Bitva u Wagramu 1809: Francouzi porazili Rakušany, ale... | Reflex.cz
nahoru

Třetí nejkrvavější bitva napoleonských válek: Napoleon u Wagramu porazil Rakušany za cenu obrovských ztrát

Jaroslav Šajtar5. července 2019 • 10:00
Napoleon se svým vojskem míří do bitvy u Wagramu v roce 1809
Napoleon se svým vojskem míří do bitvy u Wagramu v roce 1809
• foto: 
Wikipedia Commons

Po bitvě u Řezna ustoupili Rakušané ve dvou skupinách, rozdělených údolím Dunaje, k Vídni, na jejíž ochranu vyčlenili jeden sbor. Francouzský císař Napoleon I. jej však zničil a 13. května 1809 metropoli habsburské monarchie obsadil.

V jejím prostoru se obě skupiny rakouské armády spojily a zaujaly postavení severně od Vídně, na levém břehu Dunaje. Bonaparte se rozhodl přepravit přes druhou nejdelší evropskou řeku a protivníkovu armádu zničit.

Dvacátého května zahájili Francouzi přepravu na levý břeh Dunaje, při níž využili ostrova Lobau. Jenže během přepravy voda v Dunaji neočekávaně stoupla a odnesla mosty. Již přepravené jednotky se ocitly odříznuty od svých hlavních sil.

Největší bitva letadlových lodí v historii: Američané zničili výkvět japonského…

Frantíkům se první přeprava přes Dunaj nepodařila

Poté, co se rakouský velitel arcivévoda Karel během průzkumu přesvědčil o slabosti přepravených nepřátel, rozhodl se na ně zaútočit. Měl 105 000 vojáků a 288 děl. Hlavní úder směřoval na Aspry.

V poledne 21. května Rakušané zaútočili a v prostoru Asprů vypukl urputný boj. „Žabožrouti“ se bránili natolik úporně, že Rakušané toho dne nedosáhli očekávaných výsledků.

V noci na 22. května Francouzi most přes Dunaj opravili a jejich síly na levém břehu Dunaje vzrostly na 70 000 mužů a 144 děl. Brzy měl dorazit toužebně očekávaný Davoutův sbor. Napoleon proto následujícího rána vyrazil do protiútoku. Francouzi však v boji nedosáhli kýženého úspěchu. Rakušané poškodili loďmi protivníkův velký most a zároveň obešli obě francouzská křídla v prostoru Esslingu a Asprů, přičemž je čelně poutali dělostřeleckou palbou. Po zuřivém boji Rakušané obsadili Essling, čímž ohrozili francouzské ústupové cesty. Francouzský protiútok Rakušany z této vesnice vytlačil a útok museli zastavit.

Třiadvacátého května v 16 hodin rozkázal Napoleon po třicetihodinovém boji svému vojsku ustoupit na ostrov Lobau. Vyčerpaní Rakušané protivníka nepronásledovali. V tomto boji přišly obě strany o 50 000 vojáků: Napoleon o nejlepší jednotky kyrysníků, granátníků a starých Massénových vojáků. Na ostrově Lobau ponechal Massénův a Davoutův sbor a soustředil své síly v prostoru Ebersdorfu.

Neúspěch první přepravy Francouzů přes Dunaj lze objasnit zejména špatnou přípravou a chabým zabezpečením této přepravy po taktické a technické stránce; dále rovněž faktem, že Rakušané projevili v boji neočekávanou aktivitu a houževnatost. Nezdar měl za následek, že Bonapartova beztak nepříznivá situace se ještě zhoršila. Prusko se hodlalo připojit k páté protinapoleonské koalici, zatímco Rusko neplnilo erfurtskou dohodu.

Americké Apollo 11, česká Dálava nebo litevská Lžička: 11 premiér soutěžních dokumentů…

Hromadění sil

Poučen neúspěchem konal Napoleon po šest neděl pečlivé přípravy k násilnému překročení Dunaje. Koncentrací 202 000 vojáků a 584 děl ve vídeňském prostoru si zabezpečil početní převahu. Komunikace zajišťovalo 83 000 mužů a dalších 53 000 se nacházelo v Polsku. Rakušané soustředili na levém břehu Dunaje 138 000 vojáků a 486 děl.

Pětačtyřicet kilometrů níže po Dunaji se do prostoru Prešpurku posunul patnáctitisícový sbor arcivévody Jana. Komunikace zabezpečovalo 43 000 mužů a na vedlejších bojištích bylo rozptýleno 131 000 vojáků. Francouzi překonávali nepřítele v dělostřelectvu jak počtem, tak i dalekonosností.

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh
Šimon Šafránek 22. června 2018 • 09:22

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh

Demonstrativní akce

Ve snaze odvrátit nepřátelské síly od místa přepravy přes Dunaj podnikl francouzský císař celou řadu demonstrativních akcí. Do prostoru Prešpurku vyslal Davoutův sbor, jenž připoutal sbor arcivévody Jana.

Třicátého června se v prostoru Asprů přepravila přes Dunaj Legrandova divize a vybudovala předmostní opevnění. V prostoru Esslingu se přepravil oddíl voltižérů (příslušníků elitních harcovnických jednotek založených roku 1804 Napoleonem) a vybudoval zde redutu.

Francouzi na svém levém křídle vybudovali znovu most u Spitzu a opevnili ostrovy, na nichž tábořili, což odvedlo Reisův V. sbor o síle 23 000 mužů. Napoleon přiměl Rakušany, aby se rozptýlili na padesátikilometrové frontě. Ti místo skutečné přepravy neznali.

10 nejlepších komedií roku 2018. Filmy, u kterých se zasmějete
Jakub Smutný 21. listopadu 2018 • 11:07

10 nejlepších komedií roku 2018. Filmy, u kterých se zasmějete

Korsičan překračuje Dunaj

Napoleon určil k přepravě svých hlavních sil východní břeh Dunaje v prostoru ostrova Lobau. Přední francouzské jednotky se přepravily na lehkých plavidlech, zatlačovaly nepřátelské předvoje a zabezpečovaly stavbu mostů. Na Lobau rozmístily silnou artilerii, čímž byla přeprava zajištěna po taktické stránce.

Lobau spojoval s pravým břehem Dunaje most na pilotách, nad nímž byly do řeky zaraženy piloty bránící nepříteli přiblížit se k němu. Ostrov se přeměnil v pevnost vybavenou dalekonosným dělostřelectvem, skladišti zbraní, nemocnicemi, pekárnami a sklady. Na Lobau Francouzi vybudovali dokonce silnici. Soustředili tu i prostředky ke stavbě sedmi mostů na levý břeh Dunaje. K zajištění přepravy zorganizovali flotilu dělových lodí. Po technické stránce přepravu dobře připravili.

Druhého července vydal „malý Korsičan“ předběžný podrobný rozkaz a dva dny nato následovaly poslední dispozice, podle nichž měl přechod Dunaje začít 5. července v 21 hodin 30 minut. Napoleon hodlal za pouhých osm hodin přesunout na levý břeh Dunaje dvěstětisícovou armádu. Francouzské vojsko, jež se opíralo o Enzensdorf, muselo pravým křídlem provést boční pochod a obchvátit opevněnou rakouskou pozici na čáře Enzensdorf–Aspry.

Buffalo Bill Evropanům ukazoval pohádky o Divokém Západě, svou show s Indiány předvedl…

Rakušané se nedali

Arcivévoda Karel hodlal dunajský tok aktivně a urputně bránit. V jeho bezprostřední blízkosti zanechal jenom předvoje, zatímco hlavní síly zaujaly postavení na linii Strebersdorf–Markgrafneusiedl v délce osmnácti kilometrů. Nejdůležitějším úsekem byly výšiny za řekou Rußbach mezi Wagramem, po němž dostala následující, po bitvě národů u Lipska a Borodinu třetí nejkrvavější bitva v historii napoleonských válek jméno.

Ovládnutím těchto výšin by došlo k roztržení uskupení rakouské armády a odříznutí jejích hlavních sil od Uher. Do té doby neznámá vesnice Wagram představovala komunikační uzel, jímž procházely cesty z Vídně na Moravu a do Čech. Předsunutá rakouská pozice se opevnila na čáře Aspry–Enzensdorf.

Tři rakouské sbory v počtu 80 000 mužů zaujaly obranné pozice na důležitém, sedmikilometrovém úseku od Wagramu k Markgrafneusiedlu a tři sbory pravého křídla, čítající 40 000 vojáků, byly připraveny zasadit úder do boku a týlu Francouzům přepravivším se mezi Dunajem a Rußbachem. Ve středu se umístilo 18 000 granátníků a jezdců. Sbor arcivévody Jana dostal rozkaz, aby se u vesnice Leopoldsdorf přiblížil k levému křídlu.

Čtvrtého července nastala prudká bouře a liják. Ve 20 hodin zahájil na pontonech přepravu první výsadek, jenž se opevnil na levém břehu Dunaje. Poté Francouzi postavili tři mosty a 5. července v sedm ráno nařídil Napoleon postavit další tři mosty. O hodinu později se na levém břehu Dunaje nacházely již tři francouzské sbory o síle sto tisíc mužů.

Francouzi sice potřeli předsunuté rakouské jednotky, ale nepronásledovali je, neboť čekali na přepravu všech hlavních sil. Francouzská kavalérie prováděla průzkum špatně a Bonaparte řídil akce nejistě. Nakonec svou armádu soustředil v prostoru vesnice Raasdorf. Když nařídil Oudinotovu a Bernadottovu sboru, aby zaútočily na nepřítele za řekou Rußbach, slunce už zapadalo. Rakušané tyto útoky odrazili a protivník odepsal na osm tisíc vojáků.

Buď jsem byl komplic, nebo blbec. Daladier podpisu Mnichovské dohody litoval celý život

Arcivévoda Jan to podělal

V noci na 6. července se Francouzi soustředili u Raasdorfu. Za čtyřiadvacet hodin od začátku přepravy měli na levém břehu Dunaje 200 000 vojáků a 30 000 koní! Napoleon se rozhodl zasadit hlavní úder v úseku řeky Rußbach a obchvátit rakouské levé křídlo, aby zabránil protivníkovi ustoupit do Uher a spojit se s Janovým sborem.

Za tímto účelem vyrazilo pět Macdonaldových divizí k Wagramu. V jejich čele se rozvinul Bernadottův a Oudinotův sbor, zatímco Davout měl obchvátit rakouské levé křídlo. Mezi vesnicí Aderklaa a Dunajem, ve směru podle Bonaparta druhořadém, se rozvinul Massénův sbor. U Raasdorfu soustředil francouzský císař zálohu: gardu, Marmontův sbor a tři jezdecké divize.

Rakouské velení hodlalo využít noci k přechodu do útoku. Pravé křídlo, tvořené III. a IV. sborem, mělo vyrazit první a zasadit úder podél Dunaje; sbory se však opozdily a zahájily postup jako poslední. Janův sbor se měl přiblížit z východu, avšak navzdory třem rozkazům vůbec nedorazil k bojišti, protože v jeho štábu diskutovali 19 hodin (!) o tom, zdali mají tento rozkaz vůbec provést! Ale přesto se iniciativy v útoku chopili Rakušané, jelikož zaútočili 6. července ve tři hodiny, kdežto Napoleon stanovil začátek svého útoku až o tři hodiny později.

Boj zahájil Rosenbergův rakouský IV. sbor, útočící na Davoutův sbor a zle Francouze tlačící. Bonaparte přivedl osobně Davoutovi na pomoc tři jezdecké divize, ale když arcivévoda Karel zpozoroval u Raasdorfu početné nepřátelské síly, nařídil Rosenbergovi přejít do obrany.

První světová válka v barvě. Unikátní kolorované fotky přibližují drsný život na frontě

Rakušané nakonec ustoupili...

U vesnice Aderklaa se rozhořel úporný boj. Francouze napadl ze severovýchodu rakouský I. a ze západu záložní rakouský sbor. Do boje se zapojil Bernadottův, Marmontův a Massénův sbor, avšak vesnice Aderklaa zůstala přesto v rukou Rakušanů.

V devět hodin ráno zatlačil rakouský III. a IV. sbor dvě Massénovy divize do okolí Esslingu, čímž vzniklo přímé nebezpečí pro francouzský týl, jemuž hrozilo odříznutí od přeprav přes Dunaj. Bonaparte se rozhodl zasadit kombinovaný úder: Davout měl zaútočit z východu na rakouské levé křídlo a Macdonald měl prolomit taktický střed protivníka. Následkem vzniklého průlomu fronty se nyní směr Macdonaldova úderu změnil – místo u Wagramu měl na Rakušany zaútočit u Süßenbrunnu. K zabezpečení svého levého křídla vyvedl Napoleon od Aderklaa dvě divize, jimž nařídil přehradit cestu rakouskému III. a IV. sboru. Aby posílil palbu střelecké pěchoty, přidělil každému praporu po dvou dělech.

K prolomení rakouského taktického středu vznikla kolona z pěti divizí o celkovém počtu 30 000 bodáků a 6000 jezdců pod Macdonaldovým velením. Podporovala ji 104 děla. V 10 hodin zaujal Davout výchozí postavení k obchvatnému útoku a Francouzi přešli do útoku. Po Davoutově úspěchu vyslal Napoleon k Süßenbrunnu Macdonaldovu kolonu. Útok podpořila hromadná kanonáda, ale Rakušané přesto první zteč Francouzů odrazili. Vojsko útočící v ohromné husté mase utrpělo těžké ztráty. Teprve druhá zteč přinesla Francouzům úspěch, avšak při jejím rozvíjení naráželi na tuhý odpor. Útok Macdonaldovy kolony nepřinesl rozhodující úspěch.

Ve 13 hodin Davout překonal rakouský odpor a rychle postupoval vpřed. Tehdy obdržel arcivévoda Karel zprávu, že Janův sbor může dorazit až k večeru, a proto volil ústup. Francouzi jej však nepronásledovali, neboť je houževnatý odpor nepřítele vyčerpal.

Ray Kroc: Otec všech fastfoodů světa a majitel McDonald's měl český původ
Kateřina Kadlecová 22. června 2018 • 09:23

Ray Kroc: Otec všech fastfoodů světa a majitel McDonald's měl český původ

Bilance bitvy u Wagramu

Podle klasického a dodnes nepřekonaného Vojenskohistorického válečného lexikonu (1618–1905) rakouského vojenského statistika a historika s belgickými předky Gastona Bodarta se bitvy u Wagramu, odehrávající se ve dnech 5. až 6. července 1809 zúčastnilo na francouzské straně 160 000 vojáků a 584 děl, na rakouské 130 000 mužů a 402 děla.

Francouzi ztratili asi 30 000 mrtvých a raněných včetně pěti mrtvých generálů (divizního generála Lasalla, brigádních generálů Duprata, Gautiera a Guiota de La Cour a saského generálmajora von Hartitzsche) a 426 důstojníků (dalších 37 generálů a 1336 důstojníků utrpělo zranění) a 7000 osob padlo do zajetí. Úhrnem tedy Francouzi přišli o 37 000 mužů včetně 1804 důstojníků, 12 císařských orlů a 11 děl.

Rakušané ztratili asi 19 000 mrtvých a raněných včetně čtyř mrtvých generálů (barona d’Aspra, svobodných pánů von Nordmanna a von Vukassoviche a generálmajora von Vécseyho) a 93 důstojníků (dalších 11 generálů a 642 důstojníků utrpělo zranění) a 7000 zajatých. Jejich úhrnné ztráty činily 26 000 osob včetně 750 důstojníků, devět děl a jeden prapor. Alternativní zdroj vypočítává ztráty v této krvavé bitvě na 59 000 padlých a raněných (27 000 Francouzů a 32 000 Rakušanů).

Proč Rusku tolik jde o Kerčský průliv? Oblast Azovského a Černého moře je pro Rusy…

Rakušané se výrazně zlepšili

Napoleon u Wagramu nedosáhl úplné porážky rakouské polní armády a nezbylo mu dost sil, aby zorganizoval její pronásledování a konečnou porážku. Rakušané se v bitvě chopili iniciativy, čímž donutili Bonaparta porušit celistvost úderu Macdonaldovy kolony a Davoutova obchvatného manévru. Za průlom taktického středu bez těsné součinnosti s obchvatem křídla zaplatili Francouzi příliš vysokou cenu, a navíc vyčerpali své síly i prostředky. Davoutův obchvat bez podpory čelního útoku se ukázal jako málo účinný.

Francouzský císař dovedl do krajnosti útok kolonou, avšak takové hromadné soustředění bylo neopodstatněné, ztráty příliš vysoké a výsledky nepatrné.

Rakušané u Wagramu předvedli příklad aktivní obrany vodního toku. Jejich velení však váhalo a projevilo nedostatek rozhodnosti. Nesplnění rozkazu arcivévodou Janem mělo fatální následky. Nicméně v porovnání s tažením roku 1805 a debaklem u Slavkova se rakouská armáda u Wagramu projevila v mnohem lepším světle.

Celkem ztratila francouzská armáda v roce 1809 podle díla výše zmíněného Gastona Bodarta Ztráty na životech v moderních válkách z roku 1916 203 450 vojáků (51 950 padlých a zemřelých na zranění a 151 500 raněných), z toho naprostou většinu, 120 000 (30 000 padlých a zemřelých na zranění a 90 000 raněných), ve válce s Rakouskem. Z nich padlo a zemřelo na zranění 1152 důstojníků a 4191 utrpělo zranění.

Bitva u Magenty: Rakušané dostali před 160 lety nakládačku od Francouzů
Bitva u Lipska: Nejkrvavější střet napoleonských válek. Napoleon tam dostal na frak a…

Jaroslav Šajtar



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Ivan Stěpanovič Koněv: Hrdinný osvoboditel Prahy, nebo padouch?
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Proč se Čapí hnízdo nesmělo dostat před soud
PREMIUM X Taylor Swift: Blonďatá zpěvačka dobyla hudební trůn a stala se nejlépe vydělávající celebritou světa
PREMIUM X Vsadil jsem, že ANO nevyhraje. Nevyšlo to, říká volební sázkař na plný úvazek Michal Sirový
PREMIUM X Josef Mašín: Z chytrých komunistů se stali kapitalisti, ti blbější zůstali ve straně a dál sní o komunistickém ráji

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější