Několik dní po hlasování o nedůvěře vládě víme jedno: Babišova vláda není menšinová, ale opírá se o sněmovní většinu, kterou stále drží ANO, ČSSD a KSČM. Je to dobrá i špatná zpráva současně, ale alespoň víme, kdo je kdo a která strana nese odpovědnost za vládnutí v zemi. Zajímavější je něco jiného – jaké dohody rozhodly o tom, že vláda hlasování přečkala? To je jádrem už osmého dílu podcastu Reflexu s názvem Kecy a politika.
Pro lepší kontext řekněme tohle: veškeré debaty o nedůvěře vládě vyvolalo rozhodnutí KSČM rozvázat s hnutím ANO tzv. toleranční patent. Šlo o dokument, kdy za určité programové ústupky typu vznik jedné zdravotní pojišťovny, postátňování energetiky, vznik nové státní banky se komunisté zaručili, že svým hlasováním budou vládu ANO a ČSSD podporovat. Andrej Babiš jim ve většině věcí nevyšel vstříc, a proto komunisté před volbami řekli, že odcházejí. Jejich odchod však byl jen přesunem do předem připravených pozic.
Poslechněte si aktuální díl jako podcast na Spotify:
Aby to nevypadalo moc okatě, nechalo vedení KSČM rozhodnutí o hlasování o nedůvěře na okresních organizacích. Z 81 jich více než dvě třetiny hlasovaly pro přímou podporu nebo odchod ze sálu, což v tomto případě znamená faktickou podporu vládě. Pak je tu ovšem ještě důležitější důvod, který stál za shodou všech vládě nakloněných stran. Dohoda o čtyřech oblastech zájmu: o výměně dvou desítek velvyslanců, dohodě na co nejrychlejším jmenování nejvyššího státního zástupce, o nových radních České televize a rozdělení zelených miliard svým příznivcům.
V podcastu Kecy a politika expert na politický marketing Petros Michopulos říká, že hlavním koaličním partnerem hnutí ANO ve skutečnosti není ČSSD nebo KSČM, ale prezident Miloš Zeman. Právě ten v zákulisí zahájil proces odvolávání velvyslanců a jmenování svých příznivců.
Před hlasováním o nedůvěře se provládní strany také domluvily, že v řádu čtrnácti dnů jmenují nejvyššího státního zástupce. Komentátor Reflexu Pečinka se ptá, proč na to opozice nereaguje ostrou výzvou, kde se obrátí na potenciální kandidáty, aby v tak krátkém termínu před volbami tuto významnou funkci nepřijímali.
I když zákon zatím nepředpokládá výběrové řízení při volbě nejvyššího státního zástupce, mělo by vybírání hlavního zástupce žaloby probíhat až po volbách a mít standardnější postupy než jen taktizování ministryně spravedlnosti Benešové. Nutno říct, že Hrad se s Benešovou a Babišem na jménu nejvyššího státního zástupce doteď neshodl. Dospěli zatím k „dohodě, o tom, že se určitě dohodnou“. To vyvolává obavy, v čem jim má nový nejvyšší státní zástupce vyjít vstříc. Ve zrušení kauzy Čapí hnízdo?
Třetím bodem dohody vládních stran je otázka obsazení mediálních rad. Tady došlo k paradoxní situaci, že ANO, SPD a Hrad si sem dosazují lidi, kteří nejsou z jejich politického světa, ale za mandát a stabilní příjem jsou schopni plnit jejich zadání a hrát tak roli užitečných idiotů. Čtvrtým, dosud ne moc reflektovaným bodem dohod je rozdělování tzv. zelených evropských peněz na modernizaci ekonomiky, z nichž část má být rozdělena do konce června.
Podle autorů podcastu Kecy a politika všechny tyto dohody svědčí o jednom – tahle vláda nemohla padnout, protože má silné společné zájmy, které je k sobě poutají víc než shoda na vládním programu.
