Nedělní vystoupení Miloše Zemana pro CNN Prima News bylo několikanásobným zlomem v jeho politické kariéře. Předně je skandální, že vyzradil dvě utajované skutečnosti z vyšetřovacího spisu, kterých se okamžitě chopil ruský tisk. Jestliže Zeman naznačil, že existuje podezření, že dva agenty dovedl do skladu výbušnin jeden z majitelů firmy Imex Group, tím mu na čelo nakreslil terč. Ve skutečnosti tím vyhlásil: pozor, ruští přátelé, jde o nebezpečného svědka. Pokud to ovšem tak je.
Miloš Zeman ve svém nedělním projevu a následném rozhovoru také absolutně pominul kontext celé věci. Snažil se vytvářet dojem, že české bezpečnostní složky celých sedm let nic nedělaly a teprve v posledních třech týdnech přišly se šokujícími informacemi, jež od nich převzal premiér a ministr vnitra. Možná to je celé zpravodajská hra – bylo v podtextu jeho vystoupení.
Poslechněte si celý podcast ZDE:
Ve skutečnosti zlom ve vyšetřování nastal už v roce 2018, v době útoků novičkem na agenta Skripala ve Velké Británii. Tehdy se rozjela velká mezinárodní akce a došlo k odhalení dvou agentů a jejich ztotožnění s těmi, kteří v roce 2014, v době výbuchů ve Vrběticích, operovali i na Ostravsku. Tyhle a další věci vyvolávají řadu otázek, z nichž jedna je nejpodstatnější: Proč to Miloš Zeman dělá? Nechová se prezident České republiky jako agent cizí moci?
V dalším díle podcastu Kecy & politika se to snaží odpovědět Bohumil Pečinka a Petros Michopulos. Na rozdíl od jiných sledují českou politiku třicet let a s Milošem Zemanem se celá léta profesně stýkali. Popisují hlavní zlomové body jeho kariéry, které vyústily v jeho dnešní postoje. Vzpomínáte? Baštův kufřík, Bamberk, Zemanova účast na akcích organizovaných agentem KGB na Rhodu, selhání jeho strategické spolupráce s Čínou a další věci. Oba z různých důvodů přitom dospívají k jednoznačnému závěru: Miloš Zeman se nechová jako prezident českého státu, ale poskok ruských zájmů ve střední Evropě.
