Slepá kolej, nebo dráha budoucnosti? Češi jezdí vlakem víc než kdykoli předtím. Úroveň služeb je však nejistá

Češi jezdí vlakem víc než kdykoli předtím. Úroveň služeb je však nejistá

Češi jezdí vlakem víc než kdykoli předtím. Úroveň služeb je však nejistá • Zdroj: Zbyněk Pecák

Míst, která tvořila svébytnou železniční poetiku, bleskově ubývá nejen v Praze a okolí.
Klasické „nádražky“ pomalu končí
Vlaky v Česku přepravily loni 200 miliónů lidí
České dráhy jsou jedním z největších zaměstnavatelů u nás
Přejezd v Radotíně. Trať z Prahy do Berouna patří k těm nejstarším v republice.
Údržbu a rozvoj dráhy zajišťuje Správa železnic, dříve SŽDC
I Magorova Oáza možná brzy zavře
Ozvěny minulosti...
8 Fotogalerie
Kryštof Pavelka
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Je osm ráno a na nádraží v Černošicích u Prahy čeká padesátka cestujících. Jde asi o dvojnásobek běžného stavu v pracovní den. Vlaky na Prahu, které tu v ranní špičce mají zastavovat ve dvacetiminutovém intervalu, nabírají kvůli kombinaci výluk a prakticky každodenních mimořádností, jakými jsou stržená trakční vedení, požáry měníren a další nehody, zpoždění desítky minut.

Některé spoje jsou z hodiny na hodinu odřeknuty zcela. Lidé na černošickém nádraží se přitom nemají koho zeptat na aktuál­ní stav zpoždění. Výpravčí už byli dávno nahrazeni technikou a na okénku pokladny visí pouze ručně psaný nápis „Zavřeno“. Vedle pokladny visí na zdi výlukový jízdní řád, psaný rovněž úhledným rukopisem. Proč si s ručním přepisováním dal neznámý autor práci, není příliš jasné. Vlaky na extrémně vytížené trati z Prahy do Berouna už od poloviny prázdnin nejezdí podle žádných řádů – normálních, výlukových či jiných. Otázka, proč za sklem pokladny nesedí paní v kostýmku a tmavomodrém šátku s logem Českých drah, má zřejmější odpověď.

Neudržitelný stav

Po dvou měsících, kdy mezi obyvateli Poberouní kolují zkazky o dvacetiminutové cestě do Prahy, běžně prodloužené na dvě hodiny, nechtějí asi České dráhy nechávat své zaměstnance v první linii tak říkajíc na pospas vlkům, pokud to není nezbytně nutné. Jsou to totiž právě muži a ženy za pokladnou, kteří od vytočených cestujících schytávají největší nálož vzteku. Situace na trati 171 mezi Berounem a Prahou byla v srpnu už tak vážná, že starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické) adresoval ministru dopravy Havlíčkovi a Správě železnic otevřený dopis. „V regionu dolního Poberouní žije mnoho desítek tisíc obyvatel a vlak je pro ně jediným prostředkem hromadné dopravy při cestě za prací či studiem. Z jejich pohledu téměř žádný vlak nejel během srpna podle jízdního řádu, a to ani toho výlukového. Situace už jednoznačně přesáhla meze únosnosti a pokládám ji za neudržitelnou. Apeluji na Vás a žádám jménem obyvatel celého regionu, aby byla od 1. září 2020 dopravní obslužnost zajištěna v potřebné kapacitě a kvalitě,“ stálo v něm.

Kafkárna

Mezitím se ranní cestující na černošickém nádraží konečně dočkali. Červeno-modrý vlak CityElefant se objeví v zatáčce od Mokropes a s charakteristickým skřípěním brzd zapluje k perónu. Spoj, o němž se cestující dohadují, zda je to ten zpožděný z půl osmé, či dokonce až ten o hodinu opožděný ze sedmi ráno, je zcela plný. A to ještě nezačal školní rok. Kdo nemá lítačku či předem koupený lístek z trafiky a v zavřené pokladně jej neobsloužili, má solidní šanci, že až do cílové pražské stanice pojede zadarmo. Ani průvodčím se mezi nasupenou masu cestujících, kteří dorazí do práce o dobrou hodinu později, příliš nechce. Viděno optikou cestujícího údolím Berounky, připomíná nyní zkušenost s přepravou Českých drah něco mezi absurdní kafkárnou a výletem na albánský venkov.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů