I když momentáně se nejvíc pozornosti upírá zřejmě k pracovníkům karvinského dolu Darkov, kde už počet nakažených přesáhl 110, na profesi, z níž pochází nejvíce nemocných, to nic nemění. Na pomyslném prvním místě jsou suverénně zdravotníci - infekcí jich bylo zasaženo přes 900. Nový průzkum teď ukázal, proč.
Nejaktuálnější dostupná čísla z hlediska profesního rozložení jsou sice z 8. května, nicméně popisují dlouhodobý trend, který je stále stejný. K uvedenému datu bylo v Česku 8050 nakažených lidí, z čeho 904 (11,2 %) jich pracovalo ve zdravotnictví.
Z 904 nakažených zdravotníků bylo 393 zdravotních sester, 177 lékařů, 20 lékárníků, 17 laborantů a 297 nejrůznějších dalších pracovníků v oboru. Pro srovnání například učitelů bylo infekcí zasaženo 175, řidičů 124, sociálních pracovníků 91, policistů 71, hasičů 55 a vojáků 26.
„Informace o počtu nakažených zdravotníků bude Česká lékařská komora zveřejňovat i nadále. Zdravotníci mají právo vědět, jak moc je v současnosti jejich práce nebezpečná,“ uvedl prezident komory Milan Kubek.
Důvodů, proč je mezi zdravotníky tolik nemocných, může být několik. Jedním z nich je samozřejmě fakt, že jsou to právě oni, kdo přicházejí primárně do styku s nemocnými lidmi, kteří mohou být virem infikováni. Svou roli ovšem sehrálo bezpochyby i to, že lékaři, sestry či třeba medici vypomáhající v nemocnicích neměli ještě dlouho po vypuknutí epidemie v Česku dostatek ochranných prostředků. Jednoznačně to potvrdily výsledky průzkumu publikovaného v aktuálním čísle časopisu lékařské komory Tempus Medicorum.
Podle průzkumu probíhajícího na přelomu března a dubna - tedy v době, kdy epidemie u nás vrcholila - disponovala většina zdravotníků (53,3 %) pouze jednou rouškou na den a 7 % nemělo dokonce žádnou. Dostatečný počet roušek na den by měl být přitom alespoň tři „S opakovaně mediálně propíranými respirátory byla situace ještě daleko horší,“ upozornili autoři průzkumu Jan Přáda a Marie Lopourová. Více než polovina zdravotníků (51,2 %) totiž neměla respirátor k dispozici ani jeden.
