Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Marek Stoniš: Vládo, zůstaň raději na zemi!

Debata o tom, že by čeští daňoví poplatníci prostřednictvím státu „převzali“ krachující aerolinky Smart­wings, je užitečná. Sice nevíme, jak to nakonec dopadne (samy aerolinky o vstup státu nestojí, chtějí „jen“ garantovaný úvěr), ale ze samotné diskuse vyplývá pár užitečných poznatků.

To, že zestátnění soukromého leteckého přepravce zcela vážně navrhli dva místopředsedové vlády (Schil­lerová, Havlíček), svědčí o zdivočelé paternalistické atmosféře uvnitř kabinetu. Ano, představa, že stát provozuje aerolinky, může vypadat pro část českého občanstva lákavě (na dovolenou nás odveze vláda, mámo!). Nicméně to, že by státní manažeři řídili aerolinky, dopadnout dobře prostě nemůže. Už jen proto, že by se jejich vedení po každých volbách měnilo a obsazení dozorčích orgánů se stane předmětem podobných politických čachrů, jako se děje ve firmách typu ČEZ, Česká pošta nebo České dráhy.

Kdo si chce zhmotnit představu státního úředníka v čele soukromého leteckého kolosu, ať si vzpomene na Jaroslava Tvrdíka coby generálního ředitele Českých aerolinií. Tedy typu člověka, kterému když svěříte provoz společné prádelny ve sklepě činžovního domu, za 14 dnů zjistíte, že klíč od prádelny nepasuje k zámku, velkokapacitní pračka zašantročena bůhvíkde a dům zastaven v bance coby protihodnota zbytečného stomiliónového úvěru.

Na jednu stranu vláda ústy svých členů vyčítá drobným podnikatelům, že si v dobách prosperity nevytvořili „vatu“, na stranu druhou ona sama nasekala během ekonomické prosperity minulých let díru takové velikosti, že by jí celá flotila Smartwings mohla tam a zpět prolétat sto let. Přesto má Babišův kabinet neomalenost projevovat vůli za veřejné peníze dnes zachraňovat vybranou část soukromého byznysu. Ale hodí se to – vytváří se totiž dojem, že když nás na dovolenou nepřeveze česká, respektive poločínská firma, nemáme se tam jak dostat. Přitom samozřejmě máme a budeme mít. Při vší úctě ke společnosti Smartwings.

Není možné, aby vláda nebyla o těchto ekonomických souvislostech zpravena. O to je horší, že je schopna podobné „záchranné“ balónky veřejně vypouštět. Svědčí totiž o tom, že její rozhodování není vedeno čistými racionálními motivy. Raději si ani nepředstavovat jakými.

Text vyšel jako úvodník nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>

Reflex 21/2020Reflex 21/2020|Archív