Protikorupční étos z volebních kampaní vyvanul, ale ne úplně. Dá se na něm stavět a možná i v roce 2021 dostat do sněmovny. Jak to naznačuje případ Roberta Šlachty, někdejšího šéfa protimafiánského policejního útvaru a nynější tváře nového hnutí Přísaha.
A také jednoho ze strůjců zásahu, který vedl k největším změnám politických poměrů u nás v polistopadové éře. „Plně se k té kauze hlásím,“ komentoval v nedělní Partii na CNN Prima News přepadovku na úřadu vlády, od níž právě uplynulo osm let.
Původní velikášská spiklenecká konstrukce, kterou tehdy Šlachta společně s olomouckým vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem zkoprnělé veřejnosti nabídli, se sice notně smrskla. Problém v tom ale nevidí. „Ne, nemám důvod,“ odpověděl na otázku, zda se nehodlá za něco omluvit.
A podobně to má i se zjevně přemrštěným a necitlivě medializovaným vpádem k tehdejší šéfce kabinetu premiéra Petra Nečase (a jeho dnešní ženě), tehdy Janě Nagyové. „My jsme se do žádného bytu nevlamovali… paní Nagyová v té době otevřela,“ komentoval přítomnost těžkooděnců. A korunu tomu nasadil doporučením, že si je zásah možné prohlédnout na YouTube.
Dnes je tu Robert Šlachta zpátky. A poté, co se preference jeho Přísahy v jednom z průzkumů veřejného mínění (Kantar CZ pro Českou televizi) přehouply přes pětiprocentní hranici, zájem o jeho projekt rapidně vzrostl. Někteří o něm dokonce mluví jako o možném jazýčku na vládních vahách, pokud by volby skončily nějakým patem.
„My se primárně neženeme do vlády,“ komentoval to on sám v nedělní Partii. Pokud by ale k jeho návratu na místo činu, tedy na úřad vlády přeci jen došlo – byť teď jako koaličního partnera v čele politické strany – s kým by to bylo?
Na to má Šlachta připravenou šikovnou odpověď-neodpověď: „Nevylučuji naprosto nikoho.“ A k tomu ještě šikovnější dovětek, že by prozrazování či odmítání případných koaličních partnerů byla „neúcta k voličům“.
Přísaha v mnohém skutečně připomíná nástup hnutí ANO. Pochvalně a zároveň trochu posměšně to před pár dny připomněl i Andrej Babiš, když o Šlachtovi taktéž na TV Prima řekl: „Dělá to dobře. Je to pohledný muž, má kontakty a má i dobré fotky. Takže je to přesně hnutí ANO v roce 2013.“
Šlachta ale odmítá, že by byl nějakým „béčkem“ premiérova hnutí, a od Babiše se i svým způsobem distancuje: „Pan Babiš je miliardář, podnikatel. Já jsem člověk, který vzešel ze státní správy, takže tam žádný průsečík nehledejte,“ reagoval v nedělní Partii na zmíněný premiérův citát. S Babišem prý nemají „naprosto nic“ společného.
A zatímco fakt, že zásah na úřadu vlády umetl současnému premiérovi cestu k moci, je podle Šlachty čirá náhoda, naopak za podezřelé považuje načasování kauzy Čapí hnízdo – vždy před volbami.
Ale zpátky k Přísaze. Šlachta odmítá, že by za ní stál někdo tajemný. „Jsem člověk, který si vede kampaň,“ reagoval na dotaz, kdo to všechno vymýšlí. A připustil jen, že sbírá rady od některých lidí s politickými zkušenostmi.
A nepochybně i od občanů, za nimiž jezdí po celé republice. Ostatně Přísaha má v oficiálním názvu „občanské hnutí“. Nikoliv tedy policejní, jak se jí někdy přezdívá. Nebo snad dokonce fízlovská, jak ji označil někdejší premiér Nečas.
Každopádně pokud se Šlachtův projekt do parlamentu opravdu dostane a volby dopadnou jinak než dle očekávání – což se kupodivu dost často stane – můžeme se dočkat leckjakého uspořádání. Stačí třeba zmínit slova dalšího z účastníků nedělní Partie, místopředsedy Pirátů Mikuláše Ferjenčíka: „Pokud se pan Šlachta dostane do sněmovny, tak doufám, že dostojí svým slibům a pomůže nám realizovat pirátsko-starostenský protikorupční program.“
Ostatně i on si myslí, že premiér Nečas před těmi osmi lety politicky padl právem. A hlavní problém celé kauzy vidí v tom, jak se její rozuzlení u soudů dodnes vleče, což je asi obecný názor. Jen prý „ty samopaly na úřadu vlády byly navíc“.
