Čína chce, abychom se souhlasem s budoucí anexí Tchaj-wanu co nejvíc vzdálili od demokratického společenství. Rusové totéž. Pryč z NATO, pryč od demokracie do náruče dvou nedemokratických říší. Obě jeví o Českou republiku nepříjemný zájem. Zasloužili se o to i naši přední činitelé, prezident Zeman, jeho kamarila, komunisti i panslavisti vůbec. Vládám obou mocností naznačují, že bychom mohli být k mání. Říkají „politika všech azimutů“, ale mají azimut jen jeden.
Pro vzdálenou Čínu bychom mohli být oddaný evropský bodík, jakási obchodní a politická tečka v moři nepřátel. Rusko to vidí jasněji. Protože už tu byli ruští vojáci, považuje nás za „bližší zahraničí“, které se dočasně vymklo kontrole. O závislé Česko se pokoušejí obě velmoci s trpělivostí odpovídající jejich lidnatosti a naší povolnosti.
Tak se i českou zásluhou vytváří pitoreskní situace. Téměř neozbrojená zemička uprostřed NATO a EU má napjaté vztahy hned se dvěma vzdálenými a po zuby ozbrojenými říšemi. Obě chtějí po té zemičce oddanost, Číňané se lstivým úsměvem, Rusové hlučně a neomaleně. Aférka stíhá aférku, obě impéria si poslušnost vynucují, tváří se dotčeně a vyhrožují odvetami za českou neposlušnost.
Pochvalme vládu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
