Prezidenta, který je velkým zastáncem megalomanského propojení Severního, Baltského a Černého moře, nemohlo vládní schválení prvních příprav na vybudování kanálu nepotěšit. A Babišův kabinet to vůbec k ničemu nezavazuje. Klasické „slibem nezarmoutíš“.
Usnesení, které dnes schválila vláda, dává zelenou přípravám první části kanálu Dunaj–Odra mezi polským přístavem Kędzierzyn-Koźle a Ostravou. Výstavba první etapy vodního koridoru mezi Ostravou a polskými hranicemi by měla stát zhruba 15 miliard korun. Je s tím ale spojeno tolik zásadních „ale“, že to z celé věci dělá úsměvnou taškařici.
Zaprvé: Sám druhý muž Babišovy sekty, jímž je momentálně ministr dopravy Karel Havlíček (ten, co málo spí), narovinu přiznal, že souhlas vlády neznamená zahájení výstavby. „Je možné, že se kanál nakonec stavět nebude, ale naší povinností je tento projekt připravit, ať o dalším rozhodnou následující vlády,“ řekl Havlíček.
Zadruhé: I pokud by stavba skutečně začala, mohlo by to být podle Havlíčka tak za deset let. Co myslíte, kdy by asi tak mohly být práce dokončeny? Stačí si vzpomenout, jak dlouho už se opravuje dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, jak dlouho se dostavuje pár kilometrů dálnice D3 na jih Čech, jak dlouho se mluví o rychlodráze Praha–Kladno s odbočkou na ruzyňské letiště… Kanál Dunaj–Odra spojující Baltské a Černé moře nebo dokonce kompletní projekt Trojmoří a vytvoření kanálu Dunaj–Odra–Labe? Aby v té době žili na Zemi ještě vůbec lidé!
Zatřetí: Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman je do projektu zamilovaný až po uši, byli Babiš a spol. zcela jistě alespoň sekundárně motivováni tím, že si u prezidenta schválením příprav udělají plusové body. Čímž ovšem posunuli laťku politického cynismu do nových výšin. I když samozřejmě přejeme panu prezidentovi pevné zdraví a další dlouhé roky života, tak za deset let… Chtělo by se parafrázovat známou televizní reklamu: „Až ten plot budu natírat příště, tak vy už tady nebudete“.
Při vědomí toho všeho lze na vládní usnesení stěží pohlížet vážně a věcně řešit, jaká by vznik kanálu přinesl pozitiva a negativa. Daleko spíš jde totiž jen o další z Babišových slibů typu „tréninková hala pro Martinu Sáblíkovou“. Tu už premiér slíbil postavit nejméně třikrát, vždy když Sáblíková dosáhla výrazného úspěchu a on se mohl po jejím boku zviditelnit. A třikrát slíbit je přece skoro totéž jako jednou dát.
