nahoru

Čínský džihád: Říše středu je stále agresívnější. Čeká nás „studená válka“ s Čínou?

Viliam Buchert13. června 2020 • 09:00
Zásah proti demonstrantům v Hongkongu. Peking se rozhodl na tomto území zničit demokracii.
Zásah proti demonstrantům v Hongkongu. Peking se rozhodl na tomto území zničit demokracii.
• foto: 
Profimedia.cz

Současnou Čínu ovládá silný nacionalismus, ze kterého se stal prostředek k odstínění domácích problémů. Proto opakované výhrůžky cizině, proto dopis Kuberovi, proto spor Pekingu s Prahou.

V roce 2007 mě pozvala čínská velvyslankyně v České republice Chuo Jü-čen na soukromou večeři do své rezidence v pražské Pelléově ulici. Podávala se vybraná jídla a pil čaj. Její Excelence hovořila velmi dobře česky a naše hlavní město znala lépe než mnozí jeho obyvatelé. Celkem zde pracovala více než dvacet let. Diskutovali jsme o všem možném. Říkal jsem jí, že Tibet je okupovaný a Tchaj-wan nezávislý. Paní velvyslankyně to trpělivě vyvracela a předkládala argumenty své vlády, kterým sice nešlo věřit, ale byla to normální diskuse. Chuo Jü-čen u toho tvrdila, že „kritika je správná věc, ale měla by být konstruktivní“. Říkala, že „ani Čína není ideální země a že má své velké problémy“. I ona často v těch letech posílala do českých redakcí dopisy, telefonovala, reagovala na kritické komentáře a ze všech sil obhajovala neobhajitelné. Vše ale probíhalo na přijatelné úrovni. Tomu je dávno konec.

Od září 2018 je čínským amba­sadorem v Česku dnes padesátiletý Čang Ťien-min, jenž patří do diplomatické kategorie „vlčích válečníků“. Je proto nesmlouvavý a při prosazování názorů a zájmů své země někdy až drzý. Kritika druhé strany už není považována za správnou věc. Pan Čang ale pouze věrně plní příkazy svého vedení. Nedělá to pouze proto, že mu to dovoluje pročínská politika prezidenta Miloše Zemana a některých dalších českých politiků. Jedná se o změnu paradigmatu čínské diplomacie, která vsadila na vyhrocený nacionalismus a k protivníkům začala přistupovat agresívněji. Je to důsledek politiky, kterou prosazuje čínský prezident Si Ťin-pching, jenž nastoupil do úřadu v březnu 2013.

Jaký dopad mají tyto změny v Pekingu na Českou republiku? Daleko větší, než si uvědomujeme. Návrat k diskusím, jaké zde vedla v minulosti velvyslankyně Chuo Jü-čen, je nemyslitelný. Čína je odmítá. Důvod? Její politický i ekonomický vliv je nesmírný a nadále roste. Výhrůžný dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, aby nejezdil na Tchaj-wan, jinak na to Česko ekonomicky doplatí, tak zcela zapadá do intencí toho, co se v Číně děje.

Supercitlivý Tchaj-wan

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější