Prvním ryze československým platidlem se stala stokorunová státovka vydaná 15. dubna 1919

Prvním ryze československým platidlem se stala stokorunová státovka vydaná 15. dubna 1919 Zdroj: Wikimedia

Koruna se stala měnou Rakouska-Uherska monarchie v roce 1892. Podobně jako u dnešního eura bankovka uváděla svůj název ve všech jazycích, kterými se na území monarchie mluvilo
Stokorunovou bankovku (1931) z dob první republiky navrhl Max Švabinský
Korunou se platilo i za doby Protektorátu Čechy a Morava. Na obrázku je rubová strana
Dvacetikorunová bankovka z roku 1971 s podobiznou Jana Žižky byla ve své době vizuálně tak odlišná, že ji někteří zpočátku nechtěli přijímat
Raritní a nepraktické tříkoruny se Čechoslováci zbavili až na začátku sedmdesátých let. Byla vydána dvakrát – po měnové reformě v roce 1953 a pak ještě v roce 1961
8
Fotogalerie

Sto let stokoruny. Jak to bylo se vznikem měny, kterou platíme dodnes

Ačkoli oslavy sto let Československa proběhly už loni na podzim, česká koruna, kterou platíme dodnes oficiálně své století slaví až letos v dubnu. První státovkou se stala stokoruna z 15. dubna 1919. Za dobu, co je koruna v oběhu, však urazila kus cesty. Už její vznik byl doprovázen mnoha diskusemi a její podoba se několikrát změnila.

První československý ministr financí Alois Rašín se nad tím, jak by měla ideální měna vypadat, zamýšlel už během pobytu ve vězení během války. V únoru 1919 nechal neprodyšně uzavřít hranice, aby byly na začátku března okolkovány tehdejší koruny rakousko-uherské a peněžní oběh se tak odloučil od zbytku zemí rozpadlé monarchie.

Od monarchie po Komenského

Název koruna byl definitivně přijat až 10. dubna 1919, kdy byl přijat zákon upravující správu a oběh platidel v tehdejším nově vzniklém státě. Ve hře tehdy byly ještě názvy frank nebo sokol. Nová měna tedy vůbec nebyla nová – korunou se platilo od roku 1882 už za císaře pána a Československou bylo jedinou zemí z rozpadlého Rakousko-Uherska, která si typicky monarchistický název ponechala.

Prvním fyzickým platidlem se stala stokorunová státovka – vydával ji stát, protože v té době ještě neexistovala žádná centrální banka. Rašín o zacházení s měnou polemizoval se svým spolustraníkem, ale zároveň největším názorovým oponentem Karlem Englišem, se kterým se na pozici minstra financí prostřídali. Nakonec ale československou korunu stabilizovali.

Odluka po Rašínovsku

Podobný proces zažila koruna i v roce 1993 po rozdělení Československa. I když se oba státy shodly na společné měně, bylo zřejmé, že tento systém nemůže ke dvěma úplně odděleným celkům s různou ekonomickou politikou více než pár měsíců. A česká strana se pro potenciální krizi vytvořila vlastní scénář. Přes všechny možné návrhy nakonec vyhrál pracný postup kolkování. Už v roce 1992 kolky dorazily z Jižní Ameriky a kvůli utajení říkali zasvěcené osoby zaměstnancům banky, že šlo o bedny se zlatem.

Společná měna nakonec vydržela jen o něco déle než měsíc. Měnová odluka nakonec díky připravenosti obou nových států proběhla hladce mezi dny 8. až 12. února 1993. První českou bankovkou se stala dvousetkoruna s Janem Ámosem Komenským.

Výběr ze zajímavých bankovek si prohlédněte ve fotogalerii: