nahoru

REFLEX: Milý Andreji, k narozeninám ti přejeme, abys splnil aspoň něco ze snů, jimiž jsi napálil voliče

Oldřich Tichý 2. září 2020 • 06:30
Loňská oslava 65. narozenin premiéra Andreje Babiše (ANO). Byl dort i mohutný dárek.
Loňská oslava 65. narozenin premiéra Andreje Babiše (ANO). Byl dort i mohutný dárek.
• foto: 
reprofoto Instagram

Premiér Andrej Babiš slaví dnes své 66. narozeniny. Co popřát multimiliardáři, který do svého soukromého portfolia zařadil už i velkou část České republiky? Nejlépe to, o čem se jemu samotnému zdá, když náhodou spí. Se svými sny se svěřil veřejnosti už před třemi lety v knize vydané v rámci předvolební kampaně. Od té doby se mu ale zřejmě lepila smůla na paty – moc toho, o čem Andrej pro dobro nás všech snil, se mu totiž zrealizovat nepodařilo.

Jasně, ani takový boháč jako je Babiš, nemůže čekat, že se mu splní během tří let všechno. Proberme tedy seznam jeho přání alespoň namátkou.

Sen o zemi, která funguje

V tomto oddíle svého „dopisu ježíškovi“, se premiér svěřil, že chce digitální Česko, ve kterém bude například superrychlý internet pro každého zdarma, státní úředníci budou příjemní, vstřícní, lidé si zařídí prakticky všechno na jednom místě a ještě budou moci hodnotit jednotlivé státní zaměstnance hvězdičkami. Ti, kteří budou mít opakovaně horší hodnocení, to poznají na penězích. „Stát bude pracovat za nás,“ zasnil se premiér. Co z toho se mu dodnes splnilo, můžete posoudit každý sám – pokud jste museli v poslední době třeba měnit doklady, přihlašovat auto nebo něco podobného, jistě budete plní radostných dojmů. Z pohledu Andreje Babiše nejde ovšem o úplnou utopii – za něj stát, nebo přinejmenším jeho nemalá část, skutečně pracuje. Třeba když ho ze všech sil brání před evropskými auditory, podle nichž je premiér ve flagrantním střetu zájmů, protože dál ovládá své firmy, byť je na oko převedl do svěřenských fondů.

Sen o solidaritě

O Andreji Babišovi všichni víme, že by se rozdal. Samozřejmě pokud dává ze státního a dárečky může adresovat těm, od nichž si slibuje volební hlasy. Krize nekrize – pět tisíc pro důchodce, snížení daní pro zaměstnance… Kde na to stát vezme? „Sním o tom, že jednou budou lidé zase pyšní na to, že platí daně,“ svěřil se premiér. Má to jen úplně drobnou vadu – sám si totiž v letech 2013 a 2014 nakoupil korunové dluhopisy své vlastní firmy, které mu pak vydělávaly zhruba 90 milionů korun ročně. Tuto sumu premiér do konce roku 2019 nedanil. A také holding Agrofert čerpal na dotacích víc, než kolik odvedl na daních. Ale jak se Andrej správně zasnil: Snad jednou…

Sen o zdravých lidech

Prevence je levnější než léčba. Pečovat o své zdraví se musí vyplatit. V tom měl Babiš v roce 2017 jasno: “Máme dva lidi. První pravidelně chodí na preventivní prohlídky, nekouří a není obézní. Výborně, měl by platit snížené pojistné. Ten druhý bude kuřák nebo obézní, lékař mu jasně doporučí, aby to řešil, a on to vypustí z hlavy. Doktora ignoruje. No, pak si dokážu představit i přirážku na pojistném.“ Představa je jedna věc, druhá věc ale byla potřeba chopit se po volbách moci. Aby složil vládu s ČSSD a podporou KSČM, na podobné vize Babiš obratem zapomněl. Stejně jako na další sen: „Zvýšení prostředků směřujících do zdravotnictví by mělo probíhat jak na straně veřejných, tak na straně soukromých výdajů.“ To by se nelíbilo ani politickým partnerům, ani voličům. Další sen skončil v koši spolu s větší konkurencí zdravotních pojišťoven a zdravotním připojištěním na lepší péči.

Sen o fair play

V každé větší obci a městě budou multifunkční sportoviště pro veřejnost. Nejlíp hned u školy. Takové malé sportovní „supermarkety“ pro všechny. Ideálně zimní stadion, hřiště pod širým nebem, bazén, tělocvična. Všechno pohromadě. Tady premiér popustil uzdu fantazii skutečně velkoryse. Jen bohuže neupřesnil, co si představuje pod pojmem „větší obec“. Může se tak teď tvářit, že myslel třeba okresní města. Buďme velkorysí a trochu té fabulace mu odpusťme – nemusí být zimní stadion všude, stačí, když postaví alespoň onu již třikrát slíbenou rychlobruslařskou halu pro Martinu Sáblíkovou (i když pokud ještě pár let vydrží hrát mrtvého brouka, Sáblíková odejde do sportovního důchodu a Babiš ušetří).

Sen o živém venkově

Jak už jsme řekli, holding Agrofert už premiérovi dávno opravdu, ale opravdu nepatří, takže ho lze těžko podezírat z osobních pohnutek, když se zasnil o tom, že „české zemědělství musí být zase soběstačné. To je úkol na celou generaci. Aspoň 90 % potravin si musíme umět opatřit sami“. Zatím je to podle něj jen 70 %. „Zavařili jsme si tím, jak nesmyslně rozdělujeme zemědělské dotace,“ posteskl si Babiš. Tak to každopádně! Nelze než souhlasit.

Sen o chytrých městech

Nejlepší bude rovnou citovat premiéra: „Dopravní špička, zacpané křižovatky, fronty na semaforech, znáte to. Do toho se ozve záchranka. Řidiči se snaží uvolnit cestu, ale sanitka se mezi auty stejně proplétá dvacítkou. A teď si stejnou situaci představte v inteligentním městě. Záchranná služba přijme volání o pomoc. Počítačové systémy ve zlomku vteřiny vyberou nejrychlejší cestu, mají informace o aktuální průjezdnosti. Propočítají, kdy a na které ulici nebo křižovatce sanitka bude. Semafory pak předvídají její pohyb, odklánějí a zastavují včas dopravu. Ostatní řidiče, kteří se blíží k trase záchranky, jejich auta sama upozorní, že by měli jet jinudy. A kdo to všechno řídí? Nikdo. Semafory, sanitka a všechna auta se domlouvají samy.“ Praha, Brno, Ostrava, Plzeň… Jako kdyby člověk projížděl ve špičce kterýmkoliv větším českým městem, že?

Sen o slušném podnikání

V Babišových snech by podnikání bylo opravdu téměř balzámem na duši. Jen si to představte: „Jenom jedna kontrola. Když máte běžnou maloobchodní provozovnu, můžete dneska čekat až třicet státních kontrol. To je neúnosné. Do firmy, kterou jednou navštívila státní účelová kontrola, už žádná další z jiného úřadu nepřijde. Stát si před kontrolou bude muset sám zajistit součinnost ostatních úřadů. A závěr jedné kontroly musí být všeobecně platný.“ Už žádní zaklekávači podřízení Aleně „Klekánici“ Schillerové, žádné podávání si dveří hygienou, finančákem, čojkou, živnosťákem… Žádná státní šikana. Tak by to vypadalo, kdyby se panu premiérovi splnil sen.

Sen o zemi, kde je všechno blízko

Jde hlavně o zlepšení dopravy. Před třemi lety ještě Babiš snil o rychlovlacích, teď by mu možná ke spokojenosti stačilo, kdyby se lidé nemuseli před nástupem do vlaku modlit, aby dojeli do cíle bez nehody, zdraví nebo alespoň živí. Přesto ale stojí za to připomenout si, jaké dojezdové časy na železnici si premiér vysnil – obrázek pochází přímo z knihy, kde se před volbami svěřil se svými vizemi. Nesmějte se, myslel to určitě upřímně.

Sny Andreje BabišeSny Andreje BabišeFoto Internet

Sen o spravedlnosti

Zde se Babiš rozepsal o něčem, čemu říkal české Palermo. Nenechte se splést, nemyslel ani vlastní kriminální kauzy, ani brněnskou kauzu Stoka, ve které jsou namočeni politici ANO, dokonce ani stotisícové odměny pro vybrané utajené úředníky na středočeském krajském úřadu, který ANO vede. A nemyslel dokonce ani podezřelé miliardové nákupy ochranných pomůcek, které na ministerstvu zdravotnictví – vedeném rovněž ministrem za ANO – vyšetřuje kriminálka. „České Palermo, to jsou ty rozkradené peníze z dotačních fondů,“ napsal doslova Babiš. Opět trefa do černého!

Snít je krásné a pokud si člověk dokáže své sny plnit, je to i obdivuhodné. Panu premiérovi bychom proto přáli, aby alespoň něco z nesplněných vizí, na které před třemi lety lákal voliče, skutečně splnil. Ti, kdo mu naletěli, by si to zasloužili. A my ostatní bychom si mohli říct, že náš premiér není alespoň občas profesionální slibotechna držící se zásady, že třikrát slíbit je jako jednou dát. Tak hodně štěstí, Andreji!

P.S.: Kdyby ses už třeba náhodou rozhodl jít do důchodu, stihl bys ještě před Vánoci vyinkasovat těch 5 tisíc, které jsi seniorům slíbil. A nám v Reflexu i mnoha našim čtenářům bys udělal radost.





Diskuse ke článku