Debata Blesku před volbami 2018: Petr Fiala a Ivan Bartoš

Debata Blesku před volbami 2018: Petr Fiala a Ivan Bartoš Zdroj: Foto Blesk - Robert Klejch

Předseda ODS Petr Fiala při rozhovoru pro Blesk.
Předseda ODS Petr Fiala při rozhovoru pro Blesk.
Předseda ODS Petr Fiala při rozhovoru pro Blesk.
Předseda ODS Petr Fiala při rozhovoru pro Blesk.
4
Fotogalerie

Piráti, nebo ODS? Rýsuje se volební lídr opozice

ANO 25 %, Piráti 20 %, ODS 11,5 %, STAN 10,5. Nový volební průzkum společnosti Kantar potvrzuje poslední trendy – vládní strany lehce klesají, opozice se koncentruje k Pirátům a STANu, kteří mají v součtu podle modelu skoro třetinu hlasů. Nepřeceňují ale preference Piráty na úkor ODS?

Agentuře Kantar se často vyčítá, že u ní Piráti získávají výrazně víc než v jiných modelech. Na druhou stranu, ještě během první covidové vlny na tom byla u Kantaru lépe ODS než Piráti, ve studiích další agentury Median měli občanští demokraté taky navrch.

U obou těchto agentur se od začátku covidové krize tyto dvě strany prohodily a celkově se u obou projevuje stejný trend – vzestup Pirátů a STANu (u toho zvlášť po krajských volbách) a pokles či stagnace konzervativního opozičního bloku ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Na druhou stranu, právě u Kantaru se od posledního modelu ODS k Pirátům o dvě procenta přiblížila. Každopádně by v současnosti měly dva opoziční bloky víc poslanců než vládní ANO a SPD, ČSSD a komunisti by do sněmovny neprošli.

Od dalších seriózních agentur CVVM a STEM bohužel nejsou žádné modely z doby po krajských volbách. I u obou z nich ale Piráti před ODS posledně vedli. Jak je možné, že pak ve volbách ve většině regionů zůstali za ní?

Spojené síly

Zaprvé, ODS kandidovala do krajů v koalicích, nejčastěji s TOP 09 a lidovci. Tyto koalice pak dosáhly zhruba takový výsledek, jaký odpovídá součtu těchto stran v průzkumech. Piráti byli v regionech o něco slabší než ve volebních modelech. Příčinou může být jednak pirátská voličská základna, která nemá moc velké pevné jádro a často jde o lidi, kteří ke krajským volbám nechodí.

Naopak voliči ODS, TOPky a lidovců jsou politicky aktivnější. Pro ilustraci: podle aktuálního modelu Kantaru hodlá určitě jít k volbám 83 % voličů ODS a 81 % voličů TOP 09, z voličů Pirátů si je jistých účastí jen 59 %. To je ostatně i důvod, proč se v krajských a komunálních volbách tolik nedaří ANO. Ve většině krajů mělo výrazně pod průměrem z volebních preferencí, ke sněmovním volbám nicméně přijde o polovinu voličů víc a výsledek bude podstatně jiný.

Druhý důvod pak je, že Piráti jsou nejsilnější v Praze (dle některých průzkumů 27 %), která v krajských volbách chyběla. Přestože se to může zdát pravicovým komentátorům a politikům ODS skoro neuvěřitelné, zjevně dost jejich voličů přechází právě k Pirátům, kteří vedou i u věkové kategorie 30-44 let a u vysokoškoláků, což bývaly základny pravice.

Efekt sněhové koule

Do přeskupení opozičních hlasů může promlouvat i prezident, jelikož hodlá sestavením vlády pověřit vítěze voleb bez ohledu na koaliční potenciál. Na Piráty a STAN se tak můžou jako na sněhovou kouli nabalovat ti, kterým není extra blízko ani jedna z koalic, ale chtějí změnu vlády. A k té možná bude potřeba, aby někdo z aktuální opozice skončil na prvním místě.

Samozřejmě všechno závisí na tom, jestli Piráti a Starostové jednání o koalici dotáhnou. Zatímco u nich se zdá, že domluva na počtu lídrů v regionech nebude zvlášť složitá, u pravicovější koalice dost možná ještě bude o co bojovat. Stačila informace o tom, že lídrem koalice v Praze má být předsedkyně TOPky Pekarová Adamová, aby se konzervativnější část příznivců ODS začala proti koalici negativně vymezovat.

TOPka má mít jen dva krajské lídry, tedy nejmenší počet ze tří stran koalice. Je dost možné, že na Praze proto budou TOPkaři trvat. Pražská ODS ale prý podporu Pekarové Adamové připouští jen pokud TOP 09 opustí magistrátní koalici s Piráty a Prahou sobě. TOPka ale už moc nemá kam ustupovat, ODS bude mít 9 krajských lídrů a TOP pouze 2. Navíc dává smysl, aby měla lídra právě v Praze, když nikde jinde není zdaleka tak populární.

Trojkoalice se už navíc shodla na tom, že po volbách bude mít samostatné poslanecké kluby, a to ať už bude ve vládě nebo v opozici. Naproti tomu Piráti a STAN podle zatím vydaných plánů počítají s dlouhodobou úzkou spoluprací. I z toho je zřejmé, že jejich koalice o něco více staví na sympatiích a entuziasmu, zatímco ta pravicová spíše na pragmatické úvaze o propadání hlasů ve volebním systému, která pro tuhle chvíli překoná všechny animozity, protože je to zkrátka ke změně potřeba.

Zatím není jasné, jestli nějakou roli sehraje hnutí Lidé PRO. Z  půl milionu podpisů pro kandidaturu zatím nasbíralo jen 16 tisíc. Nejspíš nakonec jen symbolicky podpoří jeden z opozičních bloků. Covid s preferencemi ještě může pořádně zatřást, jako hlavní vyzyvatel ANO se nicméně zatím jeví Piráti se STANem. Asi i proto na ně vládní politici nejčastěji útočí.