Rudá lekce z demokracie aneb K čemu je také dobrá výprava na Tchaj-wan | Reflex.cz
nahoru

Rudá lekce z demokracie aneb K čemu je také dobrá výprava na Tchaj-wan

Petr Pešek15. června 2020 • 20:30
Předseda senátu Miloš Vystrčil v pořadu Prostor X hovoří o své plánované cestě na Tchaj-wan
• video: 
Reflex.cz

Zdálo by se, že v politických disputacích o záměrech předsedy Senátu Miloše Vystrčila navštívit Tchaj-wan už zaznělo všechno. Řeč se vedla o vysněném obchodu a skutečných investicích, o výhrůžkách a možnosti reálné odvety, o principech a hodnotách, o politickém aktivismu, o jednotné Číně i o nejednotné české zahraniční politice… Ukázalo se ale, že možné to je. Že je pořád čím překvapit.

A místem onoho debatního překvapení se možná trochu překvapivě staly nedělní Otázky Václava Moravce na ČT. Je pevninská Čína stále komunistická země, anebo už „pouze“ autoritářská? Zástupný problém, protože… „Když se podíváme na index míry demokracie v jednotlivých zemích světa, tak Tchaj-wan je daleko za námi. Je to demokracie s výhradami,“ vysvětlil divákům poslanec za KSČM Daniel Pawlas. A aby to bylo úplně jasné, vzápětí dodal, že předseda Senátu „chce bojovat za demokracii na Tchaj-wanu, který sám nedodržuje demokratické principy“.

Jistě, ostrovu trvalo několik desítek let poté, co tam po prohrané občanské válce v roce 1949 prchli Čankajškovi nacionalisté, aby to i vzhledem k složitým okolnostem dotáhl k plnohodnotné demokracii. Dneska je ale Tchaj-wan jednoznačnou liberální demokracií s pluralitním systémem. Ale kdoví, jaké principy měl poslanec Pawlas na mysli…

Vytáhl se i jeho kolega v debatě – a zároveň taktéž člen sněmovního zahraničního výboru – Jiří Kobza z SPD. Ten sice nezpochybňoval tchajwanskou demokracii, pro změnu se ale strefoval do legitimity šéfa Senátu. „Pan předseda Vystrčil má mandát 8 144 hlasů. A to jsou občané, za které mluví,“ pravil s odkazem na počet hlasů, které Miloš Vystrčil dostal v roce 2016 v druhém kole senátních voleb.

A nechtěl si nechat zkazit radost ani protiargumentem Václava Moravce, že on sám dostal pouze 2 318 preferenčních hlasů. Připomněl, že celá SPD v minulých sněmovních volbách v Praze dostala 35 a půl tisíce hlasů. A klidně mohl říct, že v celé republice to bylo přes půl milionu (přesně 538 574, byť ODS ještě trochu víc – 572 962).

Anebo ještě dál. Oněch osm tisíc hlasů pro Miloše Vystrčila je podle nejnovějších údajů ČSÚ pouhých 0,08 procenta obyvatel republiky. A ti nám to mají pokazit v Pekingu?  „Člověk s takovým mandátem, který se stal druhým nejsilnějším či nejmocnějším ústavním činitelem, začíná v podstatě zpochybňovat zahraniční politiku státu. V první řadě by si měl uvědomit, že s tou pozicí nesouvisí jenom vliv a moc, ale taky zodpovědnost,“ vzkázal poslanec Kobza předsedovi Senátu Vystrčilovi.

Argument s počtem hlasů je samozřejmě nesmyslný a zavádějící – a to oboustranně. A legitimita šéfa horní komory a jeho kroků se odvíjí nejen od strany, kterou zastupuje, ale v neposlední řadě i od hlasů ostatních senátorů, kteří ho do této funkce zvolili. Takže pro jistotu nasadil ještě další, silnější kalibr. „Počítat grošíky, o kterých mluvil, z pozice svého předsednického platu…“ přisadil si. A potvrdil, že platy politiků jsou vděčným a věčným argumentem.

Překvapit ale umějí i komunisté z KSČM. „Jsme členy Evropské unie, a pokud chceme něco Číně důrazně vzkázat, máme to dělat prostřednictvím Evropské unie,“ nechal se slyšet poslanec Pawlas. Ale možná jen chtěl chytře vzít vítr z plachet třetímu diskutujícímu, „proevropskému“ ministru zahraničí za ČSSD Tomáši Petříčkovi. A pak že je diplomacie nuda…

Petr Pešek




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější