Systém Stivín. Co ukrývá archiv mistra improvizace a muzikanta Jiřího Stivína?
Jiří Stivín (83) začal fotit koncem 50. let, těsně před tím, než ho přijali na kameru na FAMU. Muzikant, jak rád říká „nestudovaný“, vydal nespočet desek se spoustou kolegů. Kniha Systém Stivín ovšem otevírá druhou poutavou část jeho uměleckého života – za celý život nafotil na film na padesát tisíc fotografií, o těch digitálních ani nemluvě.
Když jsem se o chystané publikaci Systém Stivín dozvěděl, sedl jsem v Praze na vlak a vyrazil do nedalekých Všenor, kde Jiří Stivín přes čtvrt století žije. Cíl byl jasný – výběr fotografií z jeho rozsáhlého fotografického archívu. Nakonec jsme dohledávali i takové, které v knize uveřejněny nejsou, například tu, jak si beatnický básník Allen Ginsberg, těsně před tím, než byl v šedesátém pátém po majálesu deportován z Prahy, zkoušel boty v pouliční tržnici jen kousek od Václavského náměstí. To aby mu nebyla zima v Moskvě, kam se chystal pokračovat v cestě za poznáváním zemí Varšavské smlouvy.
Trocha historie
„Zajímavé je, že jméno Stivín nemá žádnou historii. Při svých cestách po světě jsem všude možně pátral v telefonních seznamech. Stevenů nebo Stuyvenů těch je, ale Stivín žádný. Prvním záznamem, který jsem našel, byl jistý Moritz Stiwiin s dvojitým W, což byl švec, můj pradědeček. I když jedna teta mi kdysi říkala, že nějaký Steven přijel do Čech z Holandska s Tychonem Brahe, takže za Rudolfem II,“ začal Jiří Stivín, než jsme se pustili do archívu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
