřejných financí v letech 2021 až 2026 sedmadvaceti zemí EU.

Ojedinělá rizikovost

Na tristní postavení České republiky v této studii upozornila Národní rozpočtová rada, dohlížející na udržitelnost domácích veřejných financí. Pandemie koronaviru naplno odhalila slabiny Babišovy vlády způsobené její neochotou šetřit a konsolidovat veřejné finance. Loni dokonce dvakrát změkčila zákonná pravidla rozpočtové odpovědnosti a prodloužila prostor pro tuto konsolidaci až do roku 2031.

„Trajektorie výhledu veřejného hospodaření se vymyká nejen realitě uplynulých třiceti let, ale je svou rizikovostí ojedinělá i v mezinárodním srovnání,“ říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, dříve členka Bankovní rady ČNB.

Pro rok 2021 předpovídá MMF meziroční snížení schodku veřejných financí u 21 zemí EU. Ze šesti zemí, u nichž předpokládá vyšší propad deficitu, je v Česku toto prohloubení druhé nejvyšší po Estonsku, jež ovšem startuje z mnohem nižší základny zadlužení.

Stabilně na chvostu

V roce 2022 je již pro všechny unijní země kromě Česka a Estonska očekáván oproti roku 2020 nižší deficit veřejných financí. V roce 2023 je náš výhled schodku 5,6 procenta HDP druhý nejvyšší v EU (po Rumunsku). Toto pořadí si Česká republika udrží i v letech 2024 až 2026. Pokud tedy Schillerová mluví o stabilitě prostředí, patříme stabilně mezi dvě nejrychleji se zadlužující unijní země.

Ve většině států EU se začne veřejné zadlužení snižovat nejpozději rokem 2023, což se netýká Česka. Ačkoli ještě v roce 2020 mohla být naše země relativně hrdá na čtvrté nejnižší zadlužení v rámci Evropské unie – a Babišovi ministři to stále opakují – v nejbližší době se bude její postavení zhoršovat. Během pouhých tří až čtyř let propadneme úrovní dluhu z nejlepší desítky. V roce 2025 narazíme na dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP vyžadující podle zákona tvrdou rozpočtovou konsolidaci.

Problém spočívá v pomalém snižování rozpočtových schodků a neplatí přitom vládní propaganda, že jsou na tom všechny evropské země stejně. Prakticky totožný vývoj očekává samotné ministerstvo financí, takže údaje MMF se nevymykají. Mezinárodní instituce i ratingové agentury varují Česko před chybějící konsolidací veřejných financí, přidávají se i domácí nevládní ekonomové, ale vláda na to neslyší.

Schillerová: Konsolidace je optimální

Nejvyšší kontrolní úřad ve své dubnové zprávě uvádí, že covidová opatření se na růstu zadlužení podílí jen z poloviny. „Nárůst výdajů na provoz státu a na sociální dávky (zejména platů a důchodů) bez jejich adekvátního krytí příjmy v kombinaci s rezignováním na hledání úspor je praxí, která ohrožuje stabilitu veřejných financí.“

Dynamika státního dluhu nabrala dramatické tempo v letošním roce s rekordním schodkem 500 miliard korun. V roce 2023 má státní dluh stoupnout na 3 biliony korun, tedy na dvojnásobek v době nástupu vlády premiéra Babiše.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun, zjevně ovlivněný předvolební atmosférou, svědčí o ztrátě posledních zbytků soudnosti vládní koalice ANO a ČSSD. Toto rozpočtové šílenství nemá konce. Podle ministerstva financí by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl dosáhnout 370 miliard a v roce 2024 pak 343 miliard korun.

Ministryně Schillerová je však spokojená. Podle ní je konsolidace státních financí nastavena optimálně, a pokud by byla rychlejší, mohla by prý přidusit růst ekonomiky. Drtivá většina evropských vlád ovšem uvažuje jinak a odpovědněji.

Směrem k vysoce zadluženým zemím

Pro Babišův kabinet jsou evidentně podstatnější jiná vodítka než stanoviska renomovaných mezinárodních institucí, jejichž ignorování se nám může krutě vymstít. Nezajímá ho ani nebezpečný výhled v několika nejbližších letech.

„Postcovidový obrat v dynamice veřejného zadlužení na rozdíl od naprosté většiny zemí EU v České republice během pěti let nenastane. Střednědobé problémy se tak přelijí do horizontu, v němž již začnou vyvstávat tlaky na veřejné finance z titulu nepříznivého demografického vývoje. Česká ekonomika tak ztrácí svoji konkurenční výhodu nízkého veřejného zadlužení a bude postupně konvergovat k vysoce zadluženým evropským zemím,“ uzavírá Národní rozpočtová rada.

Schillerová ovšem raději na sociálních sítích staví Potěmkinovy vesnice jedné z údajně nejlepších evropských ekonomik a sepisuje roztodivné básničky o vířnících zamrzlých v bajkalském ledu. Volby jsou za dveřmi, proč se zabývat takovými „podružnostmi“?

Reflexe Marka Stoniše a Miroslava Kalouska: Musí se šetřit a bude to bolet. A když se to lidem nevysvětlí, bude je to bolet ještě více.VIDEO Reflex.cz

Jiří Sezemský


Klíčová slova: politika, vláda, finance, státní dluh



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější