Bouřka v podobě zatýkání soudců na Slovensku zřejmě odstartovala velkou revoluci v tamní justici | Reflex.cz
nahoru

Bouřka v podobě zatýkání soudců na Slovensku zřejmě odstartovala velkou revoluci v tamní justici

Petr Sokol20. března 2020 • 15:00
Bouřka v podobě zatýkání soudců na Slovensku zřejmě odstartovala velkou revoluci v tamní justici
foto: Pluska.sk - Matej Kalina

Ještě než se i na Slovensku vše muselo začít točit kolem šíření zákeřného koronaviru, proběhla v zemi Bouřka. Tak se jmenovala operace policie a prokuratury, při níž bylo zatčeno po celé zemi 13 soudců a pět dalších osob většinou taky spojených s justičním či právním prostředím. Je typické, že tato bezprecedentní operace se odehrála až po sečtení výsledků parlamentních voleb, a tedy v okamžiku, kdy už bylo jasné, že éra Ficova Smeru končí.

Obvinění vůči soudcům sice bezprostředně nesouvisí s vazbami na tuto dlouhodobě vládní stranu, ale největší rybou mezi obviněnými je bývalá státní tajemnice ministerstva spravedlnosti a nominantka právě Smeru Monika Jankovská. Tato bývalá soudkyně a dvojka na ministerstvu spravedlnosti měla podle obvinění zastřešovat celý systém uplácení soudců, který řídil mafián Marian Kočner. Ten už byl nepravomocně odsouzený na 19 let za falšování směnek vůči televizi Markíza v hodnotě 1,75 miliardy českých korun a aktuálně s ním také probíhá soud kvůli obvinění, že objednal vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

Celý aktuální případ ovlivňování soudních rozsudků zejména v obchodních případech vyšel najevo tak, že vyšetřovatelé získali v jiných causách mobil Mariana Kočnera a dostali se do jeho šifrovaného komunikačního programu Threema, jehož prostřednictvím Kočner udílel pokyny spřáteleným soudcům a soudkyním. Ti potom od něj inkasovali úplatky ve výši desítek či stovek tisíc eur anebo třeba i jen drahé kabelky. Další vyšetřování podle obvinění navíc ukázalo, že v této korupční síti existovaly i případy, při nichž byl soudce uplacen od obou stran sporu.

Justiční stát ve státě

Na Slovensku mají soudci mnohem větší samostatnost než třeba u nás. Ukázalo se to i při zatýkaní podezřelých z korupce, kdy o souhlasu s možným uvalením vazby na podezřelé soudce musel na žádost nejvyššího prokurátora rozhodovat samotný Ústavní soud. Z třinácti zadržených soudců souhlasil s vazbou jen u pěti, což by, nebýt nástupu koronaviru, asi vyvolalo vlnu pochyb i nevole u veřejnosti, protože košický Ústavní soud je stále složený téměř výhradně z osob nominovaných za časů Roberta Fica. Speciální trestní soud nakonec do vazby poslal čtyři soudce a jednoho „civila“, a to včetně hlavního Kočnerova kontaktu – bývalé státní tajemnice Moniky Janovské.

Harabinovo dítě

Případ opět odkryl to, co si myslí velká většina Slováků. Celých 72 procent z nich nevěří soudnímu systému a 55 procent nedůvěřuje policii. Pro někoho možná paradoxně druhá největší nedůvěra v soudnictví ze všech zemí EU vyrostla v systému, kdy slovenští soudci mají širokou samosprávu. Celý systém řídí Soudní rada Slovenské republiky, která dokonce vybírá nové soudce. Polovinu jejích členů přitom volí sami soudci ze svých řad. Jenže navenek možná sympaticky vypadající systém zahalený do sloganů o soudcovské nezávislosti kdysi vybudoval někdejší předseda Nejvyššího soudu a mečiarovský ministr spravedlnosti Štefan Harabin, který se loni proslavil také jako levicově-nacionalistický a proruský prezidentský kandidát. Jím vybudovaný systém soudcovské nezávislosti ovšem zabetonoval v pozicích postkomunistické soudce z éry Vladimíra Mečiara.

Ve slovenském soudnictví díky tomu až do teď bujela protekce a existovaly v něm mocné rodinné klany. Tímto způsobem se na soudy dostal třeba Harabinův syn. Mezi obviněnými po akci Bouřka figuruje i soudkyně, která je shodou okolností sestrou hlavní obviněné Moniky Janovské, a typický je i případ dalšího obviněného soudce Vladimíra Sklenky, kterému se na Slovensku říká „Harabinův řidič“, protože nejprve působil jako osobní ochránce dlouholetého pána slovenské justice a pak jako by z ničeho nic udělal raketovou kariéru na bratislavském soudu.

Soudnictví 2.0

V této situaci má do konce týdne nastoupit nová slovenská vláda Igora Matoviče, jejímž prubířským kamenem bude právě to, co udělá se slovenským soudnictvím. Všechny čtyři strany nové koalice se v předvolebních programech dušovaly, že provedou na soudech zásadní změnu. Některé navrhovaly bezpečnostní prověrky soudců, jiné si pohrávaly i s myšlenkou zrušit Soudní radu Slovenské republiky, a tedy fakticky celý systém soudcovské samosprávy. To se jeví jako nutné, ale dostane to novou vládní koalici do velmi složité situace.

Paralela s Polskem

Když se zásadně změnit soudnictví pokusila vláda v sousedním Polsku, soudci se proti tomu velmi aktivně bránili a vše se vyvinulo až k řízení Evropské unie s Polskem kvůli údajnému omezování nezávislosti soudců. Jenže proměnit slovenskou justici teď také nepůjde bez radikálních a možná dokonce ústavních změn. Lze očekávat, že minimálně část slovenských soudců bude změny odmítat, ale Matovičova vláda bude muset projevit značnou odvahu, neváhat minimálně dočasně omezit soudcovskou samosprávu a tím do určité míry i nezávislost a postavit zřejmě celý justiční systém znovu na zelené louce. Jinak ztratí podporu nejen nová koalice, pro kterou byla justiční reforma klíčovým předvolebním slibem, ale důvěra občanů bude nadále chybět i celému slovenskému státu a jeho klíčovým institucím. Zajímavé bude sledovat také to, zda se Slovensko kvůli případné reformě také stane otloukánkem mezinárodních institucí, jako se to stalo v Polsku, nebo bude v tomto případě v zahraničí nutnost reformy pochopena.     





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější